• zette
    ***

    Myslim, ze film velmi verohodne ukazuje zivot na okraji spolecnosti ve stare Praze. Strasne mi ale ve filmu chybel zvuk a hudebni doprovod. Pokud byl bezny i ve starsich filmech nez v Batalionu v Nemecku, Rusku a USA, tak netusim proc nesel zakomponovat i do tohoto, jinak zajimaveho filmu... Kazdopadne chci videt o deset let mladsi Batalion z dilny Miroslava Cikana.(2.1.2012)

  • wosho
    *****

    I přesto, že jsem viděl jen pár naších němých filmů (většinu z nich bezrozpaku nazvu amatérskou fušařinou) musím Batalion označit za jedním nejpodařenějších naších filmů a to nejen z dob němého filmu. Jméno režiséra jsem znal jen z textů a konečně jsem měl možnost poznat i jeho velké dílo. Bravůrně za pomocí kameramana a střihače natočil opravdu nesmrtelné dílo. I po 80ti letech film ze své působyvosti nic neztratil a na poli dramatu poráží i filmy co vznikli i o třicet let později. Batalion dokazuje, že opravdu kvalitní film nemůže zestárnout.(25.9.2009)

  • Sandiego
    *****

    Další skvělý zážitek z naší němé kinematografie - ve své době novátorský a tvůrčí, dodnes působivý hlavně závěrečnými vizuálními orgiemi, připomínající svým intenzivním způsobem důsledky závislosti v Rekviem za sen. Velmi netradiční je vnitřní hrdinova vize hraničící se surrealismem, i co se týče dráždivé a odvážné erotiky. Zajímavé je taky využívání "němé hudby", práce s až expresionisticky pojatým prostorem, osvětlením a naturalistickým detaily. Hašler je výborný ve vývoji postavy, zapůsobila na mě však i způsobem napsání i vytvoření prostitutka Tonka, souchotinář Eda i matka Lojzky. Přemysl Pražský se jednoduše jedinkrát vzepjal k mistrovskému výkonu, aby opět skončil v hlubinách podprůměru. -Pozn. - zachovaná verze není autentická, hlavně co se týče sestřihu scén (určité zásahy ve třicátých letech), je dokonce i kratší. Rozdíl však asi není nijak markantní.(20.1.2010)

  • Marthos
    *****

    Film BATALION, tak jako stejnojmenný román Josefa Haise-Týneckého, měl shodný název s jednou zapadlou hospodou na pražském Starém Městě, kde podle zápisu z policejních kronik skončil v sedmdesátých letech devatenáctého století svůj prohraný život kdysi vážený advokát a poslanec František Uher. Filmový přepis tohoto tragického příběhu náleží k nejzdařilejším projektům němé kinematografie a režisér Přemysl Pražský v něm vytvořil své nejlepší dílo. O úspěch se pak zasloužil i představitel titulní role, slavný písničkář Karel Hašler, který zde získal ojedinělou příležitost prokázat své dramatické umění. Závěrečná sekvence, v níž propadá dr. Uher alkoholickému šílenství, lékařsky zvaného delirium tremens, byla díky kameramanskému mistrovství Jaroslava Blažka ponořena do tísnivé atmosféry zoufalství a beznaděje, v níž nakonec zhasíná hrdinův promarněný život. I přes nepopiratelně lépe vykreslenou atmosféru mám pozdější zvukovou verzi raději. Snad proto, že je v ní šířeji uvedena příčina Uhrova pádu (manželčina nevěra), což je v němé verzi takřka pominuto.(17.8.2009)

  • Douglas
    *****

    Batalion má v souvislostech dějin české němé kinematografie zvláštní pozici, a to netoliko pro své hodnotné sociálně-kritické téma jako spíše kvůli neotřelou kombinaci vyprávěcích a stylových postupů. Zatímco vypravěčsky slouží jako významný reprezentant tuzemských tradic, volbou filmařských technik v překvapivé míře komunikuje s mezinárodními způsoby výstavby. Podrobněji se těmito otázkami zabývám ve své video-analýze pro Národní filmový archiv (NFA), již můžete zhlédnout i tady.(4.2.2017)

  • - Spolupráce výtvarníka Františka Maouška: viz Karel Smrž - Jan Kučera: Bilance filmové sezóny 1927-1928. Host 7., 1927-1928, s. 315. (NFA.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace