Proroctví z temnot

Přidat k tomu pár lekaček a otevřeněji hororových situací a zdramatizovat ten konec, byl by to vynikající pětihvězdičkově děsivý a strašidelný horor s opravdu hustou atmosférou. Od samotného začátku si film dobrou cestou buduje vynikající napínavou atmosféru, kterou ale brutálním způsobem doslova zkurví nenápaditý, vyprázdněný a ploše natočenej konec. Celých 100 minut vás film připravuje a láká na něco velkého, aby pak předhodil pouhý drobek. Jako když se vám začnou plašit střeva, břicho se vám nafoukne, cítíte, jak se ve vás sbírá, kulminuje a sílí ten vzduchový tlak, už se připravujete na to, že až to půjde ven, urve vám to půlku prdele a ohluchne půlka ulice a pak se ozve je tichý nevýrazný pšouk. Kromě toho film ale obsahuje dobrou kameru, dobré scény, skvělé herecké výkony (Gere, Linney, Patton). (03.02.2009)

SPOILERY! Za kameru, hudbu, atmosféru, režii a herecké výkony jednoznačných pět. Problém filmu spočívá ve scénáři. Celý film se tváří hlubokomyslně a já osobně jsem čekal velkou fiální pointu. O to větší bylo moje překvapení, že situace je přesně taková, jak to celou dobu vypadá, a zhruba od poloviny hraje film blafovanou hru a zastírá fakt, že už všechno víme. Příběh jsem předtím neznal, ale to, co mělo fungovat jako velká pointa (neštěstí na řece Ohio), mě napadlo hned jak Gere přijel k zácpě. A film nám to o dobrých pět minut později servíruje jako VELKÉ ODHALENÍ alias "Ten Gere je ale chytrý!"!!! Naštěstí má celý film atmosféru takového napětí, že ačkoliv se zpětně jeví jako zcela bezpředmětné, činí film silným zážitkem. Jen taková perlička: není pravda, jak nám tvrdí závěrečné titulky, že se nikdy nzjistila příčina neštěstí - naopak, bylo prokázáno, že na vině byla špatná konstrukce. Ale to jen tak na okraj, film jsem si užil a silně doporučuji i ostatním! (14.01.2006)

Tento film mě po zhlédnutí přimrazil k židli. Richard Gere není jen hvězda filmu Pretty Woman a navíc Mark Pellington se vynasnažil co nejlépe zpracovat látku J.A.Keela. Jenom musím doplnit, že téma je neobyčejně zajímavé a tajemné a fakt, že film byl natočen podle skutečné události v člověku zanechá smíšené pocity. Nesmím také zapomenout na hudbu-píseň Half Light. (18.12.2007)

V první polovině je atmosféra filmu skutečně strhující a emocionálně zničující – Mothman útočí krátkými střihy, znepokojivou nedořečeností záběrů, které by byly jinde dohrány až do konce, nepříjemnými zvukovými zášlehy. Nejasnost a nejednoznačnost, s jakou je příběh rozehrán, napomáhá vcítění se do slibně zauzlovaného děje a bohužel vybičuje očekávání ad absurdum. Po fázi napětí však přichází fáze zklamání – výjimečně ne proto, že by zdroj tajemna byl cosi trapného (Mothman mě bude ve snech strašit ještě dlouho), ale prostě proto, že je tajemno užito v tradiční hollywoodské selance. Ve svém vyznění mi Mothman Prophecies tak trochu připomnělo thrillerovou verzi Ducha, což je, přiznejme si, dosti otřesná imprese. Mark Pellington nedokázal po celý film uhlídat obsesi rekvizitami a v jeho druhé části je to přemaštěné, překombinované a tragicky nedomyšlené. To, co zpočátku sloužilo jako znepokojivý náznak, funguje v závěru jen jako přebytečná proprieta, jejíž využití je "vysvětleno" jinakostí světa přízraků. Opravdu alibistické. Poněkud chatrně působí i herecké výkony, které se postupem času zvrhnou do přehrávaných tyrád bez přesvědčivosti. Velká škoda, kdyby Pellington a spol. uhlídali skvělé pnutí z úvodu a nenechali se strhnout k dofabulovávání už tak silného příběhu, jednalo by se o thriller nejvyšší kvality. I v této podobě však napětí a intenzitou strachu překonává Mothman bez problémů ty nejděsivější záběry čajíčkovitého 6. smyslu. (15.01.2006)

Doslova hypnotizující, mráz po zádech dělající hororový thriller. Miluju záhady. Motýlí Muž patří k těm, o které se zajímám nejvíce (další UFO, Bermudský trojúhelník, kruhy a znamení v obilí...). O tomto filmu by se dala psát ještě spousta věcí. Težko ale vystihnout to, co jsem právě viděl. Co se týče doporučení, doporučuji pouze těm, jenž "věří" nebo těm, kteří se chtějí vyvarovat účasti velké katastrofy. 88%.... EDIT: Po druhém shlédnutí jsem nevěřil. Ještě větší psycho, než poprvé. Pečlivé sledování každé střechy, stromu a ostatních vyvýšených míst se po tomhle filmu stalo téměř povinností. Nevím, jestli se nato mám koukat potřetí, aby se nedostavila ještě větší paranoia. Něco takového ve mě žádný film ještě snad nikdy nevyvolal. 95% (01.09.2011)