Krajina ve stínu

… a je zřejmé, že film nekutá jen v tehdy a tam a že nekončí, když se vizuálně odmlčí (ani nezačíná svým začátkem), ale odvíjí se, se stejnou vážností a nesmlouvavostí, dalšími etapami nevzdálené a z nevědomí se nevzdalující historie Kotliny, a vždy ve vypjaté, rozhodné chvíli (jedno na které návsi, rynku, za jakého dramatického tónu) pohlédne oko kamery na identickou stupnici lidských charakterů, rozehranou dopadajícím stínem demagogie, a spatří, jak právě ti, kteří soudem nebo činem bez rozerdění oddělí/oddělají, odsunou, vytěsní, zneviditelní neproviněné, v ten samý okamžik a touž měrou oddělí, odsunou, vytěsní, zneviditelní část sebe sama, čímž svůj akt křivdy zdvojí a Krajinu dvojnásob uhranou, a čím blíž dnešku by kamera dospěla, tím zřetelněji by nazřela, že Stín nebytní toliko z vůle režimních Stínadel, kdysi hrozících kvérem a vyhnanstvím, a tím křivditele chiméricky vyviňujících, a dnes Stínadel v šalbě důvtipně belzebubovských (a stejně důvtipně odzbrojitelných), nýbrž že nově Stín sílí svobodně, dobrovolně - z vůle tmářských ozvěn, z chorobného šepotu démonů, žijících ve strachu ve stínu katakomb - vykotlaných duší; a kamera bez ustání mimo obraz snímá, potravu stále nalézajíc, protože Stín dál zůstává s touto krajinou… // Tfujtajbl, i tomuhle komentáři! (14.11.2020)

Klobúk dole, niektoré charaktery postáv tu boli rozobraté priam ukážkovo. Nie darmo sa hovorí, že: "charakter človeka najlepšie spoznáš v ťažkých časoch." Alebo tiež: "Daj blbcovi moc a to najhoršie ešte len príde..." Presne toto naplnil Csongor Kassai, ktorí si tu zahral jednu z najodpudivejších postáv v českom filme. Ale aj tak... najviac vždy trpia tí nevinní. Niečo na zamyslenie, slušný nadpriemer. 80/100 (09.06.2021)

Silná téma podaná netradičným spôsobom. Ono je to ťažké na posúdenie dokonca aj historikom, nie to ešte filmárom. Situácia v Sudetách pred vojnou, počas vojny a po nej, to je rad ťažkých príbehov a zničených životov. Kto za to môže, no asi ten, kto začal, pokiaľ viem Nemci neboli nijako na území Československa utláčaní. Vlastne už do čias stredoveku mali na našom území výsadné práva. Čiže celý ten hitlerizmus bol hlavne pre Nemcov žijúcich u nás celkom zbytočný, oni si tu nežili vôbec zle, vlastne lepšie ako v Ríši. Celý ten priebeh možných udalostí bol podľa mňa v tomto filme znázornený dobre, mohlo to tak byť. Zmena správania sa ľudí podľa vývoja politickej situácie, dejín. Nie je tomu aj teraz rovnako tak? Vidím, že mnoho ľudí tu dáva odpad, lebo to raní ich vlastenecké cítenie, ale čo azda sa táto neprávosť nediala aj z českej strany? Samozrejme dá sa prihliadať na to, že ide o pomstu, že oni robili nám to isté a že je to spravodlivé, ale existujú dobové zábery, kde nechali v rôznych sudetských obciach ľudia napochodovať Nemcov vrátane žien a detí k jarku a tam ich popravovali ranou do hlavy. To je to isté, čo robili tí zlí nacisti. Netreba od toho odvracať oči ani prekrúcať pravdu. Vražda je vražda, zlo je zlo. Myslím, že je legitímne vyjadriť aj takýto názor a pohľad na dejinné udalosti. Tak ako v slovenskom prípade na SNP. Čo je u nás žiaľ v podstate zakázané. (05.12.2020)

Kruté, opravdu ukrutně kruté časy. A Bohdan Sláma nás do té neslavné doby brilantně uvedl. Jen ten černobílý vizuál místy působil až otravně, a ne vždy až tak nutně artově. Ocitáme se v malé pohraniční vesnici, kde se setkáváme s místní komunitou, která je solidním výkvětem lidské zkaženosti, co postupně a očekávaně/předvídatelně vyplouvá na povrch, aby následně ťala do živého. Ve dvou hodinách divák proletí životem těchto obyvatel ve třicátých, čtyřicátých a padesátých letech minulého století. Žádná z postav se vyloženě neprezentuje za hlavní, což je zajímavý způsob, jak celé leporelo vměstnat na malý a poměrně uzavřený prostor. Až na pár nepodstatných výjimek kamera neopouští centrální tep vesnice. Všichni herečtí účastníci jsou bez výjimky zajímaví, není třeba nikoho vypichovat, všichni předvádějí mimořádné herecké výkony. Citlivější diváci mohou mít dokonce problém před spaním vyhnat z hlavy děsivou zrůdnost a fanatickou posedlost, s jakou se v pozdější fázi filmu někteří jedinci pouštějí do (údajných) kolaborantů s nacisty. Téma sice nepatří u mě k vyhledávaným, ta inspirace skutečnými událostmi se dá brát s rezervou, ovšem Sláma do té "slámy" (ano, téma už je malinko vyčpělé) bije s takovou vehemencí a technickou zručností, až se tenhle film hezky zarývá svými drápky do pověstné divácké kůže. 8/10 (08.03.2021)

Kronika lidí z malé pohraniční vesnice Vitorazka. Není to žádný okázale působící film. Kamera je pomalá, moc se toho neděje. Lidé se různě překlápí na jednu, nebo druhou stranu. Režisér Bohdan Sláma nikomu názor nevnucuje, není zde čisté zlo a dobro. Říká : "Zajímá nás, jak malý člověk obstojí uprostřed dějin, které se přes něj valí. Musíme si klást otázku, jak bychom se v podobných situacích zachovali my sami". (31.01.2021)