Tess
Tess
Režie:
Roman PolańskiHudba:
Philippe SardeHrají:
Nastassja Kinski, Peter Firth, Tom Chadbon, Leigh Lawson, Richard Pearson, Suzanna Hamilton, John Barrett, Pascale de Boysson, Arielle Dombasle (více)Obsahy(1)
Její láska byla silnější než smrt. Román britského spisovatele Thomase Hardyho patří k nejslavnějším viktoriánským románům a dočkal se více než desítky filmových a televizních adaptací. Ve své době vzbudil bouřlivou odezvu vzhledem k jeho kritice puritánské viktoriánské morálky. Odehrává se ve fiktivním jihoanglickém hrabství Wessex. Citlivá, venkovská dívka Tess, nesmlouvavá ve své hrdosti a morálce, se setkává s pokryteckými konvencemi vyšší společnosti. Polský režisér Roman Polanski si do role hlavní hrdinky vybral mladičkou Nastassiu Kinskou, které v té době bylo pouhých osmnáct let. Film se celý natáčel ve Francii a dokonce menhiry Stonehenge byly znovu „postaveny“. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (80)
Další Thomas Hardy, u kterého jsem se chtěla zastřelit. Terapie filmem aneb viktoriánská logika pro pokročilé. Nicméně s odstupem času se k Hardymu vracím v mnoha podobách a Tess už budu navždy vnímat prizmatem Polanského tragédie. Bohužel. Ačkoli samotný příběh zneužívané Tess by sám o sobě stačil na krizi identity i bez té Mansonovy partičky imbecilů. ()
Polanski se snaží knihu zfilmovat přesně včetně různých bezvýznamných maličkostí a pomalé plynutí filmu mi nevadilo, ale co se mu příliš nepovedlo, je převést na plátno její bezútěšnost a tragiku. Je to z velké části Nastassjou, které jsem to všechno moc nevěřila a také mužskými představiteli, z nichž hlavně Angel je opravdu tragéd( což byl mimochodem i v knize). Paradoxně zde jako nejsympatičtější vyšel D´Uberville, původně hlavní padouch. Filmově je to krása od počátečního průvodu, až po východ slunce nad Stonehenge. ()
Četl jsem některé z Hardyho povídek. Snad žádná nedopadla dobře, takže ani zde jsem žádný šťastný konec neočekával, a v tomto očekávání jsem nebyl zklamán. A vůbec zklamán jsem nebyl tímto zpracováním. Nádherná výtvarná stránka, scény z exteriéru jako by byly inspirovány obrazy barbizonské školy. Dokonale přesvědčivá evokace viktoriánské společnosti se všemi jejími třídními přehradami a pokrytectvím společenským i náboženským. Nastassja Kinski se pro roli Tess narodila. A to závěrečné zoufalé putování obou proklatců anglickou krajinou s konečným cílem ve Stonehenge - na mysl mi přišel Vír milenců, ilustrace Williame Blakea k Danteho Peklu. ()
Docela nuda.Čekal jsem od tohoto Polanskiho filmu velký romantický a tragický příběh.Tak je to možná v knize,kterou jsem nečetl,ale ve filmové adaptaci by člověk musel nějakou velkou lásku hledat lupou.Nevím,možná za to můžou herci.Nastassja je sice hezoučká,ale absolutně nevěrohodná,Peter Firth jako Angel je tragéd na druhou a jediný,kdo vyznívá dobře,je představitel D´Ubervillea.Prej to měl být hlavní záporák,ale mě tam přišel jako jediný trochu sympatický a logicky jednající člověk.Filmařsky sice bez výraznějších chyb,ale jinak nuda nuda šeď šeď.60 % ()
Galerie (79)
Zajímavosti (8)
- Film je věnován památce Polańského zavražděné manželky Sharon Tate. (Wishkah)
- Snímek získal tři ceny americké akademie (nejlepší výprava, kamera, kostýmy). Ocenění za kameru bylo rozděleno mezi Geoffreye Unswortha, jenž zemřel v průběhu třetího natáčecího týdne, a Ghislaina Cloqueta. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)
- Původní verze měla 3 hodiny a 6 minut. Na přání producenta Claude Berriho měl být zkrácen na dvě a půl hodiny. Kvůli tomu se pohádal s Romanem Polanskim. Režisér řekl, že zkrácená verze bude rozstříhaná. Nakonec došlo k dohodě a film byl sestříhán "jen" na 2 hodiny a 47 minut. (zdeny99)
Přepsáno v únoru 2020. Tess je odvrácenou tváří viktoriánského civilizačního pokroku. Tess je kritikou pokrytectví morálky v její puritánsky vyžadované cudnosti i v její podstatě rozkolu, neslučitelnou se skutečným stavem reality. Tess je živoucí olejomalbou na velkém malířském plátně a romantickou básní, kde vzájemné naplnění lásky je přísně omezeno nevinnosti nepřejícného času i zhýralostí cynicky znásilňujícího osudu. Roman Polanski velkoryse nakreslil anglickou dobu konce 19. století, skladby obrazů ctí estetiku starobylých krajinomaleb, kulisy a kostýmy nezanedbávají detaily, průmyslové novinky jsou již nedílnou součástí zemědělského života. Tess je hutnou podívanou na osamělost, muka osamělosti v bezútěšném čekání na vstřícný krok osudu jsou nejvýraznějším emočním prožitkem, vystupujících z pečlivě naaranžovaných obrazců. Hlavní obětí morálního pokrytectví je Tess Durbeyfield (velmi dobrá Nastassja Kinski), nejstarší dcera z chudobné rolnické rodiny a něžně křehké stvoření, vyvolávající mužskou žádostivost, surově uchvacující nevinnost. Cudnost je společenskou normou, vlastní morální zásady jsou zraňovány falší a přetvářkou a dobrovolně přijímají trestající útrapy chudoby. Krvavý zločin se nakonec stává symbolickým aktem vlastního očištění, je v něm pomsta, trest i vykoupení. Láska, oboustranně opětovaná, je cílem i niterným přáním, byť se realita s ironickým úšklebkem vysmívá. Hlavní mužskou postavou je Angel Clare (zajímavý Peter Firth), názorově pokrokový syn vesnického reverenda. Život nabízí své vnadné krásy, ale nejtěžší překážkou jsou vlastní předsudky a všeobecný stav pokrytectví. Narušení nevinnosti není tolerováno, byť by se nevinnost stala zneužitou obětí tělesného chtíče. Důležitou postavou je zde Alec Stokes alias Alexander d'Urberville (velmi zajímavý Leigh Lawson), neodbytný sukničkář a zbohatlík se zakoupeným šlechtickým titulem. Nevinnost vždy dráždí mužský chtíč, odmítavá křehká krása je schopna vyvolat částečnou sebereflexi, ale poživačnost a zhýralost se nechce, ani neumí vzdát všech svých požitků, ani způsobů. Rovnost na jakékoliv úrovni byla většinou jen slovním termínem. Z dalších rolí: Teresin chudobný otec a chronický pijan John Durbeyfield (John Collin), Tessina pragmaticky uvažující matka Joan Durbeyfield (Rosemary Martin), Tessina kolegyně z mléčné farmy i na pozdější zemědělské práce Marian (Carolyn Pickles), opatrný vesnický vikář v Marlottu (Richard Pearson), Angelův otec a ctihodný reverend Clare (David Markham), jeho též ctihodná manželka (Pascale de Boysson), do Angela zamilovaná mlaďoučká Tessina kolegyně z mléčné farmy Izz Huett (Suzanna Hamilton), do historie starých rodů zapálený reverend Parson Tringham (Tony Church), do drůbeže zamilovaná Alecova slepá matka (Sylvia Coleridge), rozverně veselý provozovatel mlékařské farmy Crick (Fred Bryant), či k Tessině křehkosti lehce nevraživý farmář Groby (Dicken Ashworth). Film Tess je úžasnou filmovou olejomalbou anglického venkova konce 19. století. Tématem je pokrytectví morálního stavu společnosti, věčný svár mezi přáním a realitou, a ze všeho tu stoupá sloup mlžného oparu bezútěšné osamělosti v útrpné touze po naplnění vznešených ideálů. Romance je působivá, stejně i kritika. Já jsem s Polanskiho filmovou podobou literární předlohy Thomase Hardyho spokojen. () (méně) (více)