poster

Faust

  • Německá říše

    Faust - Eine deutsche Volkssage

  • USA

    Faust

  • Velká Británie

    Faust

Drama / Fantasy / Horor

Německá říše, 1926, 116 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Exkvizitor
    ***

    Vizuálně dokonalé Murnauovo dílo shazuje v mých očích nepříliš zajímavý příběh, který je jen velmi chudou variací na faustovské legendy. Tedy první půle je ještě poměrně zajímavá, a to zejména díky hereckému mistrovství legendárního Emila Janningse, který se chová vskutku ďábelsky a v mnohém připomene výkon Maxe Schrecka ve starším Murnauově Upírovi Nosferatu. V druhé půli ovšem filmu dochází dech - je zde jen naivně líčena nudná Faustova milostná avantýra s prostou dívkou. Škoda.(24.9.2005)

  • Mononoke.
    ****

    Nechápu jak je to možné, ale na LFŠ 2008 Fausta promítaly BEZ doprovodné hudby (přitom u jiných snímků z let 192.. byl třeba i živý doprovod). Tím mi zkazily velký kus zážitku, přece jen hudba je na němých filmech docela podstatným elementem. Jinak velmi příjemná obměna - tak jak ho znají všichni, nebo aspoň dělají že ho znají- goethovského příběhu, jehož podkladem byl tady Faust od Christophera Marlowea.(1.8.2008)

  • Radko
    *****

    Faust v podaní Murnaua: nielen ako večný súboj dobra so zlom, ale aj ako prekypujúca bublanina najrôznejších pocitov odohrávajúca sa v dokonale rozvrstvenom šerosvite priestoru niekde medzi nebom a peklom. Na začiatku je stávka anjela a démona o to, či je možné zachovať to anjelské v duši Fausta. Človeka, ktorý spáli Bibliu, a následne spečatí odvrhnutie Boha krvou, potvrdzujúcou zmluvou s diablom. K rozhodnutiu ho viedli ušľachtilé motívy – zachrániť mesto pred morom, vyliečiť nevyliečiteľných Neobmedzená moc však láme aj tie najvznešenejšie idey a prispieva k rozkladu duše. Postupne sa túžba pomôcť svetu mení na uspokojenie seba samého bez ohľadu na následky. Je možné nájsť vykúpenie v realizácii nenaplnených osobných snov? Zlo nevíťazí, ale nenastáva ani vláda nebies na Zemi. Jazvy sú príliš hlboké, obete nezvratiteľné. Mágia čiernobielych odtieňov sprevádza príbeh, prirodzene meniaci polohy od mysterióznej hry vládcov neba a pekla na ich profánne zosobnenie vo Faustových vzťahoch s ľuďmi, pričom miesto majú nielen scény pripomínajúce horúčkovité sny pomätenca, ale aj romantické hry vidieckych dievčat uprostred lúčnych kvetov, šermiarsky súboj, opulentná slávnosť parmského dvora... Všetko spracované spôsobom, ktorý vyráža dych a neumožní odpútanie sa od obrazu. Je dobre, že Murnau siahol aj po starších predlohách a mýtoch o Faustovi, než slávna Goetheho kniha, a vytvoril tak novú, obrazovo a emotívne bohatú podobu večného súperenia dobra so zlom vo vnútri nielen Fausta, ale vlastne každého z nás.(1.4.2006)

  • eraserhead666
    ***

    Prvních tak 40 minut je to prostě neskutečná nádhera - temné, mrazivé, vizuálně velmi působivé, ty triky, kulisy a práce s obrazem a kamerou jsou naprosto úchvatné, herecky hodně dobře podáno (Mefistofeles mě bez výjimky bavil celý film). Jenže pak to začne příběhově trochu kulhat a když dojde na Gretchen (hlavně při její stylizaci až takřka do Panny Marie), až jsem byl sám překvapen, jak mě to začalo nudit. Škoda, až je mi to samotnému líto. Ale má to své nezpochybnitelné kvality.(13.1.2012)

  • erl
    *****

    Mimořádná podívaná! Friedrich W. Murnau natočil velkolepé dílo kterému skutečně nic neschází . Vizuálně brilantní , emotivní , podpořené skvělým hudebním doprovodem . Největší esem filmu je však Emil Jannings v roli ďábelského Mefiseta který podává skutečně mistrovský výkon a je do své role neskutečně zapálený. Murnau mě po Nosferatovy opět nadchnul .(10.10.2007)

  • - Nebývalý úspěch, který Murnauovi přinesl snímek Poslední štace (1924), otevřel režisérovi dveře k natočení jednoho z nejnákladnějších německých filmů své doby, adaptaci Goethova dramatu „Faust“. Snímek měl původně režírovat Ludwig Berger, Murnau však za pomoci Emila Janningse, představitele Mefista, který se objevil i v Poslední štaci, přemluvil producenta Ericha Pommera, aby se mohl režie ujmout sám. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Podobně jako v Poslední štaci (1924), také zde Murnau neváhal sáhnout k jedinečným filmovým výrazovým prostředkům. Kameraman Carl Hoffmann používal i několik kamer najednou, střídal úhly, užíval rafinovaných jízd kamer apod. Natáčení mnoha scén se opakovalo a prodlužovalo celkové natáčení. Vzniklo tak několik verzí, které se lišily i použitým materiálem. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Hlavní ženskou roli měla hrát Leni Riefenstahl, ale byla zamítnuta. Ta se dožila 101 let! (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace