Fanny a Alexandr

Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Můj první Bergman, kterého jsem viděl jako dospívající. A hned mne genialitou mnoha scén dostal. Hořící svíce i planoucí prdy, létající peří a smyslnost. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=IkszXVEUHco (26.11.2010)

Moje první setkání s Bermanem dopadlo nad očekávání skvěle. 3 hodinová rodinná sága viděná očima malého chlapce byla velice zajímavá. Filmu dodávala kouzlo skvělá kamera, hudba a výborné herecké výkony. Dokonce ani tříhodinová délka nebyla přetažená a žádná scéna nebyla zdlouhavá nebo zbytečná. Pro mě nejlepší a nejpřístupnější Bergman. (15.04.2007)

Tenhle film je pro mě jako román. Bergmanův styl vyprávění ve mě neuvěřitelným způsobem sugeruje pocit, že onu rodinou ságu z konce 19.stol. skutečně čtu. Pohledy, chůze, pozvednutí sklenky Koňaku... několik stránek textu, celý život a osobnost, zachycené v jednom pohybu či gestu. Dětské oči úžasným způsobem zároveň prožívají, zároveň vyprávějí. Přes svou délku nemá film jedinou skulinku a několik míst je doslova uhrančivých. Hudba je zde použita téměř okrajově, zato s obrovským účinkem. Stejně jako v knize tu v postavách a jejich příbězích zůstává ono nevyřčené, které si každý může upravit svou fantazií a vložit do nich kus sebe. Samozřejmě jen ti, kteří se dokáží naladit na režisérovu strunu a ve stránkách této knihy listovat spolu s ním. (06.12.2005)

viděl jsem "pouze" 180 minutovou verzi a nevím, co si mám počít. asi budu muset shánět directors cut. takže první dojmy - film je nakonec nefilm, zprvu mě zmátla nedotaženost některých motivů, některé záležitosti se prostě jenom "mihly" dějem a ustoupily do pozadí, ale jak už jsem říkal, Fanny a Alexandr je film nefilm - je to svým způsobem život, a v tom se to stává pořád. věci se jen mihnou, jedna postava v něm zůstane po celou dobu, jiná do něj pronikne jen na chvíli. možná proto má tento film i konec nekonec - kdy nic vlastně nekončí ani nezačíná, jen pokračuje... proto si Alexandr ponese pana otčíma po celý život v sobě (každý má něco), bylo by vlastně nepatřičné někoho "zachraňovat", svět je čím dál horší a na všechny se snáší nákaza, nikdo neunikne - jen je pořád třeba se radovat z "malého" světa (z velkého to stejně nikdo neumí ani nezvládne) a čekat na nové krále a císařovny, kteří nakonec dosáhnou něco víc... co se týče těch klasických charakteristik - skvělé herecké výkony a výprava, vhodně vybraná hudba (nehudba), skvělá atmosféra a geniálně zvolená forma (hlavně střídání kontrastů a gradace) - ale to jsou všechno jenom kecy, koukněte na to, je to vážně SKVĚLÝ FILM - 9/10 (21.03.2006)

Konečně jsem splatil divácký dluh vůči jednomu ze svých nejoblíbenějších režisérů a - jak se dalo čekat - byl jsem odměněn nevšedním filmovým zážitkem. Snímek se odehrává počátkem 20.století v prostředí majetných švédských vrstev, ze kterého režisér čerpal už v "Šepotech a výkřicích", ale tentokrát divák místo trýznivého smrtelného zápasu sleduje tématicky daleko šířeji pojatý obraz početné rodiny Ekhdalů a jejich přátel. V příběhu nechybí žádné ze stěžejních bergmanovských témat, pochybnostmi o boží jsoucnosti počínaje a konče konfrontací s vlastní slabostí, morální i fyzickou. V popředí opět stojí obtížné vyrovnávání se smrtí blízkých i lidskou smrtelností obecně, nahlížené dětskou optikou plnou fantasie. Závěrečná odpověď na otázky po smyslu bytí se pak nese v neobyčejně hřejivém, takřka idylickém duchu, navazujícím na vyznění závěru "Sedmé pečeti" nebo "Lesních jahod". Spočívá v budování "našeho malého světa", vzájemné vřelosti, štědrosti a lásce - jakkoliv nezavírá oči před neodmyslitelnou odvrácenou stranou života. Osobně mám jako rodilý skeptik velmi rád temnější tituly z Bergmanovy filmografie, ale musím říct že převládající optimismus, jímž je "Fanny a Alexandr" prodchnutý od začátku do konce, mne tentokrát neobyčejně potěšil. (13.08.2019)