Král

David Michôd natočil bezesporu kvalitní, historické drama, o tom žádná. Nicméně pořád i několik hodin po jeho skončení zůstává lehká, vážně jen lehká pachuť promarněné šance. Nebudu vůbec zkoumat historii, ale s čím mám možná největší problém, bylo kromě obsazení Joela Edgertona samotný part krále. Chalamet je výborný herec, koneckonců i tady, ale typově se mi sem vůbec nehodil. Jinak nemám větších výtek, výborná kamera a příjemné zjištění, že film, je silnější dialozích, než v bojových scénách. I když i ty jsou natočeny řemeslně víc, než slušně. (02.11.2019)

„Nevíte, co se s vámi stane. Čeká vás nejsvětější milost, nejstrašnější utrpení. Budete postupně sloužit mně, vzpurnému synovi, kterého jste zatracovali. Ale teď na vás bude dohlížet úplně jiný král.“ Amen. Když se ukáže, že ten mladý prostopášník je panovník s dobrými úmysly, vypadá to s Anglií docela nadějně. Jenže náhle musí činit rozhodnutí, které dělat nechce, a vládnout jinak, než si sám předsevzal… Podobný typ filmů už spíš míjím, ale tentokrát jsem udělal výjimku a vyplatilo se, jde o kvalitní žánrovku. Spíš než oslavné tažení, blyštivá brnění, vyumělkované šermířské souboje, vzletné myšlenky a ctnostné skutky vás tu čeká špína, bláto, chaos, upocenost, zákulisní hrátky, nejistota, nedůvěra, bezčasé dobývání, nesmyslné ztráty a oběti. Chalamet a Harris byli přesní, Pattison zas správně slizký. Film je navíc poměrně komorní, scény typu rozhovoru s princeznou či výslechu mu jen prospívají. Konec byl také fajn, takže za mě to budou solidní 4*. „Jsem tu, protože jsi můj přítel.“ - „Král nemá přátele. Král má jen následovníky a nepřátele.“ (12.04.2020)

Samota, tíha a nekompromisnost vládnutí. Do toho rozhárané otcovsko-synovské vztahy na obou stranách kanálu. Nepochybně v tom na nejednom místě rozpoznáte shakespearovská témata, dialogy, postavy i proslovy. Ovšem nejedná se o přímou adaptaci jeho "Jindřichů", jakkoli inspirace jimi je stejně tak nepřehlédnutelná jako chtěná. Každopádně poctivý, působivě nasnímaný, v blátě si rochňající i výtečně odehraný (především triem Edgerton-Harris-Chalamet) historický snímek. O co komornější, o to lepší. A že komorní je tedy dost. (02.11.2019)

Netflix se zřejmě rozhodl fušovat do evropských historických velkofilmů. Za poslední dva roky totiž pod jeho patronátem natočili dva nejlepší za posledních několik let. Outlaw King a The King. Názvy stejné, témata obdobná, zpracování obdobně kvalitní, nicméně The King na mě působil větším profesionálním dojmem. Možná je to tím odkazem na Shakespeara, skvělými dialogy, ale i herci, samotnou komorností příběhu, nebo i akčními scénami, kde velkolepý je závěr a dovětek, ze kterého jsem stříkal blahem. Na komorně laděný historický film plný politiky je v něm až moc akčních scén a chytrých řečí, což je rozhodně dobře. Připomíná to osmdesátá a devadesátá léta, kdy se ještě točily kvalitní velkolepé historické kousky. Mimochodem, také jste se zarazili nad tím, jak tu Timothée Chalamet s viditelnými francouzskými kořeny hraje anglického krále a jasnej Angličan Robert Pattinson vtíravého francouzského sviňáka? Dost mě to jejich herectví bavilo... (18.12.2019)

Na půl cesty mezi reálným historickým filmem a mezi volnou adaptací Shakespearovy hry "Henry V". A ve stylu pak přesně stejně - na půl cesty mezi přímočarým Outlaw King, a artovějším Macbethem od Kurzela. Se kterým to podlahu teda fakt nevytírá, ale obstojí vedle něj slušně, a kdyby podobně mělo dojít i na další Shakespearovy hry, vůbec bych se tomu nebránil. A nejdůležitější je že ani ten Timothée Chalamet herecky za Fassbenderem nijak nezaostává. (03.11.2019)