Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vážený právník dr. František Uher (Karel Hašler) zjistí, že mu je žena nevěrná s licoměrným důstojníkem. Hluboce zraněn odchází do vykřičené putyky Batalion, kde se stane „advokátem chudých" a na měsťácký svět nadobro zanevře. Vlivem alkoholové závislosti však postupně ztrácí soudnost a propadá se do nicoty. Batalion, jeden z vrcholů české kinematografie 20. let, vyniká sociálně citlivým uchopením reality, promyšleným skloubením několika dějových linií a netradičním znázorněním vnitřních vizí hlavního hrdiny. Snímek je inspirovaný dobovou evropskou avantgardou a vychází s nově složenou originální hudbou mezinárodně uznávaného skladatele Kryštofa Mařatky. (NFA)

(více)

Recenze (21)

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

K filmové adaptaci Batalionu z roku 1927 napsal scénář autor předlohy Josef Hais Týnecký. Zajímavostí je, že o 10 let později vznikla druhá adaptace. Je ale především jedna zásadní věc, která tyto dvě verze od sebe odlišuje. V roce 1927 ještě nebyla zavedená tvorba zvukových filmů (Jazzový zpěvák nicméně dorazil ten samý rok a nálepka prvního zvukového filmu mu tehdy udělala výraznou reklamu) a vznikali pouze němé filmy (které vlastně němé prakticky nebyli, protože měli hudbu). Bavíme se tak o době, kdy se herci nemohli opřít o svůj hlasový projev, hudba buďto hrála z gramofonu nebo byla doprovázena živě v kinosále a především době, kdy zvuk u filmu (krom samotné hudby) neexistoval. Němé filmy tak mohli těžit pouze z hudby, technického zpracování a hereckých výkonů, které mohli maximálně působit přesvědčivě, ovšem jejich dialogy zaznamenal maximálně mezititulek. ´´ Filmový pravěk ´´ v té nejryzejší podobě, přesto je možné Batalion z roku 1927 dodnes z mnoha důvodů ocenit. Film režiséra Přemysla Pražského je pravděpodobně jedním z nejvýraznějších československých filmů němé éry. Když se bavíme o roce 1927, bavíme se v podstatě o době, kdy byl film pořád v ranných základech a spoustu filmařských postupů ještě čekalo na to, že jednou spatří světlo světa. Neznamená to ale, že by již v roce 1927 těchto způsobu neexistovalo dost a že by s nimi Pražského Batalion nepracoval velmi zajímavým způsobem. Už tehdy například existovali různé způsoby, jak přesně pracovat s filmovým střihem. Už tehdy existovali filmové sekvence, různé typy prolínaček a nebo rychlý střih. A Batalion je využívá neskutečně stylovým způsobem, přičemž se zde výtečně pracuje s různými úhly jednotlivých scén a někdo skutečně věděl, kdy vsadit na delší záběry a vsadit na rychlý střih několika kratších záběrů. Elegantní práce. Hlavním tématem Týneckého Batalionu je v podstatě o pádu na dno díky závislosti na alkoholu a úpadku, který je s ní spojen. Vizuálním zpracováním se ten pomalý pád protagonisty na dno zpracoval neskutečně kreativním způsobem a díky kameře Jaroslava Blažka vyprávění filmu funguje ještě o poznání lépe. Především se v rámci pádu na dno skrze závislost výtečným způsobem zpracovali halucinace dr. Uhera a společně s přesvědčivým ztvárněním Karla Hašlera by dr. Uherovi ten pád na dno divák věří skutečně snadno. Snaha o dušení vykreslení postav se na první pohled může zdát mnohem obtížnější, když herec nemůže přednášet své dialogy a může se tak pouze spolehnout na snahu o věrohodné výrazy. Jenomže zde hercům od prvního pohledu libovolné postavy sedí a v rámci tehdejších možností jsou ty herecké výkony uvěřitelné a v jistých případech i působivé. Batalion je příběhem hned několika postav a kromě Dr. Uhera se zde daří ponořit i do příběhu jiných stěžejních charakterů. Batalion vlastně působí jako mix psychologického a sociálního dramatu a skutečně se mu daří mít ten správný tah na branku. Realistické vyobrazení pádu na dno skrze onu závislost a realistické vyobrazení života různých společenských vrstev. Dokáže skvěle prodat to, co je na první pohled na holdování alkoholu tak výtečné a zároveň následně skutečně dokázat, že všeho je někdy moc. Výtečně tak nejen předává myšlenku Týneckého povídky, ale zároveň to celé prodává v neskutečně strhujícím filmovém podání. Batalion je jedním z nejvýraznějších československých filmů z 20. století a dokazuje to i fakt, že ani po letech neztratil nic z toho, co ho kdysi dělalo tak strhujícím. Po téměř 100 letech tak nepůsobí jen jako výtečná filmová relikvie, ale nadále výtečné filmové dílo, které tolik funguje i proto, že se očividně inspirovala i zahraniční tvorbou a tehdejší limity filmové tvorby vykřesala na maximum. I po 94 letech prostě výtečná práce! () (méně) (více)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Doporučuji také shlédnout svébytnou zvukovou verzi, o 10 let mladší. Obě považuji za vzácně vyrovnané, ale neopakující se. Jediné, čeho lituji je, že v této verzi nezískala Uhrova manželka Zdena, v podání Bronislavy Livie, více prostoru. Projekce v Louvru musela být nadoblačná. "Tak nebožtík - to je 32, vopice 51. Krev, to je 12. Vsaděj ty tři čísla na Brno - a maj terno-seko!" ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Filmová adaptace povídky (později upravené do podoby divadelní hry) Josefa Haise Týneckého existuje ve dvou verzích. Zvukovou natočil v roce 1937 Miroslav Cikán s Františkem Smolíkem v hlavní roli. O deset let dříve vznikla v režii Přemysla Pražského, který je jinak znám především jako herec, verze němá. Batalion ve své době podobně jako Tonka Šibenice nebo Takový je život obohatila československou kinematografii o prvky sociálního realismu, veristické vykreslení prostředí a věrohodnější psychologizaci postav. Nesentimentální, expresivně stylizovaná tragédie o mravním a společenském úpadku člověka se natáčela jednak v ateliérech A-B na Vinohradech a na Kavalírce, jednak přímo v ulicích staré Prahy, což rozhodně nebyl standardní postup. Velké zásluhy na tísnivé atmosféře filmu a přesvědčivosti závěrečné sekvence, ve které protagonista zažívá delirium tremens, náleží kameramanovi Jaroslavu Blažkovi, který později stanul za kamerou Fričova Varhaníka u sv. Víta. 75% ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Krčmou piatej cenovej skupiny dýchajúce romaneto o stratenej láske. Odohráva sa v pražskom polosvete opilcov, tulákov, prostitútok a láskou zničených poslancov. Obrazy krátkodobých, no bujarých ožranských zábav, bitiek. Poopičné depky, biele myšky. Delírium tremens a pošlapaná láska nadvakrát. Silné - napriek tichu, ktoré film sprevádza. ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Batalion má v souvislostech dějin české němé kinematografie zvláštní pozici, a to netoliko pro své hodnotné sociálně-kritické téma jako spíše kvůli neotřelou kombinaci vyprávěcích a stylových postupů. Zatímco vypravěčsky slouží jako významný reprezentant tuzemských tradic, volbou filmařských technik v překvapivé míře komunikuje s mezinárodními způsoby výstavby. Podrobněji se těmito otázkami zabývám ve své video-analýze pro Národní filmový archiv (NFA), již můžete zhlédnout i tady. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (2)

  • Spolupráce výtvarníka Františka Maouška: viz Karel Smrž - Jan Kučera: Bilance filmové sezóny 1927-1928. Host 7., 1927-1928, s. 315. (ČSFD)
  • Putyka Batalion, jež byla domovským přístavem Dr. Uhera (Karel Hašler), stávala přibližně v místech, kde je dnes náměstí Franze Kafky, před pražským magistrátem, popisné číslo 16/1 v Praze 1. Podle svědectví byly v hospodě jen sudy s kořalkou a police s lahvemi a jinak nic. Historii nálevny té nejhorší úrovně sepsal novinář Karel Kukla a pod názvem „Batalion“ ji vydal v roce 1929. (sator)

Reklama

Reklama