poster

Faust

  • Německá říše

    Faust - Eine deutsche Volkssage

  • USA

    Faust

  • Velká Británie

    Faust

Drama / Fantasy / Horor

Německá říše, 1926, 116 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Oktavianus
    ****

    Faustovský motiv obětování duše za vyšší poznání řešili intelektuálové ještě předtím, než Goethe napsal svůj opus magnum. Co mě se týče, celkem radikálně mám jasno (existuje víc než vědění?), a tak jsem se těšil na Murnauovu verzi. Bohužel se právě této podstaty faustovského mýtu vůbec nedotýká a ploše jej zredukoval na problematiku požitků mládí a vztah s Markétkou, což jinak úžasnému filmu pro mě dost sebralo působivosti, protože milostný motiv v polovině filmu začíná být zbytečně dlouhý. A je to škoda, protože Murnau byl mistrem chmurných výjevů, jen úvodní scéna s jezdci apokalypsy ve mě probudila naprosté nadšení, po ní setkání Fausta s Mefistofelem, další pak následovaly. A určitě stojí za srovnání výjevy zástupu funebráků vynášející mrtvé ve Faustovi a v Nosferatu; podobných paralel pak v obou filmech velmistra německé expresionistické hrůzy nalezneme víc. Vizuálně nádherný a především působivý film. A pro ty, co se tu ušklíbají nad happyendem: ten jste viděli kde? Možná tak dobrý konec pro lidstvo, určitě ne pro Fausta a Markétku. A přitom lidstvo je to, co si boží/ďábelské rány zaslouží.(9.6.2013)

  • Webb
    ****

    Nadprůměrně zrežírovaný temně děsivý atmosférický snímek, který doprovází výborná hudba. Vizuálně precizně propracovaná stránka s bohužel trošku méně záživnou příběhovou linií. Musím ale pochválit herce a maskéry, opravdu odvedli obrovský kus práce a postavy tím působí mnohem věrohodněji. [7,5/10](19.10.2009)

  • Pohrobek
    ****

    Podmanivý faustovský snímek, postavený na vizuálních hodech zpřítomňujících mnohé z nezbytných středověkých atributů velmi přesvědčivě a věrohodně. Janningsův Mefisto své ďábelské roli pekelného svůdce dává všechno a stává se tak možná i tím nejpozoruhodnějším na celém snímku. Osobně mi tedy trochu vadí víceméně "urfaustovský" charakter námětu, což vynikne především v pohádkovém závěru, jenž působí v porovnání s tím Goethovým přece jen trochu hloupě.(27.2.2007)

  • Bart
    *****

    Murnauův Fast je pro mě vrcholem němé filmové tvorby. Podle mě se jedná o maximum, co se v té době dalo němým obrazem vyjádřit. Skvělá kamera, vynikajícím způsobem provedené triky, dokonalé masky a líčení, herecké výkony i výprava. Ani patetický závěr s označením lásky jako spásou lidstva mi nezkazí celkový dojem.(11.5.2011)

  • Mahalik
    *****

    "Mor! Mor!" Waw! Jannings sedí na kameni poblíž rozcestí. Svítí mu oči, sundavá klobouček na znamení pozdravu, úlisně se směje. Atmosféra, jenž by se dala krájet kuchyňským nožem. Je dokonalá a když vezmete v úvahu, že film byl natočen v době, kdy zemřel osmanský sultán a chalífa, Mehmed VI, dojde vám, že výjimečnost tohoto filmu netkví jen v tom, že je prostě a jednoduše "starej jako lidstvo samo", ale spíš vyvstane otázka, proč film starý 83 let předčí (co se atmosféry týče) i dnešní horory? Vysílám tuhle kosmickou otázku do prostoru...a čekám odpověď__ „Té síly díl jsem já, jež, chtíc páchat zlo, vždy dobro vykoná.“ Možná jsem blbej, ale já rozdíl mezi literárním Faustem a tím filmovým nevidím. Ano, možná se člověk pozastaví nad tím, proč to všechno končí happyendem, když 250 stránková báseň má konec brutální a veskrze smutný, ale prostě čekat, že film bude přesnou kopií Geothova díla je docela mimo. Zkrátka Murnau prokopnul ocelovou botou zeď pekelnou, možná právě proto zahynul při autonehodě. Mefisto nad ním zlomil hůl.....(27.3.2009)

  • - Hlavní ženskou roli měla hrát Leni Riefenstahl, ale byla zamítnuta. Ta se dožila 101 let! (Kulmon)

  • - Když už byl film natočen a rozjel se střih, přišla společnost UFA s tím, že se jí scénář Hanse Kysera nelíbí. I přes Kyserovy námitky si UFA najmula scénáristu Gerharta Hauptmanna. Jeho scénář se ovšem studiu nelíbil dokonce ještě více než první a film tak byl nakonec uveden v původní, Kyserově verzi. (džanik)

  • - Nebývalý úspěch, který Murnauovi přinesl snímek Poslední štace (1924), otevřel režisérovi dveře k natočení jednoho z nejnákladnějších německých filmů své doby, adaptaci Goethova dramatu „Faust“. Snímek měl původně režírovat Ludwig Berger, Murnau však za pomoci Emila Janningse, představitele Mefista, který se objevil i v Poslední štaci, přemluvil producenta Ericha Pommera, aby se mohl režie ujmout sám. (Zdroj: Letní filmová škola)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace