Krajina ve stínu

… a je zřejmé, že film nekutá jen v tehdy a tam a že nekončí, když se vizuálně odmlčí (ani nezačíná svým začátkem), ale odvíjí se, se stejnou vážností a nesmlouvavostí, dalšími etapami nevzdálené a z nevědomí se nevzdalující historie Kotliny, a vždy ve vypjaté, rozhodné chvíli (jedno na které návsi, rynku, za jakého dramatického tónu) pohlédne oko kamery na identickou stupnici lidských charakterů, rozehranou dopadajícím stínem demagogie, a spatří, jak právě ti, kteří soudem nebo činem bez rozerdění oddělí/oddělají, odsunou, vytěsní, zneviditelní neproviněné, v ten samý okamžik a touž měrou oddělí, odsunou, vytěsní, zneviditelní část sebe sama, čímž svůj akt křivdy zdvojí a Krajinu dvojnásob uhranou, a čím blíž dnešku by kamera dospěla, tím zřetelněji by nazřela, že Stín nebytní toliko z vůle režimních Stínadel, kdysi hrozících kvérem a vyhnanstvím, a tím křivditele chiméricky vyviňujících, a dnes Stínadel v šalbě důvtipně belzebubovských (a stejně důvtipně odzbrojitelných), nýbrž že nově Stín sílí svobodně, dobrovolně - z vůle tmářských ozvěn, z chorobného šepotu démonů, žijících ve strachu ve stínu katakomb - vykotlaných duší; a kamera bez ustání mimo obraz snímá, potravu stále nalézajíc, protože Stín dál zůstává s touto krajinou… // Tfujtajbl, i tomuhle komentáři! (14.11.2020)

Velký omyl. Film, ve kterém chybí kontinuita i silné epizody. Postavy nejsou dost jasně definované, aby fungovaly jako typy (byť statičnost jim rozhodně nechybí), ale nemají ani rozměr, aby působily životně. I proto nemůže být člověku líto, když si tyhle špatně vyprofilované postavy navzájem ubližují. Na dějinnou reflexi tomu chybí jakýkoliv kontext. Historie tu nepřesáhne nuance úvodního odstavce v učebnici pro pátou třídu a člověk jen tápe, proč si tvůrci mysleli, že tohle polopatické přežvýkání stereotypů bylo nutné vyprodukovat. Chtěl tohle někdo? Je tu nějaká společenská poptávka? Jaká mohla být autorská motivace? (31.08.2020)

Jeden z těch velkých černobílých širokoúhlých filmů o velkých věcech, který je přesně takový, jaký by teoreticky měl být. Otázka je, jestli tyhle krystalicky povinné filmy skutečně musí být realizovány. V době covidu na to školy stejně chodit nebudou. A už vůbec nikdo nebude řešit, že se v soundtracku objevují náhodně zvolené německé šlágry, které jsou naprosto špatně vybrané, Slámovi totiž zřejmě stačilo, že jejich slova jsou v němčině a němčina je přece definice zla. (22.01.2021)

Poselství, že kombinace zrůdné ideologie a „zasrané doby“ obnažuje lidské charaktery až na kost v neoznačeném hrobě, je neprůstřelné, ale pro intenzivnější dotek autenticity bych potřeboval víc než jen pobíhaní hejna hus napříč záběrem. Chtělo to trošku být jako Haneke, ale výsledkem je Urousaná pentle, která si moc neví rady s návazností a postavami. Taclík tu svou evidentně uchopil jako odkaz na armádní role Víti Jandáka.. (10.05.2022)

Kruté, opravdu ukrutně kruté časy. A Bohdan Sláma nás do té neslavné doby brilantně uvedl. Jen ten černobílý vizuál místy působil až otravně, a ne vždy až tak nutně artově. Ocitáme se v malé pohraniční vesnici, kde se setkáváme s místní komunitou, která je solidním výkvětem lidské zkaženosti, co postupně a očekávaně/předvídatelně vyplouvá na povrch, aby následně ťala do živého. Ve dvou hodinách divák proletí životem těchto obyvatel ve třicátých, čtyřicátých a padesátých letech minulého století. Žádná z postav se vyloženě neprezentuje za hlavní, což je zajímavý způsob, jak celé leporelo vměstnat na malý a poměrně uzavřený prostor. Až na pár nepodstatných výjimek kamera neopouští centrální tep vesnice. Všichni herečtí účastníci jsou bez výjimky zajímaví, není třeba nikoho vypichovat, všichni předvádějí mimořádné herecké výkony. Citlivější diváci mohou mít dokonce problém před spaním vyhnat z hlavy děsivou zrůdnost a fanatickou posedlost, s jakou se v pozdější fázi filmu někteří jedinci pouštějí do (údajných) kolaborantů s nacisty. Téma sice nepatří u mě k vyhledávaným, ta inspirace skutečnými událostmi se dá brát s rezervou, ovšem Sláma do té "slámy" (ano, téma už je malinko vyčpělé) bije s takovou vehemencí a technickou zručností, až se tenhle film hezky zarývá svými drápky do pověstné divácké kůže. 8/10 (08.03.2021)