Reklama

Reklama

Ze školních lavic rovnou do zákopů první světové války... Válečný román Na západní frontě klid představuje jedno z vrcholných děl meziválečné prózy. Německý spisovatel a válečný veterán Erich Maria Remarque v něm popsal krutou realitu a nesmyslnost první světové války. První německé vydání se objevilo v roce 1928, rychle vzbudilo zájem po celém světě a již v roce 1930 vznikla první stejnojmenná filmová adaptace. Režie se ujal Lewis Milestone, jenž se sám zúčastnil první světové války na straně americké armády. Za režii získal svého druhého Oscara a kromě toho byl snímek vyznamenán v nejprestižnější kategorii za nejlepší film. Dodnes neztrácí na své naléhavosti a představuje milník v rámci válečného žánru, který působivě vyjadřuje rozčarování z první světové války a zároveň vyniká tehdejší technickou invencí. Na západní frontě klid představuje jeden z prvních umělecky náročnějších zvukových filmů a k natočení velkolepých válečných scén byly použity dlouhé kamerové jeřáby. Příběh zachycuje osud německých mladíků, jejichž odhodlání sloužit oddaně vlasti se ve světle válečných hrůz změní v noční můru a totální deziluzi. Závěrečná scéna dodnes představuje jeden z nejdojemnějších filmových obrazů. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Recenze (148)

Matty 

všechny recenze uživatele

Generační výpověď Ericha Marii Remarquea z roku 1928 patří k nejpůsobivějším dílům protiválečné literatury. Zásluhou vyprávění v první osobě, přesvědčivosti zaznamenaných hrůz, názorné demonstraci likvidačních účinků jakékoliv války na jedince. Ani ten, kdo válku přežije, nebude již nikdy žít. Natočení stejnojmenné adaptace pouhé dva roky po vydání bylo bezesporu krokem odvážným (ač měli doboví cenzoři problémy spíše s odhalenými mužskými těly než s násilím). V záplavě amerických heroizujících, často vyloženě náborových filmů, musela Západní fronta působit dost provokativně. Film se snaží převést většinu motivů z knihy, což se projevuje zejména na úctyhodné stopáži, zároveň je na svou dobu nezvykle naturalistický (čemuž napomáhá i absence hudby ve zvukové verzi) a dynamický od začátku do konce. Herectví v některých případech působí teatrálně, zrychlené akční scény nechtěně komicky a snaha předat humanistické POSELSTVÍ s blížícím se koncem stále více bije do očí. Knize se film sice nevyrovná, ale stále jde o nesmírně silný zážitek a důležitý film o tom, co z člověka udělá válka. 80% Zajímavé komentáře: genetique, Exkvizitor, Merggie ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Místy dílo doslovného a monologického pacifismu, který vede herce k jasně ohraničeným naléhavým promluvám na téma nesmyslnost války - ani zdaleka ale nedosahují efektu Remarquovy knihy, která není ani zdaleka tak formálně rétorická. Místy mistrovské dílo, které dovedně používá zkratky, srozumitelného symbolu a je naléhavé i beze slov. Závěrečná (dvoj)scéna patří k tomu nejlepšímu, co se v zákopech (nejen) Velké války zrodilo. Lew Ayres v roli Bäumera je bohužel značně teatrální, absolutním vrcholem filmu je Kat Louise Wollheima. Na svou dobu jistě udiví i svými masivními a poměrně sugestivními bojovými scénami (nelítostně "kosící" pohled kamery v "kulometných" scénách se mi vryl do paměti) - byť tam, kde si tvůrci vypomohli zrychlením, se z pohledu dneška blíží Milestonův film němé grotesce... Výborné dílo doby, která ještě věřila v naléhavost obrazu války a jeho čistě preventivní a humanistické funkci. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Neskutečná síla, tolik pravdy v dialozicích jsem už dlouho neslyšel. Co je však vlastně nejvíc silné, že ten film je stále aktuální a měl by být promítán po celým světě všem mladým klukům a holkám, protože zdá se mě, že bojechtivosti za vydatného popichování mocipánů, kteří, ale nikdy nebudou v první, ve druhé, ale ani v poslední linii, za to my všichni ostatní budeme chcípat, pro jejich ego. Ten film ve mě pořád roste. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Klasický materiál vynikající v tom, kolik aspektů této války, ještě navíc z pohledu němců, v sobě zvládá hladce pojmout. Ukazuje jak nesmyslnost z pohledu obyčejnýho živáčka, dopad na jeho psychiku, mylné glorifikace, tak pak vojnu ve světle radostí, parťáctví a později návratu domů k něčemu, co mezitím neexistuje ("been in this for too long"). Tj. vhled na rozpadající se válečné Německo nejen do zákopů, ale i zákulisí nebohých matek, dědků rozumbradů, verbujících autorit, umírajících nepřátel... Skvostné jsou bitevní sekvence, ty rozhodně utkví (kulometná sypačka, utržený ruce, epičnost i na dnešní poměry) a vyzní správně jako útok-protiútok mlýnek na maso. Ta pacifistická agitka na mě sice sem tam až příliš sentimentální prvoplán (vůbec se ale nedivím), součtem však povedená adaptace a nadčasově kvalitní vojnovina ještě z doby, kdy brali první světovou za konflikt ke skončení všech válek. Přičemž divácky "lehčí" podívaná než často spolu-zmiňovaný WESTFRONT 1918 (x). ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Nejlepší adaptace proslulého protiválečného románu Ericha Maria Remarqua letos vznikla v roce 1930, ale její stáří jí nesebralo ani drobet z její geniality. Extrémně působivý film Lewise Milestona vyvolává mrazení v zádech a perfektně zprostředkovává šílenství a nesmyslnost války, kterou poznáváte skrze skupinku německých studentů v čele s Paulem Bäumerem, jež naverbovala do první světové ještě před maturitou a dostala se do nejhorší situace vůbec... do zákopové války na západní frontě. Nemyslete si, že když byl film natočený roku 1930, nemá vám dnes už co říct... Válečné sekvence jsou nelítostné, krvavé, nehezké na pohled (např. detaily utržených rukou na ostnatých drátech) a navzdory tomu, že zvukový film byl teprve v plenkách, i brilantně ozvučené. Ale tento film není o bitvách, ale o lidech, kteří jsou nuceni v nich umírat. Nakonec totiž není důležité, jakou barvu má čí uniforma, protože největším a vlastně jediným skutečným nepřítelem je samotná válka (jak dokazuje velmi „remarquovská“ scéna, v níž je nucen Paul sdílet zákop společně s vojákem nepřátelské armády). Hrdinové postupně umírají nebo šílí... a buďte si jisti, že ani vám nedá toto mistrovské dílo zapomenout. ()

Galerie (103)

Zajímavosti (30)

  • Film bol v roku 1930 v Nemecku zakázaný a štúdio Universal vydalo okamžite novú, upravenú verziu, ktorá bola v súlade s "nemeckým cítením". Keďže bol film v tom istom roku zakázaný aj v Rakúsku, boli vypravované špeciálne "kino-vlaky" na trati Viedenskej električky, ktoré zaviezli Viedenčanov do Bratislavy, kde sa film premietal a po skončení filmu ich zvážali späť do Viedne. (Raccoon.city)
  • Niektoré zábery sú tak historicky presné, že sa použili vo vojnových dokumentoch. (vander19)

Reklama

Reklama