Faust - Eine deutsche Volkssage
Faust
Faust
Režie:
Friedrich Wilhelm MurnauKamera:
Carl HoffmannHrají:
Gösta Ekman, Emil Jannings, Camilla Horn, William Dieterle, Werner Fuetterer, Hertha von Walther, Frida Richard, Eric Barclay, Emmy Wyda, Hans Brausewetter (více)Obsahy(1)
Apokalyptické vyobrazení války, hladomor a utrpení. Děsivá mračna se stahují nad zemí. Temnota povstala a s ní hrůzné kreatury s obrovskými černými křídly a děsivými tvářemi. To ďábel přichází, aby na zemi nastolil svou vládu. Tu najednou temnotou zazáří paprsek bílého světla. Je to světlo archandělů, kteří se postaví tváří v tvář zlu s mocným mečem božím a zahájí tak boj za duši jednoho starého muže a osud celého lidstva. Sázka je uzavřena - všechno nebo nic. Získá fausta a celou zemi ďábel nebo faust a celá země zůstane v milosti boží? (caligari)
(více)Recenze (98)
Vizuál novátorský, i dnes vyráží dech. Hudba impozantní, precizně načasovaná, graduje napětí, je s filmem neoddělitelně provázaná. Janningsův Mefisto se šklebil jak Jack, či naopak... Ale zažil jsem i lepšího Murnaua. ()
Murnau byl nejpozoruhodnější "zjev" němýho filmu. ()
Zo všetkých tvorcov nemej éry mi je srdcu najbližší práve Murnau. Jeho expresívne vyjadrovanie a nadčasové vnímanie sveta (nielen v tomto diele) poukazovalo na artovú symboliku nereálne plynúcich obrazov zachytávajúcich reálny svet. Vytvoril svet, v ktorom neexistuje len hmota a ľudstvo, ale aj všetko nami fantazijné, vratké a častokrát veľmi darebácke. Sila odolnosti-nástrah-pokušenia, diabol-anjel, život-smrť, láska-nenávisť, ego-cit, vojna-mier, dobro-zlo... Faust sa nedá vnímať očami jednej postavy, ale globálne a z väčšieho rozhľadu. Až v poslednej pol hodinke sme sledovali ťažké utrpenie Gretchen... Každý záber je na svoju dobu zvládnutý priam bravúrnym spôsobom a vôbec ide o strhujúci prednes stredných a krátko trvajúcich záberov. 9/10. ()
F. W. Murnau se v hororu skutečně našel a natočil v něm filmy, které jsou nezapomenutelné a které i po letech dovedou na diváka správně zapůsobit. Tady jsou tak děsivé výjevy, že se to dnes ani nevidí. Je to jednoduše hlavně proto, že tvůrci zde museli pracovat hlavně s obrazem, takže se na něj co nejvíce soustředili. A je to znát. Je to hodně znát. Pokud odhlédnete od toho, že je to něco starého, že je to němý film, děsivé to zůstává navždy. ()
Jak už tu bylo řečeno, dosti nepřesvědčivé, děj příliš fádní, konec slabý, dosti nadhodnocené. 65% ()
Jsem spokojen. Na seznamu povinné vidby z němého filmu si můžu odškrtnout další položku. Závěr filmu sice působí naivně, ale on to člověk u těchhle němých klasik tak nějak toleruje. Jinak Camilla Horn je moc pěkná. (614., 24. II. 2011) ()
Vizuálna stránka ma pohltila tak ako tučná americká negerka pohltí do svojho vnútra svoje MC-menu. Jedná sa o najlepšie odvedené efekty aké som kedy v čiernobielom- nemom filme videl. Hry zo svetlom, temné mraky, lietajúce monštrá s pekla, Diabol obklopujúci celé mesto. Súboj anjela a démona, sú jedna obrovská fantázia. Ide o Nemecký medzi vojnový vrchol ktorý vo svojej dobe musel divákov po nociach doslova strašiť. Ide síce o film nemí ale popri epických obrazoch do atmosféry brnká vynikajúca hudba orchestra ktorá atmosféru ešte viac dokresľuje. Pomedzi hrôzou naháňajúce momenty, ako napríklad Satana ktorý na mesto zaslal mor, sa zmestil aj príbeh ktorý svojim spôsobom pripomína rozprávku. Síce tragickú, aj romantickú ale stále ide rozprávku. Ide o príbeh starého Fausta ktorý sa zapredá svoju aby získal späť svoju mladosť, zaľúbi sa do mladej dievčiny a problémy na seba nenechajú dlho čakať. čo sa týka knihy ktorou sa táto snímka inšpirovala, ide o dosť odlišnú verziu ktorá vynechala najdôležitejšie odkazy a takpovediac zmysel celého románu. Ale dobre no.. Ide o vizuálnu stránku ktorej by, už iba s princípu že ide o nemí film, filozofovanie a na slovo bohaté myšlienky iba uškodili. ()
Veledílo překonávající hranice filmu stejně jako Goethův Faust překonává hranice literatury. Herecké výkony, práce se světlem a stínem, filmové triky - všechno to je fascinující. ()
Reziser Friedrich Wilhelm Munrau /Upir Nosferatu 1922, Posledni Stace 1924, Vychod Slunce/ natocil dalsi genialny horor, ako isty clovek upise dusu /niekde sa toimu hovori posledny dych,ale to je jedno jaxa tomu hovori, ide o podstatu/ diablovi. Jaxa v stredoveku upisovala dusa diablovi ? Najlepsie perom a vlastnou krvou - tak to bolo u toho zkurvysyna Gilesa de Rais /zistite si, kto to bol a potom zistite, co skutocne znamena horor/. S5 k filmu. U tohoto nemeeckeho expresionistickeho filmu je genialna rezia Murnau-a samozrejmostou, do toho este vstupuju artove prvky. Som fundom nemych filmov uz od genialneho Bustera Keatona alebo od Glorie Swanson - ta bola aj realnou kralovnou nemeho filmu v 20. rokoch. Sa cudujem, ze tu nie je komentar Karla Chrochta /Karlos80/ a ze to nekomentovala ani Snorlax ? Hm, hlavne ze odporny Radko Katrlik tu zas uraduje . 100 % ()
Když jsem si v mém oblíbeném obchodě koukal po DVD, narazil jsem právě na Fausta. A když jsem si prohlížel ten obal, promluvil na mě znenadání muž, co stál nedaleko mě. Říkal mi, že ten film je geniální a dneska se na DVD skoro nedá sehnat, takže mi pochválil výběr a řekl, že bych to měl jednoznačně koupit. Já jsem na něj dal, už jenom kvůli tomu, že z vlastní zkušenosti vím, že DVD od Levných knih (a hlavně Edice náročného diváka) se shání hodně špatně. A teď onomu muži musím poděkovat ještě jednou, jelikož ten film opravdu geniální je. Pravda, uprostřed se sice trochu táhne, ale jinak má perfektně vedený příběh, na svou dobu naprosto brilantní efekty, které se pořádně předvádějí hlavně v první třetině (hlavně rozhovor anděla s čertem a pak taky morová nákaza (tady mě napadlo, jestli se tu trochu neinspiroval Bergman když točil Sedmou pečeť), dokonce z toho na mě zapůsobily i nějaké emoce a taky musím pochválit skvělý výběr hudby, hodila se tam dokonale. Pravda, závěr z dnešního pohledu může vypadat kýčovitě, ale ve své době musel být naprosto velkolepý. Takže ještě jednou tomu člověku děkuji za tip a za sebe říkám, že se mi ten film líbil a zatím bych ho označil za nejlepší němý film, jaký jsem kdy viděl. Ale mám před sebou ještě Metropolis, tak uvidím. 5* ()
Pozoruhodné dílo němé éry o boji dobra a zla, neboli víry a zatracení. Předností díla je opět herectví se svou divadelní mimikou, výrazy obličeje, patetickými gesty a postoji. A pak kamera, která vše stylizuje do expresivních obrazů, plných odkazů. Celkový průběh příběhu inklinuje k sociální tématice a tragédii zhrzené lásky. Ovšem velmi dobře provedeno. Starý a moudrý Faust (zajímavý Gösta Ekman) je hříčkou v rukou pekelníka a jeho duše je sázkou mezi peklem a nebem. Faust se přiklání k temným silám ze zoufalství a z nedostatku jiné odborné pomoci pro lidi sužované zhoubnou morovou nákazou. Jeho víra v boha, pokora a vědecká houževnatost nepřináší žádné uspokojivé výsledky. Temná moc jako jediná podává pomocnou ruku a spolu s tím i lákavou nabídku tolika životních krás a radostí. Fausta skvělým způsobem doplňuje pekelník Mefisto (skvělý Emil Jannings), který je vynalézavý ve své nabídce zhýralosti a opojení životem. Nebere si s ničím servítky, vše spotřebovává pro pobavení svého Fausta, aby to pak jako nepotřebné odhodil a přivedl do neštěstí. Z dalších postav: nevinná dívka Gretchen (půvabná Camilla Horn), která společensky doplácí na milostný vztah s Faustem, Gretchenina matka (Frida Richard), starostlivá stará osoba, veselý