Faust - Eine deutsche Volkssage
Faust
Faust
Režie:
Friedrich Wilhelm MurnauKamera:
Carl HoffmannHrají:
Gösta Ekman, Emil Jannings, Camilla Horn, William Dieterle, Werner Fuetterer, Hertha von Walther, Frida Richard, Eric Barclay, Emmy Wyda, Hans Brausewetter (více)Obsahy(1)
Apokalyptické vyobrazení války, hladomor a utrpení. Děsivá mračna se stahují nad zemí. Temnota povstala a s ní hrůzné kreatury s obrovskými černými křídly a děsivými tvářemi. To ďábel přichází, aby na zemi nastolil svou vládu. Tu najednou temnotou zazáří paprsek bílého světla. Je to světlo archandělů, kteří se postaví tváří v tvář zlu s mocným mečem božím a zahájí tak boj za duši jednoho starého muže a osud celého lidstva. Sázka je uzavřena - všechno nebo nic. Získá fausta a celou zemi ďábel nebo faust a celá země zůstane v milosti boží? (caligari)
(více)Recenze (98)
Má očekávání byla dost skeptická, proto jde o velmi příjemné překvapení. Tohle je konečně filmový expresionismus v té nejčistší a nejdepresivnější podobě, doslova vyrážející dech. Rychle se střídající, nanejvýš bizarní apokalyptické scenérie, dokonalá vizuální stránka, náboženské motivy víří ve světelných kouzlech a za každým kamenem číhá Ďábel (který ve světě mých náboženských představ už navždycky má tvář Emila Janningse). Epileptická kamera i hudba, teatrální, ale o to působovější efekty. Murnau byl naprostý psychopat a z Goethova dramatu a tradičního německého příběhu vytvořil dost nedějový film, překypující nejšílenějšími možnými obrazy zkázy a zmaru. Od začátku do konce neuvěřitelně depresivní a úžasně atmosférický film (v protikladu ke Goethově hře, která je dost ironická a značně odlehčená). Značně opomíjené vynikající dílo, které dle mého názoru ještě předčí třeba Nosferatu a v některých věcech i Goethovu hru (aspoň je tu logicky vysvětleno, proč vlastně Faust ztratil smysl života). Pokud nevěříte, že devadesát let starý film může být depresivní a děsivý, pusťte si Fausta. Scény jako upálení nebo vyvolávání ďábla v bažinách jsou mistrovské a nelze jim skoro nic vytknout. Překvapily mně i pěkně zvládnuté triky a ani ne moc teatrální herecké výkony, snad jen Mefistofela jsem si představoval o dost jinak. V druhé části (v pasážích o Markétce) je film trošku rozvláčný, příliš civilní a sentimentální, to ale vůbec není na škodu, protože se velmi brzy vrací zpátky do původních kolejí. Konec sám Fausta zploššťuje na sentimentální melodrama, ale to je jedno, u tak vypjatě vizuálního filmu není možné hodnotit děj. Bezvýhradných pět hvězd. P.S. Stáhnout lze zde: http://www.archive.org/details/Faust_1926 ()
Po upírovi Nosferatu, přišlo další německé veledílo, které mi nedovolilo ani na chvíli vyjít z úžasu nad vizuální nádherou prostředí, všudepřítomným ďáblem, který vždy uměl poradit a zlákat Fausta ve svůj prospěch, ale narazil až na kouzlo lásky!:-) ()
Já bych tak moc rád udělil vyšší hodnocení, ale prostě to nejde. Na svou dobu vizuálně fantastické (efekty ani dnes nevypadají špatně) a v první půlce i nemálo zábavné, což se bohužel nedá říci o zbytku, během něhož jsem se snažil s vypětím sil neusnout. Ten „rozžhavený“ závěr se sice povedl, ale finální pointa opět zklamala. ()
Murnau bol naozaj génius nemej éry. Faust je jeden z najkompaktnejších filmov z tohto obdobia. Nezaostáva prakticky v žiadnej rovine a úžasná je najmä jeho vizuálna stránka. Nadčasovosť tohto filmu je podčiarknutá úchvatnou postavou Mephista v podaní Emila Janningsa. Naozaj silný zážitok. 100 % ()
Epicka podivana, nemecky expresionismus jak remen. Pripravte se ovsem na dve hodiny trvajici nemou zalezitost. :) ()
Perfektne zvládnutý úvod, trochu rozvláčny stred a strhujúci záver. Pokiaľ však ide o nemecké expresionistické filmy, stále u mňa vedie Nosferatu. ()
Viděno a slyšeno v květnu 2007 v Brně v doprovodu kapely Cul de Sac, která pro film složila novou doprovodnou hudbu. Neuvěřitelně silný zážitek, obzvlášť úvodní půlhodina byla strhující - skvělé filmové sekvence byly navíc doplněny plně odpovídající hudbou (výtečně zpracovaná scéna vyvolávání Mefista). Skvělý film, mohu jen doporučit - tady člověk chápe, že smrt filmu přišla se zvukem... ()
Faust je knižná dráma od Johanna Wolfganga Goetheho. V roku 1808 vyšiel prvý diel a druhý dopísal Goethe v roku 1830. Zverejnená dráma bola až po smrti Goetheho. Knižná predloha sa trošku odlišuje od vrcholného diela nemého filmu FAUST zrežírovaní F.W. Murnau. Plne súhalsím s tým, že vo filme na tú dobu boli použité nadčasové efekty a čo nimi chceli ukázať, alebo podčiarknúť či vyzdvihnúť nejakú myšlienku....sa im podarilo výborne. Tak môžeme hovoriť o prelomovej udalosti v dejinách kinematografie. Zaujímavý príbeh len s určitými nezáživnými pasážmi a s nádherným koncom sa v mojej pamäti zaryl film Faust. ()
Viděno v Bio Oku s živým hudebním doprovodem! Neuvěřitelné! ()
Faust je v prvej polovici vizuálne úchvatný (prelet ponad krajinou, expresionisticky ladené kulisy) a herecky zvládnutý vďaka démonickému výkonu Emila Janningsa. Ako náhle vkráča do príbehu teatrálna láska tempo upadá, tajomno stráca na sile a záverečný happy end je už len k smiechu. Veľká škoda, Faust mohol byť najvydarenejším nemým filmom. ()
4,5 Úžasne podmanivé dielo, ktoré je až neuveriteľne nadčasové. Je pozoruhodné, s akou ľahkosťou mení plynule náladu z temnej až tragickej na hravú a komediálnu (romantická časť) a zase naspäť. Pritom tá komediálna a romantická poloha je rovnako pôsobivá ako tá temná, nesúhlasím s názormi mnohých používateľov, že je slabšia. Film má úžasnú kameru s krásnymi netradičnými kompozíciami a skvelými kontrastmi svetla a tieňa a umelecky pôsobivé kulisy, pokrútené do podivných tvarov. Takéto obrazové čarovanie vyvoláva celú škálu pocitov. A tie triky, tie sú na dobu vzniku priam neskutočné (vidiny vo väzení, kolíska!). Musím vyzdvihnúť ešte výborných hercov, ktorí majú na nemý film príjemne striedmy prejav (Emil Jannings ako Mefisto je božský, pardon diabolský). ()
Na němou éru to byl velkofilm nejen tématem ale i zpracováním, v dnešní době už ale téměř nedívatelný s otřesným koncem, kde vyhrála nesprávná strana, podvodem, co jiného je upravování pravidel v průběhu hry. ()
Liebe, pičo! ()
Donedávna byl mým nejoblíbenějším němým filmem Kabinet doktora Caligariho, ale dnes už je překonán tímto. F. W. Murnaua mám ze všech tvůrců němé éry nejrači. Sedí mi víc než třeba Ejzenštejn. A Faust je z těch několika filmů, co jsem od něj viděl bezkonkurenčně nejlepší. Příběh je notoricky známý, tak ho tu nebudu rozebírat. Jen připomenu, že nevychází pouze z Goethovi verze, jak by mohl někdo čekat, ale i z Marlowa a původní lidové pověsti. Třeba tu uplně chybí motiv Faustovi touhy po absolutním poznání. Film začíná hororově, ale jak se na scéně objeví Markétka, je nálada náhle na chvíli idilická až rozpustilá. Zase potěmní po tragických dějových zvratech. Tohle zesvětlení nálady může trochu vadit příznivcům expresionismu, do kteréhož stylu bývá Faust řazen, ale mě nevadilo. Neexpresionistické pasáže mají táké čím zaujmout, když už nic jiného tak aspoň výtvarnými kvalitami. A na závěr musím vypíchnout herecký výkon Emila Janinngse - jeho poťouchlý, škodolibý Ďábel mi vzdáleně připoměl Freddyho Kruegera. Tohoto výborného herce jsem viděl v několika velice odlišných rolích a vždy byl velmi přesvědčívý. Btw Jako postava se mihne i v Inglourious Basterds. ()
Nuda, nuda, nuda, mohl bych pohřbít film pod vrstvou kompostu, celý jej prospav. Nebude ale chyba spíš na mé straně? Ono není dvakrát dobré, když přes víkend člověk naspí šest hodin, v neděli ulehá ve tři, vstává v pět, stráví celý den v práci a večír jde po dvou pivech na němotu. No nic, sypu a popelím se. ()
Viděno včera v Lucerně v rámci Pražského jara s úžasnou živě hranou hudbou Willema Breukera.. čekal jsem, že se u černobílýho, němýho, víc než 80 let starýho filmu budu nudit.. opak je pravdou.. Faust je úžasný film a Murnau musel být génius. od kterého by se všichni ti dnešní rádoby režiséři mohli učit.. střihem počínaje, vedením herců konče.. ()
První polovina mě hluboce zaujala dokonale zvládnutou ponurou atmosférou (scéna, kdy se objevuje přivolaný Mephisto!), ke konci se mi již ale vetřela nuda. Vím, že se jedná o adaptaci staré legendy, nicméně opakující se motiv němých filmů - muž opustí svou milou - ta mu porodí dítě - žena i dítě živoří v bídě - dítě umírá - žena se ocitá na pokraji šílenství, mě už začíná unavovat. Nesmím nicméně opomenout zmínit znamenitý hudební doprovod Timothyho Brocka z roku 1995 - ten se skutečně povedl! ()
Faust sa zaoberá základnými a nadčasovými témami. Na povrchu témy sú dobro a zlo ale Faust je oveľa zložitejší. Odporučil by som toto majstrovské dielo nemeckého expresionizmu všetkým milovníkom filmu. Ani by som sa nečudoval, keby niekto povedal, že Faust je najlepší film vôbec aký bol kedy natočený. F.W.Murnauovy sa podarilo zachytiť skutočne humánne emócie. ()
Velmi dobře zpracované faustovské téma - viděno s perfektním hudebním doprovodem - živou hudbou "Metronome blues" na LFŠ 2018 ()
Wow, moje první setkání s Murnauem ve mně probudilo pocity dlouho nezažité, a to okouzlení filmovým materiálem, který mně svou atmosférickou dokonalostí a hypnotickým obrazem ponechal doslova s pusou dokořán otevřenou. Němý snímek doprovázený monumentální Hoffmannovou hudbou, která dotahuje démonický úvod na pomyslný cinefilův Everest. Murnau od první minuty uzavírá s divákem pomyslnou smlouvu s ďáblem, kterou po pár minutám uzavře také Faust, protože pokud přistoupíte i v hlučném 21. století na pravidla hry snímku, který je bez dialogů a jeho hlavní devízou jsou vynikající herci, kteří expresivně vyjadřují mimikou a tělem veškeré pekelné pohnutky své mysli, budete ohromeni a necháte se strhnout. Goethe beze slov má specifické, obtížně popsatelné kouzlo, a pokud není jeho divákem konzumní stádní jedinec, ale odvážný degustátor, který se nebojí sáhnout i po téměř stoletém masíčku, dokáže jeho výjimečnost možná popsat lépe a srozumitelněji než já. 100% P.S. Mefistooo... ()