Tess
Tess
Režie:
Roman PolańskiHudba:
Philippe SardeHrají:
Nastassja Kinski, Peter Firth, Tom Chadbon, Leigh Lawson, Richard Pearson, Suzanna Hamilton, John Barrett, Pascale de Boysson, Arielle Dombasle (více)Obsahy(1)
Její láska byla silnější než smrt. Román britského spisovatele Thomase Hardyho patří k nejslavnějším viktoriánským románům a dočkal se více než desítky filmových a televizních adaptací. Ve své době vzbudil bouřlivou odezvu vzhledem k jeho kritice puritánské viktoriánské morálky. Odehrává se ve fiktivním jihoanglickém hrabství Wessex. Citlivá, venkovská dívka Tess, nesmlouvavá ve své hrdosti a morálce, se setkává s pokryteckými konvencemi vyšší společnosti. Polský režisér Roman Polanski si do role hlavní hrdinky vybral mladičkou Nastassiu Kinskou, které v té době bylo pouhých osmnáct let. Film se celý natáčel ve Francii a dokonce menhiry Stonehenge byly znovu „postaveny“. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (80)
Neviem čím to presne je, ale keď som tento film videl pár rokov dozadu páčil sa mi omnoho viac. Hlavne v prvej polovici skôr vyznieva ako keby Polanski vôbec nepoznal predlohu a poriadne nevedel čo točí. Tess však rozhodne nie je nijak zlým filmom (veď okrem troch Oscarov dostal aj napr. 2 Zlaté glóbusy či 3 Cézary) a aj napriek k trom hodinám sa blížiacej stopáži nudí naozaj v minime prípadov, dokonca by som povedal, že mi to pokojné tempo kde sa väčšinu času nič zvlášť dramatické nedeje (alebo to aspoň Polanski tak nepodáva) vyhovovalo a príjemné odsýpalo. Herci tu rozhodne svoje najlepšie výkony nepodávajú, aj samotná Nastassja Kinski zo všetkých zúčastnených bezpochyby najlepšia, tu pôsobí vyslovene priemerne a podaktoré jej postoje pôsobia veľmi netradične. Obdiv jej však ako mladej začínajúcej herečke určite patrí, tak ako i samotnému Polanskému. Predsa len nakrútil veľmi svojské dielo, ktoré keď už ničím iným, určite zaujme aspoň svojou miestami melancholicky zasnenou atmosférou. ()
Četl jsem některé z Hardyho povídek. Snad žádná nedopadla dobře, takže ani zde jsem žádný šťastný konec neočekával, a v tomto očekávání jsem nebyl zklamán. A vůbec zklamán jsem nebyl tímto zpracováním. Nádherná výtvarná stránka, scény z exteriéru jako by byly inspirovány obrazy barbizonské školy. Dokonale přesvědčivá evokace viktoriánské společnosti se všemi jejími třídními přehradami a pokrytectvím společenským i náboženským. Nastassja Kinski se pro roli Tess narodila. A to závěrečné zoufalé putování obou proklatců anglickou krajinou s konečným cílem ve Stonehenge - na mysl mi přišel Vír milenců, ilustrace Williame Blakea k Danteho Peklu. ()
Jak ja som jej fandil a rád pomohol,ale bohužiaľ nemohol.Tess, pekná pôvabná,prirodzene inteigentná nemá vôkol seba žiadnu oporu, ktorá by jej v správnej chvíli dala správnu otázku.Čo z toho a dala aj správnu odpoveď.Nájde sa jeden manžel, ktorý pred ňou šmahom ruky zmaže svoj morálny poklesok, ale už neurobí ten istý šmah pre svoju ženu a tak ju odkopne na kraj priepasti.Neskoro z nejakej tramtárie pribehnuvší kajúcny mužiček-chlapíček namiesto toho, aby roztvoril krídla, ochránil ju a zachránil pre pádom, nasmeruje ju rovno do hrobu. ()
nádherná filmárčina (to sa tuším tak hovorí, keď sa mi páči kamera, hudba, výprava... :) ... zo začiatku som mal problém sa na film sústrediť, pretože som si predstavoval "nepekné veci" s neuveritelne krásnou Nastassjou :) Ako čas a dej ubiehali (a čas tu plynie naozaj pokojne, kľudne), táto prvotná priam "erotická" nálada filmu sa však nadobro vytrácala, divák sa chtiac-nechtiac musí dostať do ťažkého vnútorného sveta hlavnej hrdinky a drámy jej života. Melancholická kráska, hĺbavá a vzdorovitá voči pretvárke sveta, poškvrnená obrankyňa svojich ideálov, blúdiaca v na povrchu krásnom (kamera) svete od sklamania ku sklamaniu. Polanski si vybral do hlavnej úlohy naozaj krásku na pohladanie, no táto postava bola myslím nad sily mladučkej Nastassje, aj keď sa nedá povedať, že by mi to nejak nepríjemne "bilo do očí". Film je venovaný "Sharon", čiže Polanského manželke, ktorá bola spolu so svojim nenarodeným dieťaťom v roku 1969 zavraždená fanatikmi v Polanského dome, no nechce sa mi príliš špekulovať, či Polanski kládol medzi zavraždenú (druhú) manželku Sharon a hlavnú postavu Terezu nejaký vzťah, resp. do akej miery je film previazaný s Polanského životom (film bol tak isto natočený iba rok po tom, čo bol naňho v USA vydaný zatykač za údajné zneužitie mladého dievčaťa) ..... veľmi pekný film, skvelá výprava do dedinského prostredia 19. storočia, nie až tak povrchné, ako by sa na prvý pohľad zdalo, no napriek tomu až príliš vláčne, chvíľami evokujúce výrazy ako "umenie pre umenie" alebo "vznešená, patetická nuda", a záver na môj vkus až píliš ľahko "vyšumel do prázdna" (videl som 165 min. verziu) ... vizuálne je Tess takým ženským Barry Lyndonom, no charakter postáv je presne opačný - kým Tereza je idealistická, Radmond Barry je oportunista. Spája ich však utrpenie a neslávny koniec ()
Galerie (79)
Zajímavosti (8)
- Film je věnován památce Polańského zavražděné manželky Sharon Tate. (Wishkah)
- Novela „Tess of D'Urberville“, kterou Polanski zfilmoval, byla poslední kniha, kterou jeho manželka, Sharon Tate, četla. Před tím, než byla (společně s jejím nenarozeným synem) ubodána, ji zanechala na stole se vzkazem, že by z ní byl skvělý film. (Yondaine)
- Původní verze měla 3 hodiny a 6 minut. Na přání producenta Claude Berriho měl být zkrácen na dvě a půl hodiny. Kvůli tomu se pohádal s Romanem Polanskim. Režisér řekl, že zkrácená verze bude rozstříhaná. Nakonec došlo k dohodě a film byl sestříhán "jen" na 2 hodiny a 47 minut. (zdeny99)
Přepsáno v únoru 2020. Tess je odvrácenou tváří viktoriánského civilizačního pokroku. Tess je kritikou pokrytectví morálky v její puritánsky vyžadované cudnosti i v její podstatě rozkolu, neslučitelnou se skutečným stavem reality. Tess je živoucí olejomalbou na velkém malířském plátně a romantickou básní, kde vzájemné naplnění lásky je přísně omezeno nevinnosti nepřejícného času i zhýralostí cynicky znásilňujícího osudu. Roman Polanski velkoryse nakreslil anglickou dobu konce 19. století, skladby obrazů ctí estetiku starobylých krajinomaleb, kulisy a kostýmy nezanedbávají detaily, průmyslové novinky jsou již nedílnou součástí zemědělského života. Tess je hutnou podívanou na osamělost, muka osamělosti v bezútěšném čekání na vstřícný krok osudu jsou nejvýraznějším emočním prožitkem, vystupujících z pečlivě naaranžovaných obrazců. Hlavní obětí morálního pokrytectví je Tess Durbeyfield (velmi dobrá Nastassja Kinski), nejstarší dcera z chudobné rolnické rodiny a něžně křehké stvoření, vyvolávající mužskou žádostivost, surově uchvacující nevinnost. Cudnost je společenskou normou, vlastní morální zásady jsou zraňovány falší a přetvářkou a dobrovolně přijímají trestající útrapy chudoby. Krvavý zločin se nakonec stává symbolickým aktem vlastního očištění, je v něm pomsta, trest i vykoupení. Láska, oboustranně opětovaná, je cílem i niterným přáním, byť se realita s ironickým úšklebkem vysmívá. Hlavní mužskou postavou je Angel Clare (zajímavý Peter Firth), názorově pokrokový syn vesnického reverenda. Život nabízí své vnadné krásy, ale nejtěžší překážkou jsou vlastní předsudky a všeobecný stav pokrytectví. Narušení nevinnosti není tolerováno, byť by se nevinnost stala zneužitou obětí tělesného chtíče. Důležitou postavou je zde Alec Stokes alias Alexander d'Urberville (velmi zajímavý Leigh Lawson), neodbytný sukničkář a zbohatlík se zakoupeným šlechtickým titulem. Nevinnost vždy dráždí mužský chtíč, odmítavá křehká krása je schopna vyvolat částečnou sebereflexi, ale poživačnost a zhýralost se nechce, ani neumí vzdát všech svých požitků, ani způsobů. Rovnost na jakékoliv úrovni byla většinou jen slovním termínem. Z dalších rolí: Teresin chudobný otec a chronický pijan John Durbeyfield (John Collin), Tessina pragmaticky uvažující matka Joan Durbeyfield (Rosemary Martin), Tessina kolegyně z mléčné farmy i na pozdější zemědělské práce Marian (Carolyn Pickles), opatrný vesnický vikář v Marlottu (Richard Pearson), Angelův otec a ctihodný reverend Clare (David Markham), jeho též ctihodná manželka (Pascale de Boysson), do Angela zamilovaná mlaďoučká Tessina kolegyně z mléčné farmy Izz Huett (Suzanna Hamilton), do historie starých rodů zapálený reverend Parson Tringham (Tony Church), do drůbeže zamilovaná Alecova slepá matka (Sylvia Coleridge), rozverně veselý provozovatel mlékařské farmy Crick (Fred Bryant), či k Tessině křehkosti lehce nevraživý farmář Groby (Dicken Ashworth). Film Tess je úžasnou filmovou olejomalbou anglického venkova konce 19. století. Tématem je pokrytectví morálního stavu společnosti, věčný svár mezi přáním a realitou, a ze všeho tu stoupá sloup mlžného oparu bezútěšné osamělosti v útrpné touze po naplnění vznešených ideálů. Romance je působivá, stejně i kritika. Já jsem s Polanskiho filmovou podobou literární předlohy Thomase Hardyho spokojen. () (méně) (více)