Akta X - Série 4 (1996) (série)
Tvůrci:
Chris CarterRežie:
Rob BowmanKamera:
Joel RansomHudba:
Mark SnowHrají:
Gillian Anderson, David Duchovny, Mitch Pileggi, William B. Davis, Sheila Larken, David Lovgren, Gillian Barber, Tom Braidwood, Dean Haglund, Bruce Harwood, Marilyn NorryObsahy(1)
Agentka Scullyová se pokouší vyrovnat se se svou neoperovatelnou rakovinou. Mezitím agent Mulder vnikne do přísně střežené výzkumné laboratoře, aby našel lék, který by jí mohl zachránit život. (Epistemolog)
Recenze (6)
Solidní pečeť - 80 - 89% ()
Nejvíc se mi líbí vztah, který spolu mají Fox a Deina :) ()
Pozor drobné spoilery! Čtvrtá série Akt X je plná temných epizod a "Memento Mori" představuje naprostý vrchol co se depresivních dílů týče. Tohle si rozhodně nepouštějte, pokud máte nějaký splín. Scullyové je mi tady opravdu líto. Na seriál, v němž se to hemží mimozemšťany, mutanty a příšerami, je její vyrovnávání se s nemocí zobrazeno extrémně realisticky. Jsem možná starý cynik, ale u tohoto dílu se neubráním emocím. Je jich tu obrovská nálož. Napomáhají tomu i výborné herecké výkony všech zúčastněných. Závěrečný intimní moment mezi Mulderem a Scullyovou je hezký a přirozený, není to to násilná úlitba shipperům z pozdějších sezón. Mulderova dějová linie je klasická mytologie. Agent pronikne do tajného zařízení - zase. Uvnitř jsou hybridní klony - zase. Nechybí ani kádě se zeleným roztokem. Možná to není dvakrát originální, ale aspoň to pokračuje v té nejlepší tradici epizod jako "The Erlenmeyer Flask" nebo "Colony"/"End Game". Navíc tu máme drobné osvěžení v podobě Osamělých střelců, kteří se spolu s Mulderem vydají do akce. Vidět je přímo v terénu není zase tak obvyklé. "Memento Mori" je výborný díl, ale člověk na něj musí mít náladu. Je to fakt taková depka, že si to nemůžu pouštět moc často. Zase se mi to ale neokouká... ()
"Nemůžete chtít pravdu po někomu, kdo celý život obchoduje se lží.." ()
"For the first time, I feel time like a heart beat. The seconds pumping in my breast like a reckoning. The numinous mysteries, that once seemed so distant and unreal, threatening clarity in the presence of a truth entertained not in youth, but only in its passage. I feel these words as if their meaning were weight being lifted from me knowing that you will read them and share my burden as I have come to trust no other. That you should know my heart, look into it, finding there the memory and experience that belong to you, that are you, is a comfort to me now as I feel the tethers loose and the prospects darken for the continuance of a journey that began not so long ago. And which began again with a faith shaken and strengthened by your convictions. If not for which I might never have been so strong now as I cross to face you and look at you, incomplete, hoping that you will forgive me for not making the rest of the journey with you." ()
Reklama