Gretchenin bratr Valentin (William Dieterle), zákeřně zavražděný Mefistem, Gretchenina teta Marthe Schwerdtlein (Yvette Guilbert), kuplířka pomáhající Mefistovi, vévodkyně Parmská (Hanna Ralph), první Faustova milostná oběť, a Archanděl (Werner Fuetterer), který se s pekelníkem vsadil o Zemi. Pozoruhodné a silné dílo, kde jsou otázky o víře, o temné moci, o lidském zoufalství, o smrti, o strachu ze smrti, o nespokojenosti se životem, o hledání smyslu života, o snadnosti lidského společenského pádu a opovržení, a o lásce. S velkým sociálním laděním o pokleslosti lidského ducha zhýralosti, kterému chybí jakákoliv pokora, či víra. Ale není to trochu pokrytecké? ()
Úvod i záver je parádny – expresionisticky – výtvarný, štylizovaný a atmosferický. V strede však veľa vaty. 2h sú na túto latku príliš. 3,5* ()
Nuda k posrání #92. Viz Osvícení. 25% ()
Velka spousta dech beroucich zaberu, ktere zaujmou divaka i po sto letech. Bohuzel jsem text mel pouze v puvodnim zneni a stopaz je velkorysa, tak zazitek to byl porad velky. ()
I když je to celé velmi naivní, přesto je to velmi děsivé ...brrr ()
První díl filmu přináší trikové a výpravné orgie a to vše ve službách myšlenky filmu. To se i dnes podaří málokomu. Druhé části dominuje Jannings jako Mefisto, který si "vychutnává" románek s paní Marthou a tím cynicky paroduje Lásku Fausta a Markétky. Dnes spojujeme Fausta s Goethem, ale zapomínáme, že jde o velmi starou lidovou legendu. A Munrau se skvěle vrátil k jejím kořenům. ()
I na svou dobu, poměrně dosti vyzrálé dílo, a to jak po stránce vizuální tak i po stránce ideové. Faust bude navždy vděčným námětem pro všechny umělecké disciplíny. V této filmové podobě se divákovi dostává ryzí dávka emocí díky vypodobenstvím lásky, smrti, hladomoru, stáří (a vlastně tedy i mládí) a vzhledem k době vzniku i o tom jak někdy smýšlí společnost. Díky němé podobě má navíc člověk tak nějak větší náchylnost sledovat a soustředit se i na obrazovou složku filmu, která je zde opravdu dechberoucí. Některé efekty použité ve Faustovi mě opravdu překvapily a řekl bych, že tehdy i lépe vypadaly. Díky (ne)dokonalé snímací technice a vskutku vynikající řemeslné práci kameramanů a osvětlovačů, probíhá před očima člověku sled uměleckých snímků, ovšem tak už to v němé éře bylo, a proto bych řekl, že díky tomu má tato zlatá doba filmu stále svůj půvab. Nejen díky Faustovi. Jak rád bych se někdy mohl vrátit v čase a být jedním z těch, kterým se této krásy dostávalo prvním na světě, jak rád bych aspoň jednou prožil tu dobu, kdy film byl ještě v plenkách, kdy byl vskutku ohromný sám o sobě a kdy začínal na povrch proplouvat jeho umělecký potenciál, který dnes komerce tolik hanobí. V tomto snímku navíc s duchovním a náboženským podtextem, plně obohacujícím nezapomenutelný zážitek ze sledování i z myšlenek, které vyvolává. ()
Zatím nejlepší Faust jakého jsem viděla. Strašlivý, monstrózní a romantický tak akorát. ()
Murnau se vyzbrojil kompletním arzenálem výrazových prostředků vrcholné éry němého filmu a zkušeně pálí ze všech hlavní. Temnota je hlavně v první morové části opravdu temná, vizualizace vnitřních stavů postav sdělné a působivé, emotivně zkrátka jeden z nejsilnějších němých kousků, které znám. Starý Faust-felčar je takový Urgandalf, Mefisto zase Urhellboy. Škoda toho závěru jak z Hrátek s čertem. — K hudbě na DVD z LK: myslete si o mně, že jsem stará konzerva, ale takhle by to podle mě mělo vypadat. Piáno, jaké by asi tak ve své době mohl hrát šikovný nájemný pianista v lepším kině, s využitím klasických fláků, ale tak, že to sedí jak prdel na hrnec. Nač na to roubovat něčí osobní ambice. ()
A ještě dvě navíc za skvělého Emila Janningse, za jeho bezcitně hrozivého i podlézavě úlisného Mephista. ()