Vzpoura ve věznici Carandiru

Překvapilo mě, jak se v těch příšerných podmínkách vězňové adaptují a docela pohotově přistoupí na svoje role, berou věci tak, jak jsou, sami se mezi sebou "vytřídí", courají si volně po chodbách, zdobí si cely obrázky a kanýry, a víceméně si vládnou sami...... než se ta "pohoda" zvrtne. Styl režie mi připadal téměř dokumentární a přesto , že každý vězeň měl svůj příběh, chyběl mi mezi všemi ten jeden nosný. (10.08.2005)

Oproti klasicky narativně vystavěnému příběhu sledujeme sled potrétů jednotlivých vězňů, které se všemožně vzájemně prolínají a které spojuje pobyt v ultratvrdé věznici v ultratvrdém Sao Paulu. Postava doktora ma klasickou funkci posluchače, skrze jehož uši filmový divák vidí. Jednotliví vězňové vcelku odpovídají základním psychologickým typům vězeňských filmů, jejich příběhy jsou sice dramatické, ale také poměrně "standardní". I když některé výjimky se samožřejmě najdou - viz tragikomický příběh Majestadeho a jeho dvou žen... Crack, HIV, nevěsty, vyřizování účtů, podomácku vyrobené nože (bežný inventář vězeňských filmů) a specifická jihoamerická realita, kterou lze alespoň trochu pochopit jen osobní inspekcí těchto podivuhodných zemí. I když - závěr filmu leccos vyjasní i těm, co dávají přednost bezpečné sedací soupravě... (28.04.2007)

Soudobá brazilská verze Dostojevského klasiky Zápisky z mrtvého domu. Zobrazuje nejen život ve věznici, ale v prostřizích i osudy některých postav na svobodě. Docela barvité, snad i realistické. Zajímavý film. --- Po přečtení některých zdejších komentářů cítím potřebu doplnit, že, ačkoli jsem na takové věci pořádně citlivý, žádnou levicovou, politicky korektní, ani jinou agitaci jsem z filmu necítil. Nedělá z vězňů chudáky, „oběti“ nějakého systému. Společenská spodina je prostě taková a kriminál je normální součástí jejího života. Každý z nich se samozřejmě cítí svým způsobem nevinný. Že by to někdy někde bylo jinak? Že by se to dalo nějak „řešit“? Leckdo si to myslí, ale tenhle film nic takového neříká. (07.01.2011)

Víc než vzpoura to bylo spíš o životě v brazilském vězení, plném AIDS, drog, transvestitů, zabíjení a násilí. Mezi herci se najdou sem tam i známé tváře. Trošku jednostranně se to přiklánělo k tomu, že ti vězni jsou vlastně fajn chlapi a chudáčci a z policajtů potlačujících vzpouru pak udělali svině. V závěru nám pak sdělí, že to vycházelo pouze z vyprávění vězňů, takže asi proto. Jinak plakát k filmu mi připomněl videoklip od De Staat - Witch Doctor. Vlastně to nebyl špatnej film, ale na můj vkus tam bylo až moc transek a buzíků. (05.09.2020)

převážná část filmu je o tom jak se kdo dostal do věznice nebo jejich životě, až ke konci se začne film trochu zabývat životem v Carandiru a objeví se i pár zabití, ale rozhodně tady neni nějak drsně ukázaný jak to v takových vězeních vypadalo, až na pár výjmek je to celkem pohodička a trošku to nudí, někdy jsou ty příběhy sice zajímavý, ale jak to skončí tak to začne nudit, takže se to pořád pohybuje mezi průměrným a nadprůměrným filmem, naštěstí konec filmu je už drsnější a opoznání zajímavější, zvlášť když je to podle skutečný události a vyvádí film z šedi průměru, ale určitě se to dalo zpracovat líp. (26.03.2005)