poster

Je těžké být Bohem

  • Západní Německo

    Es ist nicht leicht ein Gott zu sein

  • Sovětský svaz

    Трудно быть богом

  • Sovětský svaz

    Trudno Byť Bogom

  • Francie

    Un dieu rebelle

Sci-Fi / Dobrodružný / Historický / Drama

Západní Německo / Sovětský svaz / Francie, 1989, 119 min

  • zelvopyr
    *****

    Ani polsko-rakousko-rusko-francouzské "herectví" nezničilo sílu předlohy... Svým zvláštním způsobem v osudovosti dost jiné, ale myšlenkou nakonec poměrně věrné mému oblíbenému románu... Btw. proč tu v "hrají:" je pár osob, ale nikoli představitel hlavní mužské ani dvou hlavních ženských rolí, to nějak nechápu.(9.8.2011)

  • Anderton
    ****

    Večná škoda, že jednoduchý príbeh je vyrozprávaný pomerne chaoticky. Našťastie som sa v jeho záverečnej fáze dočkal presne toho, čo som od sovietsko-nemeckej osemdesiatkovej sci-fi očakával. Je to taký ruský Highlander, Edwarda Žentaru si budete mýliť s Christopherom Lambertom nie len kvôli ich divokým hrivám. Chvíľami ambiciózne sci-fi, chvíľami kúzelné guilty pleasure, chvíľami šeď. Ale tá druhá charakteristika u mňa prevažuje a som rád, že som toto menej známe dielko spoznal. No a sú tu tri pre dej dôležité neopozerané krásky, čím sa film v pohode doťahuje aj na Barbarellu.(30.3.2018)

  • Martinius
    *****

    tento film je sice trochu nenapadne ale ocarujuco ziariacim klenotom v skrinke nepravom odlozenych filmovych skvostov. jedna sa o sci-fi zapadonemecko-sovietskej koprodukcie (nie francuzskej, ako evokuje vlajka vedla nadpisu, francuzsky podiel bol skor marginalny) z roku 1990, ktore fascinuje nielen fanusikov zanru a nadsencov preastronautickych hypotez, ale aj divakov s narokmi na kvalitne myslienky s hlbokou filozofickou podstatou. film "je tazke byt bohom" (volnejsi preklad) ukazuje ludstvo tretieho tisicrocia, ktore konecne prekonalo svojich vnutornych demonov, nastolilo epochu osvietenia, rozumu a duchovneho vyvoja a konecne siahlo po hviezdach. pri jednej expedicii nadabilo na planetu obyvanu ludmi, ale v uplne inom stadiu vyvoja, porovnatelneho s temnym stredovekom. obyvatelia planety, ktorych kazdodenny zivot je sprevadzany drsnymi podmienkami, krutostou, poverami, nabozenskym fanatizmom a divokou emocionalitou, sa stanu studijnym objektom pre pozemstanov, ktori sa medzi nich votru v prezleceni za clenov najvyssej kasty a skumaju ich vyvoj. prve pristatie vesmirnej lode ("boh zostupil na zem a spravil z noci den"), ci prelety vrtulnikom (vznik legiend o lietajucich drakoch) su povazovane za nadprirodzene javy a kazdy, kto sa odvazi riadit sa rozumnym myslenim a vykrocit v ustrety pokroku - ci uz prvy knihtlaciar, vynalezca dalekohladu alebo lekar - je nemilostrdne prenasledovany, muceny ci popraveny. otazkou zostava, ci sa pozemstania, ktori zamerne kontaktuju osvietenych myslitelov ci vynalezcov a opatrne im pomahaju, dokazu nadalej len necinne divat na vladnuce bezpravie, brutalitu a udupavanie akehokolvek zarodku pokroku, alebo ci zasiahnu... zaroven si zacnu uvedomovat, ze realnym studijnym objektom su oni sami medzi sebou, pretoze su nuteni konfrontovat sa s vlastnou minulostou, niekdajsim barbarstvom, agresiami a demonmi, ktorymi planeta zem tiez kedysi prechadzala za cenu nekonecnych potokov krvi. film v tomto smere pripomina tarkovskeho solaris, zobrazuje pozemstana ako vyspeleho racionalneho jedinca, ktory je nuteny otestovat svoj duchovny spolocensky vyvoj skuskou vlastnej zrelosti. kombinacia nemeckej profesionality a ruskeho velkeho filmoveho srdca vytvara mimoriadne originalny, dejovo uceleny putavy film s hlbokou myslienkou, realistickym znazornenim ci uz modernych alebo stredovekych ludi a zaroven zimomravou surrealitou ich vzajomnych stretnuti, bez patosu, bez afektovanosti. a hlavne pri zaverecnej bojovej scene, kedy povabna zena cela v bielom za oslnivej ziary vystupi z vesmirnej lodi, s chapavym usmevom nastavujuc ruku, ze chce naspat laserovu pistol, pricom svedkovia pristatia idu od udivu, hrozy i omamnych latok do kolien, ste presvedecni o tom, ze presne takto by vyzeralo stretnutie ludi s bohmi... PS: tym styrom uzovatelom, ktori dali filmu po 2 hviezdicky, by som nechal zrusit ucet.(23.3.2007)

  • -tHESWINe-
    ****

    Bohužel jsem zatím nenašel čas přečíst si předlohu, takže nemohu posoudit jak dobře se povedlo ji zpracovat, nicméně na mne film zapůsobil, a to i přes svůj starší kabátek. Ale nedalo se říct že by to dnes působilo úsměvně, trikové záběry jsou relativně na úrovni. Jen se mi zdálo, že ono prezentované dilema je ve filmu rozebráno příliš povrchně, za to ta jedna hvězdička dolů.(5.11.2009)

  • HenryS.
    *****

    Snímek velmi dobře evokuje atmosfétu primitivního agresivního totalitního režimu, výborně popsaného v knize. Po druhém shlédnutí jsem si uvědomil, že i přes ty televizně vypadající dekorace je to film opravdu neskutečně dobrý a hlavně chytrý. Nikoli "intelektuálně-" (či pseudointelektuálně stavěný, jak je dneska v módě), vlastně je to poměrně přesně až ploše adaptovaná skvělá předloha. Plochost a dořečenost v tomhle filmu vůbec nejsou na škodu, v tom je naopak jeho síla. SPOJLERS: Musí být hodně zoufalé pohybovat se ve společnosi, kde kdokoli se ukáže, že dovede trošku přemýšlet, je pronásledován a zabit, a nesmět zasáhnout. A stálé cyklení a posouvání se pozic pozorovatele a pozorovaného je už samo o sobě geniální. Že tuhle planetu nezkoumají kosmonauté, ani historici, ale sociologové. Zkoumající ještě k tomu své lidi, pozemšťany. mazec.(19.3.2011)

  • - Premiéra se měla původně konat 27. 7. 1989. Režisér ji však z důvodu nespokojenosti se střihem přesunul na 25. 1. 1990. (Hans.)

  • - Náklady na film se vyšplhaly z původních 16 až na 50 milionů německých marek. (Hans.)

  • - Havárie reaktoru v Černobylu zhatila plány zahájit v okolí Kyjeva natáčení v létě 1986. Prvním natáčecím dnem se tak stal až 7. květen 1987 na Jaltě. (Hans.)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace