• waits
    ****

    Lehký odér normalizace se utajit nedá, interiéry i exteriéry působí vyloženě televizně, ale našlapané obsazení (Filip zručně hrábl do tehdejší smetánky pražských kin, on Činoherního klubu po Národní divadlo) a poměrně zdařilý, byt občas lehce divadelně stylizovaný, scénář všechno přebijí. Na malé ploše seriálu (dnes bysme řekli minisérie) se daří přiblížit atmosféru težké doby se solidně nahozenými postavami a emocemi, odpovídající dějinným událostem. Klidně by mohl být delší a častěji reprízován.(7.12.2017)

  • sportovec
    *****

    Pod příkrovem tuhé normalizace vzniklo prací scénáristického dua snů (Otčenášek-Daněk) vynikající dílo, které je jak apoteózou posledních let První republiky (jedna z mála zmínek o jinak úzkostlivě utajované benešovské válečné půjčce), tak minuciózně přesným záznamem života za protektorátu. Pavlačový dům je pojímán jako soběstačné fórum svého druhu, vybavené kinem, blokovou, opravdu lidovou hospodou a navíc hrazdami pavlačí. Panovnickou lóži nahrazují okna bytu majitelů. Kaleidoskop událostí, osudů, tragédií a neživotných komunistických zjevů (Valův malíř Dlask a ještě mlžnější emisar Kominterny, Řehořův Hrach starší) i znamenitě vykreslených žižkovských (?) lidových a "vysokých" postav (jedineční Nerudní Nedbalův a možná o něco ještě vyhraněnější Patrokles Nerudný Jiřího Adamíry). I konec seriálu, symbolická zbytečná smrt na barikádě, z níž se nikdy nevystřelilo, je příznačná pro květnové povstání (až 2 000 padlých na naší straně nepočítaje vlasovce, řada hlavní zákeřných odstřelovačů, zhruba dvou třetin postavených barikád se boje vůbec nedotkly). Režie i herecké obsazení vydatně přispěly k vytvoření jednoho z nejvýraznějších děl naší dramatické a filmové tvorby sedmdesátých let. Třicáté výročí konce německé nadvlády se proti vůli Husákova režimu tehdy podařilo oslavit opravdu důstojně.(5.11.2007)

  • Helmutek
    *****

    Neni to pro mě čistě stoprocentní záležitost, ale kvůli atomosféře, střízlivýmu rozsahu a hlavně hereckejm výkonům a naprosto neopakovatelnýmu obsazení(!) dávám za pět. Hodně se tu ale mluví o tom, jak je to plný komunistických agitek, charakterů apod. - a s tim rozhodně nesouhlasim: jedinou výraznější úlitbou komoušům byl podle mě detailní záběr na vyvěšení Rudýho práva během Pražskýho povstání, ale to mi je srdečně naprosto u prdele a vůbec mě to netrápí, nepohoršuje ani to nepůsobí nijak nepatřičně, protože na konci války ta nálada rudě naladěná prostě byla a tohle nebylo nic, co by nějak vybočovalo z nějakýho střízlivýho rámce. A to jsem na všechny možný bolševismy, myslim, celkem háklivej. I ten odbojář Hrach starší (Řehoř) mi nijak přehnaně komunistickej nepřijde, ani si upřímně řečeno nevybavuju, že by se to tam kdy nějak víc řešilo. Každopádně nijak zidealizovaně vybarvenej nebyl - táta, kterej opustil ženu a ani se nijak nemá ke svýmu synovi atd., ten rozhodně neni žádnou vlajkovou lodí komunistickýho odboje. Pokud by se na tom někdo chtěl svézt, vypadalo by to jinak. Trošku mě ale zamrzely nedořešený osudy některých (rodina Nerudných - Patrokles i ostatní bratři, jak "kolaborant", tak "vlastenec", pak Pipina v rajchu, pilot Přemek Tvaroh, v domě přechovávanej Němec...), a taky mi trochu nehrála už celkem stará Hudečková hrající Pipinu jako malou holku. A z toho domu, jakkoliv byl udělanej hezky, ta ateliérovost bohužel jen sálala.(23.7.2015)

  • Brit
    *****

    Pro mě nezapomenutelná scéna, když pan Menšík uhodil syna (Jiří Hrzán) a pak pustil rádio, kde hlásily o Mnichovské zradě a o stažení vojsk z pohraničí. Kdykoli zahlídnu tuto scénu, běhá mi mráz po zádech a v koutku oka se zaleskne slza beznaděje. Jinak celý tento skvost kazí bohužel tenkrát povinné bolševicky založené postavy a vsuvky.(29.9.2003)

  • lucascus
    ****

    Půvabný koukatelný miniseriál, který může vděčit za svůj úspěch především perfektním herců - a že se jich tady sešlo. K dokonalosti mi něco málo scházelo, možná i nějaký ten šestý díl navíc, který by dovyprávěl příběhovou linku určitých postav, které zůstaly jaksi nedořešeny. Škoda, že seriálů, které by tak věrohodně vykreslovaly povahu českého člověka, je tak málo. Točí se pokračování Nemocnic na kraji města a Sanitek, ale opravdové skvosty zůstavají pořád v pozadí. Světélkem v tunelu je pak letošní výtečné "České století".(29.10.2013)

  • - Na fotografických materiálech uložených v archivu České televize se dochovaly scény, které nebyly buď vůbec natočeny, nebo byly při finálním sestřihu vystřiženy. Vystupují v nich herci, kteří se jinak v seriálu neobjevili: Dana Syslová a Josef Čáp (pracovní tábor v Německu), Bohumil Švarc (vojenská nemocnice), Viktor Preiss a Vlastimil Hašek (v kuchyni Anděly Hrachové). Osudy jednotlivých postav se v seriálu měly více rozvinout. Např. pilot Přemek Tvaroh (Václav Postránecký) se objevuje ve vojenské nemocnici, promítač Adolf Svárovský (Petr Čepek) se ocitá v koncentračním táboře, Pipina Ulčová (Eva Hudečková) je vyfotografovaná v pracovním táboře v Německu. (Bart)

  • - Když si Eduard (Vladimír Menšík) myslí, že ve 2. díle vyprovází Adolfa (Petr Čepek) do války, říká mu, že ani neví, jak se jmenuje. Přitom ještě chvíli předtím ho v kuchyni oslovuje Dolfi a v 1. díle říká své dceři, že doufá, že se na filmy chodí dívat do kabiny k Svárovskému. (offlineman)

  • - Zmíněné vynechané scény mají zvláštní osud - původně se dotočily dodatečně, protože poslední díl s názvem "Obvaziště Boccacio" se vedení televize zdál málo revoluční. Při druhé repríze seriálu byl tento díl odvysílán s novými scénami a byl přejmenován na "Barikáda ve vedlejší ulici", ale při další, už porevoluční repríze, se opět použila původní epizoda. (Robbi)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace