Hořící Mississippi

Snímok podľa skutočnosti o dvoch rozdielnym spôsobom pracujúcich agentoch prichádzajúcich do štátu Mississippi, aby prešetrili nezvestnosť troch mladých chlapcov. Dvoch bielych, a jedného čierneho. Sled udalostí následne spúšťa krvavú honbu niekoľkých miestnych ľudí voči mužom i ženám čiernej farby pleti. Výborný snímok zaoberajúci sa problematikou rasizmu v jednom zo štátov USA, kde bola táto fantazmagória prostredníctvom Ku-Klux-Klanu najviac rozšírená. Priznám sa ale, že aj napriek tomu, že ma film bavil, k štyrom hviezdam sa musím dosť prehovárať. Na konci sa divák dozvedá, že príbeh je natočený podľa skutočnosti. Neviem nakoľko realisticky sú vykreslené kroky FBI, no vzhľadom nato, že čo to o práci "VB" viem, pripadali mi ako banda idiotov, ktorých riadi samotný, "zasamovraždený" Spišiak. (12.12.2014)

Nikdy by mě nenapadlo, že by mohlo tak skvěle ladit duo Hackman a Dafoe. Opravdu mistrovský tah režiséra. Příběh je poté trošku taková klasika o nelehkém životě opálených ve státech, kde lidé preferovali barvu bílou. Musím říct, že už mě trošku sere množství filmů ohledně černobílého konfliktu. Tento však rozhodně patří k vydařenějším. Násilí je zde požehnaně, ale tvůrci s ním rozhodně nepracují bezúčelně. Každý úder zde má své silné emotivní místo. Divácký dojem určitě umocňuje i to, že průběh vyšetřování působí velice realisticky. Závěr byl poté naprostou lahůdkou. Ani přes silné stránky se však snímek nevyvaroval spoustě slabších pasážích, kdy jsem propadal nudě. Zřejmě je to zapříčiněno obrovskou přesyceností filmového světa snímky se stejnou tématikou. (10.06.2018)

„S blbosťou sa nerodíme. Získavame ju.“ Možnože na konci to Alan Parker s citovým vydieraním jemne prehnal, ale to je skutočne len drobná, nepodstatná vada na dokonalej kráse. Strašne neznášam pozerať filmy, v ktorých skupina organizovaných hajzlov ubližuje nevinným ľuďom. A to v tomto filme je. Ale. Ale proti týmto hajzlom veľmi rýchlo napochoduje možno prehnane idealistický, ale nakoniec si ruky vediaci ušpiniť agent FBI (skvelý Willem Dafoe). V tesnom závese za ním do južanského rasistického mesta nabehne brutálny buldog (famózny Gene Hackam v možno najlepšej úlohe svojej kariéry). A ani to nie je všetko - následne sa udalosti vyhrotia do takej miery, že do mesta vletí niekoľko DESIATOK agentov FBI a začnú si dávať miestnych rasistov na raňajky. Tamojší grázli začnú od dobre organizovanej FBI dostávať tak na búdku, až ich začnete ľutovať. Mám rád túto "obrátenú šikanu", zbožňujem takto "otočené" trilery. (03.09.2017)

Zaujímavý film z nedávnej a pritom tak vzdialenej histórie južných častí USA. Je ho možné vnímať ako konkrétny obraz rasovej neznášanlivosti, ale tiež aj zo všeobecnejšieho hľadiska o ľudskej zlobe a nenávisti, pôvodne generovanej predsudkami a pocitom ohrozenia, ktoré sa neskôr vymknú spod kontroly a žijú si vlastným životom. Film disponuje vynikajúco vytvorenou atmosférou, stupňovaním napätia, obrazovou stránkou a skvelými hereckými výkonmi. Ak mu mám niečo vyčítať, tak je to jeho čiernobielosť. Postavy sú zbytočne polarizované podľa farby pleti. Na druhej strane patrí ku kladom, že obe hlavné postavy príbehu sú vykreslené plasticky a vierohodne. A na konci filmu si divák uvedomí, aký kus cesty urazila Amerika v tejto otázke za uplynulých 50 rokov. (29.08.2013)

Parker je jeden z mála režisérů, který má jasný názor a hlavně se ho nebojí ve svých filmech sdělit. Ne vždy se s jeho názorem ztotožním (to, když glorifikuje pašeráky drog), ale pokaždé mi nechá něco k zamyšlení. Tahle filmová paráda má neuvěřitelné grády. Možná někdy potkám film s tématem rasismus, který bude lepší, ale příliš tomu nevěřím. V tomto snímku není nic, co by nefungovalo. Postesknu si, že akademici mají zřejmě nějaké problémy se sluchem, neboť Jonesovu úžasnou hudbu ani nenominovali na Oscara. Škoda. Přiznám se, že mi Parker s Hackmanem připravili těžkou chvilku. Když Anderson sedí v kině a ironizuje jeho velikost, žvýká sendvič a navrhuje, že by mohli být další agenti na balkoně, velice připomíná šerifa Raineyho na známé fotografii časopisu Life ze skutečného procesu. A já stále dumám, co mi tím odkazem tihle dva okupanti mého filmového srdce chtěli říct. Třeba na to jednou přijdu, zatím si budu vychutnávat scénu příchodu Andersona do nemocnice, filmovými prostředky, bez zbytečných řečí, jen mezi dveřmi je vyjádřeno vše. (22.04.2019)