Po životě

„NEMŮŽEŠ CHODIT PO SVĚTĚ A BÝT NA VŠECHNY HRUBÝ...“ … „PRÁVĚ, ŽE MŮŽEŠ. TO JE TA KRÁSA. BÝT MILÝ A OHLEDUPLNÝ, PEČLIVÝ, ČESTNÝ, TO NENÍ ŽÁDNÁ PŘEDNOST. JE TO SPÍŠE NEVÝHODA...“ /// Tonyho omrzel život. Umřela mu žena a tak kolem sebe na důkaz smutku šíří sarkasmus. Často vzpomíná u videa. Mluví sprostě. Má hodně truchlících keců… Drama s komediálními prvky. Podezírám všechny, co dali víc jak tři*, že je to za ten optimisticky hezkej poslední díl. Dokázal totiž po těch předchozích pohladit na duši a šířit pozitivní myšlenky. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Umřela mi stará. A sere mě to! (– jinak na to nečum). 2.) Neustále přemejšlím, jak je můj život zbytečnej… 3.) Thx za titule „Perverz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (31.01.2020)

Being healthy is just dying more slowly. Ricky Gervais zdánlivě pouze vzal své pódiové alterego z posledního stand-upu a umístil ho do idylického maloměsta. Jenže to by se záhy přejedlo, nemluvě o tom, že by to bylo nemálo samožerské. Nespokojil se však pouze s kontroverzním humorem "na plnou hubu bez příkras" a recyklováním svých oblíbených témat, která propírá ve standupech i podcastech. Řeší především (a náladou trefil) melancholii, ztrátu, depresi a naději. Výsledkem je zdaleka nejlepší kombinace "hořké komedie" za dlouhou dobu; nepamatuji, kdy naposledy bylo něco tak vtipného a posmutněle dojemného zároveň. Je to sice předvídatelné, ale umí to navzdory tématu nelacině vzít "za srdíčko". A navíc to spolehlivě rozvibruje bránici čili jsem mnohdy ani nebyl s to určit, zda slzím smíchy či dojetím. Což přebíjí i detaily, že je to poněkud schématické, že se s jednotlivými postavami po všech šest epizod setkává na jednom a tom samém místě, že spousta z nich jsou jen postavičky spíše než charaktery... No, bylo by toho hodně. Zbylé dvě série sice jsou kolovrátkově "v podstatě to samé", ale zatímco ve druhé to ještě funguje, tak ve třetí již příliš ne, protože v té době jste to samé viděli dvanáctkrát předtím. A lépe. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | S3: 3/5 |  (09.03.2019)

Gervais opět dokazuje své mistrovské schopnosti v psaní lidských charakterů a lidských příběhů, které se mohou stát jak vám, tak komukoliv jinému. Opět tence vybroušená hrana mezi těžkou melancholií a výborným humorem. Jedinou škodou je určitá stejnášablona všech sérií, kdy vesměs vždy kráčí o to, aby se z Tonyho kreténa (začátek série) stál vnímavý kamarád (konec série). (02.02.2022)

Celý seriál mi přijde jako seskupení jednotlivých scén daných dohromady. Ale skvělých scén a Tonymu bohužel velmi rozumím. Zemřela mu milovaná žena a jediný přítel v jednom, nemá smysl tu dále být a na ničem už příliš nezáleží. Jen na psovi, který mu zůstal. Z videí, které mu žena už s vědomím své smrti, zanechala, můžeme vidět, jak skvělý a laskavý člověk to byl a jak velká je jeho ztráta. A tak Tony dál tak nějak proplouvá životem, se smrtí ženy se vyrovnává po svém, čímž štve všechny kolem sebe. Docela hodně slýchávám názory, že druhá série zklamala, protože se seriál začal snažit prodávat moudra typu 'stále je tu pro co žít, i když už dávno máme pocit, že tomu tak není'. Moc tyto názory ale nechápu. Stejně tak jako v realitě, se lidé kolem nás ne zrovna moc rádi dívají na to, jak někdo koho mají rádi, vede mrzutý život se silnými sebevražednými sklony. To je přeci jasné, že se takového jedince budou všichni snažit přesvědčit o tom, jak krásný život vlastně je a zvracet na něj své inspirativní citáty. Ale tak to prostě je. Taková je realita. Ricky Gervais vlastně natočil dílo, které je něco jako sledovat reálné záběry ze života na obrazovce. A to je na tom to nejlepší. Kdyby totiž Ricky Gervais natočil seroš o tom, jak vám někdo při sebevraždě drží palce a přeje vám brzkou smrt, to by byla tak trošku fantas magorie. Každopádně se mi ale s tímto zpracováním trefil přímo do noty. Já osobně bych klidně brala, aby seriál nebyl natočen až tak 'novodobou' kamerou a všechno se třeba namísto nynějška odehrávalo v 80. nebo 90. letech, ale za celkovou kvalitu seriálu tuhle jedinou nemilost dokážu odpustit. Hlavně co je mi hodně sympatické a co mě moc těší je, jak krásně a čistě je tu znázorněna láska jako taková. Člověk je na obrazovkách zvyklý na falešný typ lásky, takový ten instinktivni. Ale láska člověka k druhému jako je právě ta Tonyho ke své zesnulé manželce Lise, není na plátnech moc častá a hlavně ne moc pravděpodobná. Já Tonymu ale naprosto rozumím a mám to s láskou uplně stejně. Smrtí láska totiž nekončí, naopak se ješté více prohlubuje a vám nezbývá nic jiného, než se bez své lásky naučit žít život tak trpký, jaký bez ní opravdu je. - "I'd rather be nowhere with her than somewhere without her." (03.06.2020)

Smutnější komedii jsem dlouho neviděl. Hlavní hrdina je v těžké depresi a ani na chvíli o tom nepochybujete, chtěl by úplně nekomediálně spáchat sebevraždu a také se o to několikrát úplně nekomediálně pokusí, jeho život je jenom sled ubíjejících stereotypních situací proložených setkáními s rlzně výstředními obyvateli malého městečka, kteří udělají cokoliv, aby se dostali do novin - češou své novorozeně jako Hitlera, hrají nosem na dvě flétny, vyrábějí zvláštní rýžové pudinky (o chlebu nemluvě)... Jestli má Gervaisův Tony v něčem štěstí, tak v tom, že má psa a že nad ním ostatní ještě nezlomili hůl. Odpověď na otázku, jestli tu hůl nezlomil ani on, sice nakonec není překvapivá, ale komu by to vadilo, když se na to tak pěkně dívá. (21.04.2019)