poster

Faust

  • Německo

    Faust - Eine deutsche Volkssage

Drama / Fantasy / Horor

Německo, 1926, 116 min

Scénář:

Johann Wolfgang Goethe (divadelní hra)

Kamera:

Carl Hoffmann
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Webb
    ****

    Nadprůměrně zrežírovaný temně děsivý atmosférický snímek, který doprovází výborná hudba. Vizuálně precizně propracovaná stránka s bohužel trošku méně záživnou příběhovou linií. Musím ale pochválit herce a maskéry, opravdu odvedli obrovský kus práce a postavy tím působí mnohem věrohodněji. [7,5/10](19.10.2009)

  • Pohrobek
    ****

    Podmanivý faustovský snímek, postavený na vizuálních hodech zpřítomňujících mnohé z nezbytných středověkých atributů velmi přesvědčivě a věrohodně. Janningsův Mefisto své ďábelské roli pekelného svůdce dává všechno a stává se tak možná i tím nejpozoruhodnějším na celém snímku. Osobně mi tedy trochu vadí víceméně "urfaustovský" charakter námětu, což vynikne především v pohádkovém závěru, jenž působí v porovnání s tím Goethovým přece jen trochu hloupě.(27.2.2007)

  • Hellboy
    *****

    [LFŠ 2008] Nečekal jsem, že se film bude tolik věnovat Faustově vztahu k Markétce, ale vlastně proč ne. Pak jsem si na to zvyknul. Jako obvykle dokonalé byly nejrůznější trikové scény, které na těchto němých filmech uplně miluju. Závěr byl, na rozdíl třeba od "Unavené smrti", spíše veselý, když se přes celé plátno objevil nápis Láska, celé kino se rozesmálo:)(1.8.2008)

  • Ajantis
    *****

    Goethův Faust byl pro tento film zjevně jedním z inspiračních zdrojů, avšak pojmout byť zlomek jeho myšlenkové bohatosti do dvouhodinového němého filmu by byl úkol přetěžký a Murnau se o to ani nepokusil. Společný je jim základ v podobě staré legendy o dr. Faustovi a v zásadě i celkové vyznění, byť Murnau jasně preferuje roli lidskosti před touhou rozumu po poznání. Z pohledu dějového je pojí zde nešťastně rozvleklé námluvy Fausta a Markétky, jejichž význam pro film hrubě neodpovídá více než třetině stopáže, které se jim dostalo. Za pozornost stojí Faust především pro svou obrazovou stránku (opět s výjimkou části s Markétkou) a doprovodnou hudbu Timothy Brocka; ty jsou ovšem natolik fantastické, že ponechávám nejvyšší hodnocení, ač skutečným filmovým kvalitám nejspíš neodpovídá.(30.10.2006)

  • Oktavianus
    ****

    Faustovský motiv obětování duše za vyšší poznání řešili intelektuálové ještě předtím, než Goethe napsal svůj opus magnum. Co mě se týče, celkem radikálně mám jasno (existuje víc než vědění?), a tak jsem se těšil na Murnauovu verzi. Bohužel se právě této podstaty faustovského mýtu vůbec nedotýká a ploše jej zredukoval na problematiku požitků mládí a vztah s Markétkou, což jinak úžasnému filmu pro mě dost sebralo působivosti, protože milostný motiv v polovině filmu začíná být zbytečně dlouhý. A je to škoda, protože Murnau byl mistrem chmurných výjevů, jen úvodní scéna s jezdci apokalypsy ve mě probudila naprosté nadšení, po ní setkání Fausta s Mefistofelem, další pak následovaly. A určitě stojí za srovnání výjevy zástupu funebráků vynášející mrtvé ve Faustovi a v Nosferatu; podobných paralel pak v obou filmech velmistra německé expresionistické hrůzy nalezneme víc. Vizuálně nádherný a především působivý film. A pro ty, co se tu ušklíbají nad happyendem: ten jste viděli kde? Možná tak dobrý konec pro lidstvo, určitě ne pro Fausta a Markétku. A přitom lidstvo je to, co si boží/ďábelské rány zaslouží.(9.6.2013)

  • - Když už byl film natočen a rozjel se střih, přišla společnost UFA s tím, že se jí scénář Hanse Kysera nelíbí. I přes Kyserovy námitky si UFA najmula scénáristu Gerharta Hauptmanna. Jeho scénář se ovšem studiu nelíbil dokonce ještě více než první a film tak byl nakonec uveden v původní, Kyserově verzi. (džanik)

  • - Režisér Murnau chtěl, aby Lillian Gish (zemřela krátce před svými stými narozeninami v roce 1993) hrála Gretchen, ta ale trvala na tom, aby za kamerou stál Charles Rosher. Murnau tedy dal přednost nepříliš známé Camile Horn (ta se dožila 93 let), se kterou se setkal již při natáčení Tartuffa, kde dělala dublérku Lil Dagover (i ta se dožila 93 let!). (Kulmon)

  • - Parochňu pre Mefista (Emil Jannings) vytvoril známy český vlásenkár Josef Kobík. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace