Volání divočiny

Moje dětská knižní hrdinka Elsa byla ve filmu pouhou lvicí a já se s tím nedokázala smířit. Veškeré mladické sny a iluze se na filmovém plátně přeměnily v nudně realistický a neinvenční příběh bez kouzla. Marná byla snaha Andyho Williamse, našeptat mi do ouška, že Born free and life is worth living. Mít po ruce ovladač (nebo spíš nebýt tak líná), osvobodila bych Elsu mnohem dříve. (28.03.2010)

Úžasný, fantasticky bezchybný film o přírodě, ve kterém nechybí krásné i smutné, v každém případě však vždy velmi dojemné scény, které nechají chladným jan málokterého diváka. Pro člověka, který miluje zvířata (a já se mezi tyto lidi řadím) není nijak složité pochopit chování paní Adamsonové a její pohnutky, které jí vedou k rozhodnutím, jež učinila. Akorát nevím, jestli bych já měl její odvahu a její trpělivost. Každopádně krásně se na ten film koukalo a musím s radostí konstatovat, že mu absolutně nic nechybí a že ho mohu označit za dokonalý. A velice se kaji, že jsem poprvé tento film viděl až nyní ve svých 23 letech, ale bohužel zrovna tento snímek nepatří v Česku mezi často vysílané filmy, což je škoda. Ale řídím se tím, že lepší vidět pozdě než nikdy. Každopádně pořád si v hlavě musím promítat úžasné záběry z tohoto filmu a jen při vzpomínce na ně mi zase začínají vlhnout oči. Netřeba dodávat, že na konci jsem pro samé slzy už chvílemi viděl jen velmi rozostřeně, ale u tohoto filmu prostě nejde se jen tak v klidu koukat. Tenhle film se musí naplno prožít, aby divák docenil jeho kvality. Já jsem naprosto spokojený a jsem rád, že Elsa se vrátila tam, kam patří, a vyslyšela díky svým páníčkům a chráněncům volání divočiny. A já mohu jen zatlačit slzu a udělit všech pět hvězd, protože tenhle film si je plně zaslouží. (05.04.2010)

Já až do dneška absolutně netušil, že Příběhy lvice Elsy jsou zfilmovaný, když jsem se to dověděl, okamžitě se mě vybavilo, kolik času jsem probděl po večerech u této knížky. A hned jsem si říkal, podaří se filmařům ten nejnáročnější a klíčový úsek celýho příběhu , začleňování Elsy do divoké přírody podat tak silně a emotivně jako paní Adamson do své přenádherné knížce ? A co konec ? Budu u něj brečet jako malej Jarda, stejně jako u poslední stránky Elsina příběhu ? Nebudu napínat, bylo to tam všechno, včetně těch závěrečných slz. Nevím jak se filmařům podařilo natočit všechny ty "zvířecí" scény, zejména ty lví, ale jedno vím jistě. Tenhle film natočili lidé, kteří milovali přírodu, měli respekt ke všemu živému a do své filmářské práce dali celé svoje srdce. Volání divočiny budu ve svým nitru slyšet ještě dlouho, je to totiž krásné a dojemné volání po volnosti. (28.03.2010)

Pro notorického vyznavače přírody jako jsem já, (alespoň se za něj považuji), je tématika přírodních filmů ze života divočiny a nádherných zvířat ohromný relax, který jen tak nezevšední. Stačí se jen koukat a zbavit se všech pout denních starostí. Nicméně si myslím, že i přes skvělé výkony britského hereckého páru byli pro mě hlavní fantasticky hrající zvířata, která ve výsledné formě svojí exhibicí dokázala zaujmout i v dnešní přecivilizované době techniky. (30.03.2010)

Jen co vysuším a vyčistím polštář od nudlí, napíšu toho více :o) Takže po probrečené a probdělé noci je tady: Někdo chová křečky, papoušky, kočky, psy, nebo králíky, prasata, koně, hady nebo dokonce opice a někdo si za domácího mazlíčka pořídí lva. A jak už bývá zvykem najde se někdo, komu se to nelíbí, sousedům. Jenže normální domácí zvířátko nepůsobí takové pohromy jako lvice, naše milovná lvice Elsa. Co tedy dál? Život v kleci, nebo smrt v divočině? Ale každý milující chovatel pro svého miláčka chce to nejlepší, tak najde řešení. A tak se kočička Elsa začala učit býti šelmou :o) Příběh věru zajímavý a pro mě silně emotivní, který mi i teď vhání slzy do očí. Nejenže nám Volání divočiny nabídne sympatické postavy, krásou a kouzlem celého filmu je příroda s nádhernými zvířaty (až na tu kobru, brrr) a samozřejmě životní příběh Elsy. Nezapomenutelné :o) PS: SPOILER Sebemenší vzpomínka na scénu, kdy Elsu vysadili a odjeli, mi trhá srdce na tisíce kousků. Představovala jsem si, jaké by to bylo, kdybych tahle vysadila tu svoji lvici a opustila ji. Infarktové! (23.06.2010)