Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.
Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (285)

Dikaiarchos 

všechny recenze uživatele

… a je zřejmé, že film nekutá jen v tehdy a tam a že nekončí, když se vizuálně odmlčí (ani nezačíná svým začátkem), ale odvíjí se, se stejnou vážností a nesmlouvavostí, dalšími etapami nevzdálené a z nevědomí se nevzdalující historie Kotliny, a vždy ve vypjaté, rozhodné chvíli (jedno na které návsi, rynku, za jakého dramatického tónu) pohlédne oko kamery na identickou stupnici lidských charakterů, rozehranou dopadajícím stínem demagogie, a spatří, jak právě ti, kteří soudem nebo činem bez rozerdění oddělí/oddělají, odsunou, vytěsní, zneviditelní neproviněné, v ten samý okamžik a touž měrou oddělí, odsunou, vytěsní, zneviditelní část sebe sama, čímž svůj akt křivdy zdvojí a Krajinu dvojnásob uhranou, a čím blíž dnešku by kamera dospěla, tím zřetelněji by nazřela, že Stín nebytní toliko z vůle režimních Stínadel, kdysi hrozících kvérem a vyhnanstvím, a tím křivditele chiméricky vyviňujících, a dnes Stínadel v šalbě důvtipně belzebubovských (a stejně důvtipně odzbrojitelných), nýbrž že nově Stín sílí svobodně, dobrovolně - z vůle tmářských ozvěn, z chorobného šepotu démonů, žijících ve strachu ve stínu katakomb - vykotlaných duší; a kamera bez ustání mimo obraz snímá, potravu stále nalézajíc, protože Stín dál zůstává s touto krajinou… // Tfujtajbl, i tomuhle komentáři! ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Klobúk dole, niektoré charaktery postáv tu boli rozobraté priam ukážkovo. Nie darmo sa hovorí, že: "charakter človeka najlepšie spoznáš v ťažkých časoch." Alebo tiež: "Daj blbcovi moc a to najhoršie ešte len príde..." Presne toto naplnil Csongor Kassai, ktorí si tu zahral jednu z najodpudivejších postáv v českom filme. Ale aj tak... najviac vždy trpia tí nevinní. Niečo na zamyslenie, slušný nadpriemer. 80/100 ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Silná téma podaná netradičným spôsobom. Ono je to ťažké na posúdenie dokonca aj historikom, nie to ešte filmárom. Situácia v Sudetách pred vojnou, počas vojny a po nej, to je rad ťažkých príbehov a zničených životov. Kto za to môže, no asi ten, kto začal, pokiaľ viem Nemci neboli nijako na území Československa utláčaní. Vlastne už do čias stredoveku mali na našom území výsadné práva. Čiže celý ten hitlerizmus bol hlavne pre Nemcov žijúcich u nás celkom zbytočný, oni si tu nežili vôbec zle, vlastne lepšie ako v Ríši. Celý ten priebeh možných udalostí bol podľa mňa v tomto filme znázornený dobre, mohlo to tak byť. Zmena správania sa ľudí podľa vývoja politickej situácie, dejín. Nie je tomu aj teraz rovnako tak? Vidím, že mnoho ľudí tu dáva odpad, lebo to raní ich vlastenecké cítenie, ale čo azda sa táto neprávosť nediala aj z českej strany? Samozrejme dá sa prihliadať na to, že ide o pomstu, že oni robili nám to isté a že je to spravodlivé, ale existujú dobové zábery, kde nechali v rôznych sudetských obciach ľudia napochodovať Nemcov vrátane žien a detí k jarku a tam ich popravovali ranou do hlavy. To je to isté, čo robili tí zlí nacisti. Netreba od toho odvracať oči ani prekrúcať pravdu. Vražda je vražda, zlo je zlo. Myslím, že je legitímne vyjadriť aj takýto názor a pohľad na dejinné udalosti. Tak ako v slovenskom prípade na SNP. Čo je u nás žiaľ v podstate zakázané. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Kruté, opravdu ukrutně kruté časy. A Bohdan Sláma nás do té neslavné doby brilantně uvedl. Jen ten černobílý vizuál místy působil až otravně, a ne vždy až tak nutně artově. Ocitáme se v malé pohraniční vesnici, kde se setkáváme s místní komunitou, která je solidním výkvětem lidské zkaženosti, co postupně a očekávaně/předvídatelně vyplouvá na povrch, aby následně ťala do živého. Ve dvou hodinách divák proletí životem těchto obyvatel ve třicátých, čtyřicátých a padesátých letech minulého století. Žádná z postav se vyloženě neprezentuje za hlavní, což je zajímavý způsob, jak celé leporelo vměstnat na malý a poměrně uzavřený prostor. Až na pár nepodstatných výjimek kamera neopouští centrální tep vesnice. Všichni herečtí účastníci jsou bez výjimky zajímaví, není třeba nikoho vypichovat, všichni předvádějí mimořádné herecké výkony. Citlivější diváci mohou mít dokonce problém před spaním vyhnat z hlavy děsivou zrůdnost a fanatickou posedlost, s jakou se v pozdější fázi filmu někteří jedinci pouštějí do (údajných) kolaborantů s nacisty. Téma sice nepatří u mě k vyhledávaným, ta inspirace skutečnými událostmi se dá brát s rezervou, ovšem Sláma do té "slámy" (ano, téma už je malinko vyčpělé) bije s takovou vehemencí a technickou zručností, až se tenhle film hezky zarývá svými drápky do pověstné divácké kůže. 8/10 ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Kronika lidí z malé pohraniční vesnice Vitorazka. Není to žádný okázale působící film. Kamera je pomalá, moc se toho neděje. Lidé se různě překlápí na jednu, nebo druhou stranu. Režisér Bohdan Sláma nikomu názor nevnucuje, není zde čisté zlo a dobro. Říká : "Zajímá nás, jak malý člověk obstojí uprostřed dějin, které se přes něj valí. Musíme si klást otázku, jak bychom se v podobných situacích zachovali my sami". ()

Galerie (39)

Zajímavosti (21)

  • Na většině rekvizit vyrobených ze dřeva (povozy, násady od nářadí apod.) bylo na první pohled vidět, že jsou zcela nové, dosud neužívané. (vladous)
  • Postava Františka Bláhy (Miloslav Pecháček) je inspirována skutečným vykonavatelem popravy, tušťským rodákem Františkem Říhou. Ten byl za války vězněn v Mauthausenu, ale příčinou nebyla krádež a znásilnění, jak uvádí film, ale to, že vytáhl nůž na svého mistra v dílně, kde za války pracoval. Po roce 1948 Říha pracoval pro StB a poznámky o jeho vychloubačné a nenávistné povaze se najdou i v jeho osobních materiálech z tehdejší doby. Kvůli podílu na masakru v Tušti byl po válce vyšetřován, ale nikdy nebyl souzen – možná i po přímluvě z vyšších míst. (ajaxx)
  • Tvůrci rezignovali na odstranění antén z domů. (vladous)

Související novinky

28. České lvy vyhrál Šarlatán

28. České lvy vyhrál Šarlatán

06.03.2021

Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (více)

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

18.01.2021

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (více)

Reklama

Reklama