Zákon touhy

Zas a znova mě Almodóvar dostává dvěma věcmi – temperamentem a lidskostí. Tenhle relativně raný kousek má míň uhlazené hrany a víc provokuje (u prologu jsem tedy poposedával notně, i když má celkem jasné funkce – krom nesmlouvavého vhození diváka do homoerotických vod se představuje Juan, rozehrávají se témata fiktivních postav (zde odraz v zrcadle) a manipulativního režírování protějšků ve vztazích a nakonec je to i po svém způsobu vtipné, ladí nás to na svérázný humor celého filmu), ale nikde nesklouzne do samoúčelných bizarností, své postavy ani na chvíli neukazuje jako kuriózní zrůdičky; jejich jinakost, podávaná s takovou samozřejmostí, umožňuje na banálním půdorysu jedné žárlivecké historky vyjádřit cosi silného a důvěrně známého o vášních obecně lidských. (19.10.2017)

Pedro zklamal. Fraška o španělských buznách, kde pochopitelně vede slizký Banderas. Všichni se milují, žužlají si ptáky v ústech, posílají si šifrované dopisy, následně na sebe žárlí a pak se vraždí. Inu buzeranti! Jedinou sympatickou roli tu má krásná stárnoucí sestra hlavního hrdiny, která se protlouká tak nějak sama a touží po lásce v jakékoliv podobě. Když pan režisér ji nechá v Maroku!!! přeoperovat z chlapa na ženskou, aby mohla lépe souložit se svým vlastním otcem, to už je vrchol pitomosti ve filmovém umění. V Maroku jsem byl nedávno, tam nemaj ani silnice, ani zákon o hygieně, natož kliniku na odstranění nadbytečných pohlavních orgánů. Ještě že následující Pedrovi filmy byly o poznání lepší. (27.11.2008)

Krásná pocta Jeanu Cocteauovi. (16.07.2009)

Morbídna romantická dráma nie nepodobná predchádzajúcemu filmu Matador, ktorej zápletku režisér neskôr využil i v La mala educación. Príbeh promiskuitného režiséra prenasledovaného ohrdnutým milencom by v rukách niekoho iného než Pedra Almodóvara vyznel buď trápne, alebo nudne, čo v tomto prípade absolútne nehrozí. Len hitchcockovský rámec, do ktorého je film uzavretý, je akýsi zväzujúci. (08.07.2013)

Milý Pedro, já už tě stejně delší dobu podezřívám, že si z nás prostě děláš srandu. (11.03.2022)

film z ktoreho srsi bohemizmus a frivolnsot almodovarovi vlastna. absurdna komedia je to co ten film vystihuje, on sa neda brat vazne a ani sa vazne brat nechce. len vam za hodinu a pol prednesie romanticku tragediu, otvorene sexualne sceny (antonio veru prekvapil :) ), zaujimave dialogy, tu a tam nejaka ta strhujuca scena. skratka, pocit po tomto filme sa rovna pocitu po jednorazovom blowjobe. (27.03.2009)

Skvělé typický Pedro Almomodovar, perfektně nastiňuje pro mnohé diváky stránky mužské homosexuality, ale ne v nechutném balení. Nechybí tomu napětí, zajimavé dílko. Homosexualita prostě existuje a Pedro se zákonu touhy ujal skvěle. Kolik je režisérů, kteří se nebojí pustit do tohoto tématu nejen v dialogu filmových postav a platonické lásce /viz Zkrocená hora/. Ukázal jak to je doopravdy. Skvělé a odvážné! (20.11.2009)

Skvost spomedzi Almodóvarových filmov. Mix komplikovaných rodinných a ľúbostných vzťahov, v ktorom nesmie chýbať sexualita všetkého druhu. To pestrofarebné vnímanie sveta jednoducho milujem. (04.05.2013)

Nelíbej mě, jako bys chtěl prorazit odpad... Můj drahý Almodóvar číslo 14, takže by mě co do otevřenosti už nemělo nic překvapovat. I tak jsem byl zaskočen tím, že Španělsko, to staré dobré katolické Španělsko vypadá v Zákonu touhy víc než v kterýkoliv jiném Almodóvarově filmu jako země [výhradně] teploušů. Možná je to tím, že hlavní bratrský tandem pederast-transka nasazuje laťku proklatě vysoko a ani zbytek ansámblu netrhá partu. Nechápejte mě špatně, queer kinematografii má docela rád, ale problém některých mistrových filmů je v uvěřitelnosti. Za předpokladu, že se děj neodehrává výhradně v zázemí subkultury, je ta homo-jednotvárnost poněkud iritující. Na druhou stranu to není tak hysterické jako Ženy na pokraji nervového zhroucení, které přišly o rok později. Je vždy zajímavé, když se předmětem zájmu ve scénáři vynikajícího filmaře ocitá sám film či kinematografie, což je přesně tento případ. Almodóvar sympaticky láme žanr v půli filmu, jako to posléze udělá ještě několikrát, třeba ve vynikající Špatné výchově, a dává průchodu svým noirovým, hitchcockovským sklonům. A kulisy zvrhlých osmdesátých let se k té dekadenci docela hodí. Víte, mě baví filmy jen točit, nesnesu dívat se na ně. (08.09.2019)

v době natočení mohl být film zajímavý odvážnými scénami hlavně v socialistických zemích kde se spíš budovalo.Uměleckou hodnotu ten chaos nemá pražádnou.Mladý Banderas toho padoucha zahrál dobře.Ale to je za mě asi všechno!Možná by snímek pro sebe měly objevit zájmové skupiny v současné době.Ehm... (31.10.2022)

Film mne vážně nenadchl, ale 2 hvězdičky už by znamenaly negativní hodnocení, což si pro svou upřímnost i herecké výkony nezaslouží. Není to konzervatismus ve mně, spíš heterosexualita, která nedovolí vžít se do 4% erotických scén. Navíc na rozdíl od ostatních Almodóvarových filmů, které jsem viděla, zde chybí humor, který by vše nadlehčoval. Co se mi ale líbilo, byl počátek barevnosti, kterou dává rozeznít v každém svém filmu víc. (05.12.2008)

Tak toto je můj 6. Almodovaruv film a naprosto nejhorší. První scéna ja naprosto nechutná a hlavně absolutně mimo děj filmu. Další hodina je neskutečně nudná, vpodstatě se tam nic neděje. Postavy jsou docela ploché a vůbec jsem se s nima nezototžnil. Závěr filmu už je lepší a něco nám chce říct, ale je to tak vykonstruované, že je to zase úplně k ničemu. Hodně šatný film, celkově bych řekl,ž e starší Almodovarovy filmy jsou hodně slabé a těm novým nesahají ani po kotníky. (15.12.2008)

Ne příliš originální. Milostný trojúhelník, kdy on je milován jiným než tím, kterého miluje. Ani odloučení city nerozdmýchá kýženým směrem. Dal se očekávat dramatický konec. A. Banderas jako cucák neovládal své majetnické pudy, vtíral se do přízně a choval se neskutečně pokrytecky. Pablo jako citově založený člověk, co má rád kolem sebe vše krásné a barevné. Působení jeho sestry, transky, by stálo za to více rozšířit a ne jen suše podat výpověď, jak to tehdy bylo s jejich otcem. Mimochodem sourozenecké duo zahráno velmi hezky. Oba herci vystihli celou podstatu své postavy. Na okamžik mě zarazila neuvěřitelná kombinace sexuálních orientací a preferencí v rámci jedné rodiny. (29.11.2012)

Jednoznačně nejslabší a nejnudnější film od Almodóvara, který jsem viděl. (10.06.2013)

tak úvodní scénu, respektive proč tam je, jsem vůbec nepochopil... (02.02.2010)

Almodóvar dokáže vecpat do drsného dramatu neuvěřitelnou ironii, paradox, sarkasmus, bláznovství (říkejte tomu, jak chcete). Nejúsměvnější je, že La Ley del Deseo o touze doopravdy vypráví a pokud půjdeme k tomu známému klišé...Láska hory (majáky, milence, magory, transky) přenáší, tak jakýpakcopak. Almodóvar se zase vysmál lásce a přitom ji neponížil. Tohle umí jen on. (31.03.2014)

Osudové vztahy a španělská vášeň, to vše ztvárněno Pedrem Almodóvarem. A skvěle. (23.11.2008)

Vyladěný film do všech detailů, který jsem sledoval jedním dechem a skoro vůbec mi nepřišlo, že má už tolik (!) let. Téměř dokonalé a doporučuji všem zhlédnout s cz dabigem --- 991010 (14.10.2023)

Už len za dvojicu policajtov, ktorí malý priestor im poskytnutý zúročili dokonale, musím dať štyri hviezdičky. (30.01.2009)

Snažím se zkompletovat Almodóvara, protože jeho filmy jsou vždy neobyčejné a zajímavé. Tvorba tohoto pozoruhodného režiséra z 80tých let mi trochu unikala, takže se snažím to dohnat. I tento film je neotřelý a silný. Ukazuje, že vášnivá láska může existovat i mezi homosexuály a ta vášeň může jít doslova přes mrtvoly. Antonio Banderas, pozdější "buldozerista ženských srdcí" zde hraje velmi přesvědčivě, takže teď nevím, jestli to opravdu není gay a heteráka jen hraje. Každopádně skvělý film a těším se na další setkání s mistrem Pedrem. Ještě toho mám před sebou hodně, P.A. je dost plodný. (22.03.2011)