Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vážený právník dr. František Uher (Karel Hašler) zjistí, že mu je žena nevěrná s licoměrným důstojníkem. Hluboce zraněn odchází do vykřičené putyky Batalion, kde se stane „advokátem chudých" a na měsťácký svět nadobro zanevře. Vlivem alkoholové závislosti však postupně ztrácí soudnost a propadá se do nicoty. Batalion, jeden z vrcholů české kinematografie 20. let, vyniká sociálně citlivým uchopením reality, promyšleným skloubením několika dějových linií a netradičním znázorněním vnitřních vizí hlavního hrdiny. Snímek je inspirovaný dobovou evropskou avantgardou a vychází s nově složenou originální hudbou mezinárodně uznávaného skladatele Kryštofa Mařatky. (NFA)

(více)

Recenze (21)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Doporučuji také shlédnout svébytnou zvukovou verzi, o 10 let mladší. Obě považuji za vzácně vyrovnané, ale neopakující se. Jediné, čeho lituji je, že v této verzi nezískala Uhrova manželka Zdena, v podání Bronislavy Livie, více prostoru. Projekce v Louvru musela být nadoblačná. "Tak nebožtík - to je 32, vopice 51. Krev, to je 12. Vsaděj ty tři čísla na Brno - a maj terno-seko!" ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

K filmové adaptaci Batalionu z roku 1927 napsal scénář autor předlohy Josef Hais Týnecký. Zajímavostí je, že o 10 let později vznikla druhá adaptace. Je ale především jedna zásadní věc, která tyto dvě verze od sebe odlišuje. V roce 1927 ještě nebyla zavedená tvorba zvukových filmů (Jazzový zpěvák nicméně dorazil ten samý rok a nálepka prvního zvukového filmu mu tehdy udělala výraznou reklamu) a vznikali pouze němé filmy (které vlastně němé prakticky nebyli, protože měli hudbu). Bavíme se tak o době, kdy se herci nemohli opřít o svůj hlasový projev, hudba buďto hrála z gramofonu nebo byla doprovázena živě v kinosále a především době, kdy zvuk u filmu (krom samotné hudby) neexistoval. Němé filmy tak mohli těžit pouze z hudby, technického zpracování a hereckých výkonů, které mohli maximálně působit přesvědčivě, ovšem jejich dialogy zaznamenal maximálně mezititulek. ´´ Filmový pravěk ´´ v té nejryzejší podobě, přesto je možné Batalion z roku 1927 dodnes z mnoha důvodů ocenit. Film režiséra Přemysla Pražského je pravděpodobně jedním z nejvýraznějších československých filmů němé éry. Když se bavíme o roce 1927, bavíme se v podstatě o době, kdy byl film pořád v ranných základech a spoustu filmařských postupů ještě čekalo na to, že jednou spatří světlo světa. Neznamená to ale, že by již v roce 1927 těchto způsobu neexistovalo dost a že by s nimi Pražského Batalion nepracoval velmi zajímavým způsobem. Už tehdy například existovali různé způsoby, jak přesně pracovat s filmovým střihem. Už tehdy existovali filmové sekvence, různé typy prolínaček a nebo rychlý střih. A Batalion je využívá neskutečně stylovým způsobem, přičemž se zde výtečně pracuje s různými úhly jednotlivých scén a někdo skutečně věděl, kdy vsadit na delší záběry a vsadit na rychlý střih několika kratších záběrů. Elegantní práce. Hlavním tématem Týneckého Batalionu je v podstatě o pádu na dno díky závislosti na alkoholu a úpadku, který je s ní spojen. Vizuálním zpracováním se ten pomalý pád protagonisty na dno zpracoval neskutečně kreativním způsobem a díky kameře Jaroslava Blažka vyprávění filmu funguje ještě o poznání lépe. Především se v rámci pádu na dno skrze závislost výtečným způsobem zpracovali halucinace dr. Uhera a společně s přesvědčivým ztvárněním Karla Hašlera by dr. Uherovi ten pád na dno divák věří skutečně snadno. Snaha o dušení vykreslení postav se na první pohled může zdát mnohem obtížnější, když herec nemůže přednášet své dialogy a může se tak pouze spolehnout na snahu o věrohodné výrazy. Jenomže zde hercům od prvního pohledu libovolné postavy sedí a v rámci tehdejších možností jsou ty herecké výkony uvěřitelné a v jistých případech i působivé. Batalion je příběhem hned několika postav a kromě Dr. Uhera se zde daří ponořit i do příběhu jiných stěžejních charakterů. Batalion vlastně působí jako mix psychologického a sociálního dramatu a skutečně se mu daří mít ten správný tah na branku. Realistické vyobrazení pádu na dno skrze onu závislost a realistické vyobrazení života různých společenských vrstev. Dokáže skvěle prodat to, co je na první pohled na holdování alkoholu tak výtečné a zároveň následně skutečně dokázat, že všeho je někdy moc. Výtečně tak nejen předává myšlenku Týneckého povídky, ale zároveň to celé prodává v neskutečně strhujícím filmovém podání. Batalion je jedním z nejvýraznějších československých filmů z 20. století a dokazuje to i fakt, že ani po letech neztratil nic z toho, co ho kdysi dělalo tak strhujícím. Po téměř 100 letech tak nepůsobí jen jako výtečná filmová relikvie, ale nadále výtečné filmové dílo, které tolik funguje i proto, že se očividně inspirovala i zahraniční tvorbou a tehdejší limity filmové tvorby vykřesala na maximum. I po 94 letech prostě výtečná práce! () (méně) (více)

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

Jeden klenot z pokladnice českého němého filmu natočený na Kavalírce. Stejně jako Marthos i mému srdci je bližší zvuková verze z roku 1937. Ale byla jsem moc zvědavá, jestli se mě dotkne i tato starší němá verze. První pokus moc nedopadl, na druhý pokus jsem si našla nějaké skladby od Kryštofa Mařatky, k tomu nějaký dramatický klavír a pustila si to do podkresu. To už bylo mnohem stravitelnější. Kamera je opravdu dobrá, jen mě mrzí, že nemám takové srovnání s dalšími dobovými snímky, viděla jsem jich poměrně málo. Srovnávat se švédským Vozkou smrti mi přijde trochu nefér vůči Batalionu. Ale srovnání se stejně neubráním ... Tenhle kousek je mnohem zrnitější, jeho bídáci a žebráci ze zapadlé putyky jsou mnohem špinavější a otrhanější, reálie jsou drsnější než ve zvukové verzi. Vedení příběhu je odlišné, více se zaměřuje na vedlejší postavy než na advokáta Uhra. Každopádně je dobré zjištění, že ani náš němý film se neměl za co stydět a směle konkuroval tehdejší světové kinematografii. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Krčmou piatej cenovej skupiny dýchajúce romaneto o stratenej láske. Odohráva sa v pražskom polosvete opilcov, tulákov, prostitútok a láskou zničených poslancov. Obrazy krátkodobých, no bujarých ožranských zábav, bitiek. Poopičné depky, biele myšky. Delírium tremens a pošlapaná láska nadvakrát. Silné - napriek tichu, ktoré film sprevádza. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

V mnohých momentoch a hlavne po svojej formálnej stránke a atmosfére, BATALION pripomína ULIČKU, KDE NIET RADOSTI od G.W. Pabsta. Takže prvá veľká chvála ( pretože spomínané dielo v hlavnej úlohe s Gretou Garbo, predstavuje jeden z vrcholov nemej kinematografie ). Ďalšou by mohol byť už samotný námet, ktorý sa v Československej kinematografii až tak často nevyskytoval ( skôr išlo o komédie, alebo niečo dobrodružne odľahčené ). Zrejme si budem musieť zapátrať v minulosti, či sa ešte náhodou nejaká takáto podobná chuťovka, v čase pred zhruba 100 rokmi, nenatočila. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (2)

  • Spolupráce výtvarníka Františka Maouška: viz Karel Smrž - Jan Kučera: Bilance filmové sezóny 1927-1928. Host 7., 1927-1928, s. 315. (ČSFD)
  • Putyka Batalion, jež byla domovským přístavem Dr. Uhera (Karel Hašler), stávala přibližně v místech, kde je dnes náměstí Franze Kafky, před pražským magistrátem, popisné číslo 16/1 v Praze 1. Podle svědectví byly v hospodě jen sudy s kořalkou a police s lahvemi a jinak nic. Historii nálevny té nejhorší úrovně sepsal novinář Karel Kukla a pod názvem „Batalion“ ji vydal v roce 1929. (sator)

Reklama

Reklama