Byl jednou jeden dům

Vykreslená předválečná atmosféra osudů svérázných obyvatel z Bagounové ulice ze Žižkova byla nádherně natočená. Dnes už se taková pospolitost v domech nenosí. Byl to takový zvláštně příjemný, ale svérázný svět pavlačových lidiček. Obsazení známými herci toho času byla trefa do černého. Ohromná kulisa žižkovského pavlačového domu byla vytvořena v atelieru Barrandovského studia a malá část venkovních záběrů byla z Ostrovní a Spálené ul. Prahy 1. Ale teď se vraťme v historii o nějakých pár let zpátky. Přidám malou historku. Můj děda prožil své dětství v obdobném domě, kde byl obchod pana Procházky, který prodával prakticky všechno: čokolády, bonbony, mouku, čaj, lízátka, různé věci do domácnosti. Samozřejmě někteří lidé si nemohli dovolit vše koupit. Proto mnoho chudých rodin té doby si kupovalo v tomto obchodě na dluh. Procházka dluhy lidem nejchudším odpouštěl. Jaký to byl pro něj šok, když tři roky po válce jednou kdosi ráno zaklepal na roletu obchodu a to nevěštilo nic dobrého. A syn z té rodiny nejchudších vše pro akční výbor zabavil. Pan Procházka rok po likvidaci obchodu se vrátil z vězení. Vyhublý, s téměř podlomeným zdravím. Z dobráka zbyl jen šedivý knír a smutné oči. I taková byla doba. Zpět k seriálu, musím je pochválit, všichni to hráli velmi dobře. A určitě se ještě rád znovu podívám. (30.12.2008)

Za bolševika natočený, přesto poměrně kvalitní a koukatelný "televizní román", který ovšem trochu sráží snaha třicátníků hrát děti (no dobře, tak teenagery) - takovej Hanzlík v tříčtvrtečních gatích s prakem v ruce to je něco.... Ovšem jinak casting bez chyby a to je i největší devizou seriálu. Moje nejoblíbenější postava je samozřejmě nerudný radní Alexandr Nerudný v podání Miloše Nedbala, který v roli dokonalého despoty opět nezklamal. ;-) 3,5* (13.04.2010)

Asi nejzdařilejší seriál, který byl u nás natočen v době normalizace. Vynikající herecké výkony našich předních herců a že Filip si herce vybírat uměl! Vynikající Adamíra, Nedbal, Menšík a Sovák. Naši herci ukázali, že i malé role se dají zahrát nezapomenutelně. Například Medřická, Budínová, Kovářík, Libíček. Mám na mysli např. scénu, kdy Vala sděluje Medřické, že její manžel zahynul. A scéna na barikádách? To patří k té době. Bez ní by seriál cenzoři nepustili. (25.12.2003)

Lehký odér normalizace se utajit nedá, interiéry i exteriéry působí vyloženě televizně, ale našlapané obsazení (Filip zručně hrábl do tehdejší smetánky pražských kin, on Činoherního klubu po Národní divadlo) a poměrně zdařilý, byt občas lehce divadelně stylizovaný, scénář všechno přebijí. Na malé ploše seriálu (dnes bysme řekli minisérie) se daří přiblížit atmosféru težké doby se solidně nahozenými postavami a emocemi, odpovídající dějinným událostem. Klidně by mohl být delší a častěji reprízován. (07.12.2017)

Nechapu, jak me mohl cely muj doposavadni zivot mijet tento vyborny serial? Podle me jeden z peti nejlepsich ceskoslovenskych serialu, ktery jsem videl. Serial se odehrava v dobe 1936-1945 a mapuje osudy lidi jednoho pavlacoveho domu v Praze. Serial me bavil od zacatku do konce, zajimavy namet, velmi dobre vykresleni hlavnich postav, pekne dialogy a predevsim nekonecny zastup ceskych hereckych es a to az do te nejmensi role. Takove herecke obsazeni nepamatuji snad v zadnem serialu (pravda, tento ma bohuzel jen pet dilu). Herecke vykony velmi nadstandartni, pokud bych i presto mel nekoho vyzdvihnout, pak zcela urcite Milose Nedbala (jak Marlon Brando ve Kmotrovi), cynickeho Adamiru a blazniveho Karla Hogera. Serial, ktery uz dnes nikdo nenatoci. (10.01.2015)