Sedmá pečeť

Det Sjunde inseglet zapadá do Bergmanovi meditační tvorby a přesně tak i vypadá. Přestože to není film jednoduchý na zhlédnutí, které jedno samo o sobě není dostačující, jedná se o vrcholové dílo světové kinematografie. Ke škodě je mu jen, že obsahuje pár slepých míst, kde částečně nudí, která jsou jen na úkor děje a neslouží filmu jako výrazný atribut posouvající děj dále nebo jej alespoň obohacující. Oproti tomu však figurují i velice silné scény, které svou řemeslnou dokonalostí vyrážejí divákovi dech. Ingmar Bergman svým filmem demonstruje, že i zdánlivě jednoduché pasáže snímku mohou obsahovat prvky nutné pro příběh a zároveň dát divákovi nějaké zajímavé poučení. Kromě skvělé kamery a režie, která k Bergmanovi prostě patří, bych se ještě rád zmínil k hereckým výkonům ústředních postav (tedy spíše těch, které mě zaujaly). Bengt Ekerot jako Smrt odvedl opravdu skvělou práci, hraje přirozeně a přestože fascinuje jde z něj i respekt a divák může pociťovat i chvilkové návaly nenávisti k této postavě. Max von Sydow je skvělý herec, což nám dokazuje v každém svém filmu, kdyby jím nebyl, jistě by se nemohl stát Bergmanovým dvorním hercem. Ani v Det Sjunde inseglet tomu není jinak, jeho výkon je stabilní a pokud na pár místech zaváhá, není mu to třeba vyčítat, neboť chvilkový výpadek je většinou zdařile zamaskován. 4* dávám jen proto, že několik scén bylo opravdu ''mimo''. (14.04.2006)

A On mlčí... Sedmá pečeť je snímkem, který ve vás zanechá spoustu otázek o smyslu bytí. Otázky si můžete klást shodné jako potulný křižácký rytíř Antonius Block, ale "... z temnot se nikdo neozývá". Nic více/méně od ní nečekejte. Tyto otázky však podává v ohromně silných scénách a tak i po vícenásobném shlédnutí stejně budete s napjetím sledovat Blockovu marnou hru o život. Zcela výjimečný snímek, který je po právu klasikou a spolu se Scorseseho Posledním pokušením Krista i nejlepší "otázky kladoucí" dílo. (12.01.2007)

Neviem, co si mam o tomto filme mysliet. Na jednej strane kvalitne natoceny snimok so zaujimavymi myslienkami, na druhej strane na moj vkus prilis nudny a zdlhavy aj napriek tomu, ze trva iba 95 minut. Precital som si komentare inych uzivatelov a asi sa najviac ztotoznujem s komentarom uzivatelky Galadriel... 21.03.2010 _______ Gunnar Björnstrand - (Jöns) +++ Bengt Ekerot - (Smrt) +++ Nils Poppe - (Jof / Joseph) +++ Max von Sydow - (Antonius Block) +++ Bibi Anderson - (Mia / Mary - Jofova manželka) +++ Hudba: Erik Nordgren +++ (21.03.2010)

"We must make an idol of our fear, and call it god." Je zajímavé, podobně jako u Vláčila, že čím více obyčejnějším a prostším způsobem je doba morovými ranami stíhaného středověku podána, tím více naturalističtějším a uvěřitelnějším dojmem působí, alespoň na mně :). Toť k formální stránce filmu. O té obsahové se není radno příliš rozepisovat. Skýtá v sobě mnohé.. náboženský fanatismus, nuznost pozemského bytí a společného soužití lidí, radost z prostého každodenního života, i otázky nad nikdy nezodpovězenými tajemstvími... a je tomu dobře, občas je důležitější si položit otázku než na ni nutně odpovědět. A odpověď je tak daleko, tak blízko, pokud vůbec... (14.10.2005)

Po docela dlouhé době jsem z nezištných důvodů dostal chuť na nějakou starší klasiku a po prolistování mé filmové encyklopedie padla volba na Sedmou pečeť. Není třeba se moc rozepisovat, nechť chválí jiní. Za sebe jen říkám, že se jedná o vynikající Bergmanův film s pochmurnou atmosférou a nadčasovou myšlenkou, který je plný nádherných obrazů zachycených černobílou kamerou. (11.05.2014)