Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ****

    Generační výpověď Ericha Marii Remarquea z roku 1928 patří k nejpůsobivějším dílům protiválečné literatury. Zásluhou vyprávění v první osobě, přesvědčivosti zaznamenaných hrůz, názorné demonstraci likvidačních účinků jakékoliv války na jedince. Ani ten, kdo válku přežije, nebude již nikdy žít. Natočení stejnojmenné adaptace pouhé dva roky po vydání bylo bezesporu krokem odvážným (ač měli doboví cenzoři problémy spíše s odhalenými mužskými těly než s násilím). V záplavě amerických heroizujících, často vyloženě náborových filmů, musela Západní fronta působit dost provokativně. Film se snaží převést většinu motivů z knihy, což se projevuje zejména na úctyhodné stopáži, zároveň je na svou dobu nezvykle naturalistický (čemuž napomáhá i absence hudby ve zvukové verzi) a dynamický od začátku do konce. Herectví v některých případech působí teatrálně, zrychlené akční scény nechtěně komicky a snaha předat humanistické POSELSTVÍ s blížícím se koncem stále více bije do očí. Knize se film sice nevyrovná, ale stále jde o nesmírně silný zážitek a důležitý film o tom, co z člověka udělá válka. 80% Zajímavé komentáře: genetique, Exkvizitor, Merggie(3.12.2006)

  • Sfinkter
    ****

    Na svou dobu hodně kvalitní film, který už tenkrát s trochou teatrálnosti v hereckých výkonech dokázal ukázat válečný rozklad osobností. Mezi vojáky se nejspíš rodí přátelství, které nikdo z civilistů nemůže pochopit. Na druhou stranu je to malá odměna za to, že vojáci přeživší válku se stejně cítí v podstatě mrtví.(13.3.2010)

  • lamps
    ****

    Hledáte-li základní kámen v pyramidě (proti)válečných snímků, jste tu na správné adrese. Pohled do tváří vyděšených a vyhladovělých vojáků, kteří v zákopech strnule očekávají osudový rozkaz, neztratil ani za mák nic ze své působivosti a výpovědní hodnoty. Vstupovali do války plni entuziasmu a mladistvého odhodlání, odcházeli s hlubokým šrámem na duši, který ani čas nedokáže dostatečně zahojit. Vynikající scénář podle legendární předlohy staví chytře do kontrastu hluboké myšlenky a krutou realitu, zatímco nadčasová režie udržuje atmosféru na bodu mrazu a dodává všem bitevním scénám, dnes již samozřejmě viditelně zastaralým, velmi naturalistický nádech. Je sice pravda, že snaha o vystihnutí veškeré tématiky Remarquova mistrovského díla není stoprocentně šťastná a stopáž se v některých místech stává pro diváka úhlavním nepřítelem, ale melancholické vyznění příběhu korunované přenádherným posledním záběrem dá na všechno nedokonalé a filmařsky nevyzrálé účinně zapomenout. 85%(4.11.2013)

  • liquido26
    ****

    Knihu jsem nečetl. ... Film byl dobrý, ale na pět hvězd to u mě není. Chybělo mi tam něco, kvůli čemu bych se na tenhle film chtěl podívat znova - výrazný příběh, nebo nějaké výraznější emoce. Na druhou stranu jsem se zase nenudil, ale prostě odvařený na nejvyšší hodnocení z toho nejsem. Někdy se na něj určitě znova podívám, ale jen tak brzo to nebude(21.6.2010)

  • Webb
    ****

    [7,5/10] (Universal Pictures) (Čb. /// Produkce: Carl Laemmle Jr. /// Scénář: Maxwell Anderson, Del Andrews, George Abbott /// Kamera: Arthur Edeson, Karl Freund /// Hudba: David Broekman, Sam Perry, Heinz Roemheld /// Oscar: Carl Laemmle Jr. (nejlepší film), Lewis Milestone (režie) /// Nominace na Oscara: George Abbott, Maxwell Anderson, Del Andrews (scénář), Arthur Edeson (kamera)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](2.2.2013)

  • - Ve filmu bylo celkem 2000 komparsistů. (Kulmon)

  • - V listopadu 1930 byl film přivezen do Německa a Erich Maria Remarque jej zhlédl v městě Münster, v jehož blízkosti se nachází spisovatelův rodný Osnabrück. Německá premiéra filmu byla plánována na 4. prosinec 1930 v Berlíně. Na začátku představení však proniklo do sálu komando příslušníků nacionálních socialistů, které vedl aktivista Joseph Goebbels. Do sálu byly vypuštěny bílé myši a dým. Za doprovodu výbuchů poplašných granátů a světlic bylo další promítání filmu znemožněno. (divisak)

  • - V mnohých zemích byl film cenzurován. Zajímavé však je, že v Německu byl zakázan jako protiněmecký a v Polsku jako proněmecký. (topr harley)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace