Nastala chyba při přehrávání videa.
  • zette
    *****

    Vyrazny film svetove kinematografie a jeden z nejlepsich valecnych ( protivalecnych ) filmu, ktery jsem kdy videl. Zabery ze zakopove valky jsou uzasne a pusobi velmi autenticky. Vyborna kamera, zaujaly treba zabery na holinky, ktere obul Mueller. Film nenudi, stale se neco deje, nechybi ani vtip a nadsazka z rad vojaku a snimek donuti cloveka premyslet o smyslu valky. Nemam co vytknout!(29.12.2011)

  • Anderton
    *****

    Už pri jednej z prvých scén, keď sledujeme rozdielnu odozvu matky a otca pri pohľade na syna v uniforme ma napadlo, že tomuto filmu budem máločo vyčítať. Prvá bojová scéna, pri ktorej mi spadla čelusť, znesie porovnanie so začiatkom Ryana, avšak skôr by som tento film porovnal s ešte nemým The big parade, kde tiež sledujeme dvoch nepriateľských vojakov v zákope, ktorí si uvedomujú absurditu celej situácie, pretože vojna je ako horúčka, nikto ju nechce, ale nečakane príde a po ťažkom priebehu ustúpi. Pri tých najkvalitnejších vojnových drámach si uvedomíte, že čím je film realistickejší, tým je viac antimilitaristický. To možno badať aj na reakciách civilistov, s ktorými sa Paul dostáva do konfrontácie a ktorým márne vysvetľuje, o čom vojna je. Možno je jeho postava spočiatku trochu teatrálne napísaná, ale ku koncu už dostáva dostatočný priestor, aby sa jeho predstaviteľ Lew Ayres predviedol. V tomto, čiže v podaní hlavného hrdinu je The big parade o niečo silnejší. Záverečná pasáž a hlavne záverečný záber ale všetko vynahradzuje. Vo vojne ide o jednotku, o priateľstvá v nej, o prežitie, je o tom, že jedeň deň je vás 150, ďalší 80, ale občas máte tak aspoň čo jesť.(1.4.2013)

  • Matty
    ****

    Generační výpověď Ericha Marii Remarquea z roku 1928 patří k nejpůsobivějším dílům protiválečné literatury. Zásluhou vyprávění v první osobě, přesvědčivosti zaznamenaných hrůz, názorné demonstraci likvidačních účinků jakékoliv války na jedince. Ani ten, kdo válku přežije, nebude již nikdy žít. Natočení stejnojmenné adaptace pouhé dva roky po vydání bylo bezesporu krokem odvážným (ač měli doboví cenzoři problémy spíše s odhalenými mužskými těly než s násilím). V záplavě amerických heroizujících, často vyloženě náborových filmů, musela Západní fronta působit dost provokativně. Film se snaží převést většinu motivů z knihy, což se projevuje zejména na úctyhodné stopáži, zároveň je na svou dobu nezvykle naturalistický (čemuž napomáhá i absence hudby ve zvukové verzi) a dynamický od začátku do konce. Herectví v některých případech působí teatrálně, zrychlené akční scény nechtěně komicky a snaha předat humanistické POSELSTVÍ s blížícím se koncem stále více bije do očí. Knize se film sice nevyrovná, ale stále jde o nesmírně silný zážitek a důležitý film o tom, co z člověka udělá válka. 80% Zajímavé komentáře: genetique, Exkvizitor, Merggie(3.12.2006)

  • higuain
    ***

    Na rok 1930 vypadá válka ve filmu Lewise Milestona neuvěřitelně opravdově, po technické stránce je to nadčasové dílo. Kouzlo předlohy mu ale chybí. Remarqueova kniha je výjimečná způsobem vyprávění, kde vše vypráví Baumer ze svého úhlu pohledu. Zde je Paul v podstatě jen jednou z postav chronologicky vyprávěného příběhu a větší prostor dostane až ve druhé polovině filmu.(5.8.2013)

  • MartinezZ
    ****

    Zfilmovaná klasika a zfilmovaná dobře. První režisérův zvukový film a výborně zvládnutý. Musím ale uznat, že těch 130+ minut mi dávalo místy zabrat. Viděno, dííkybohu, černobíle. Dle místních fotek bych asi nevydržel koukat na to překolorizovanou verzi, uff. Uvidíme, jak se tomuto filmu přiblíží jeho, v tuto chvíli plánovaný, remake.(16.6.2013)

  • - Predstaviteľ hlavnej postavy Lew Ayres sa po nakrúcaní stal zanieteným pacifistom. (vander19)

  • - Erich Maria Remarque inkasoval za umožnění natočit snímek podle jeho knižní předlohy 100 000 amerických dolarů. (Stanley619)

  • - V listopadu 1930 byl film přivezen do Německa a Erich Maria Remarque jej zhlédl v městě Münster, v jehož blízkosti se nachází spisovatelův rodný Osnabrück. Německá premiéra filmu byla plánována na 4. prosinec 1930 v Berlíně. Na začátku představení však proniklo do sálu komando příslušníků nacionálních socialistů, které vedl aktivista Joseph Goebbels. Do sálu byly vypuštěny bílé myši a dým. Za doprovodu výbuchů poplašných granátů a světlic bylo další promítání filmu znemožněno. (divisak)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace