Na západní frontě klid

Obdivujem tvorcov, že už na rok 1930 dokázali natočiť tak živo, autenticky a brutálne vojnové scény z bitiek na fronte, že ani v dnešnej predigitalizovanej dobe by sa za svoj film nemuseli hanbiť. Priznávam, že na mňa občas doľahli nudné chvíle a určite by som snímku prestrihala o 15 minút, no odkaz či myšlienka ani po toľkých desaťročiach od svetových vojen, nevyznievajú do prázdna a môžu čosi zanechať aj súčasným generáciám, ktoré neprežili hrôzy vojenskej mašinérie a len ťažko si to šialenstvo dokážu predstaviť. Osobne ma najviac ohromilo nadšenie - vytryskujúce z duše naivných študentov považujúci boj za vlasť a hrdosť jedinou možnou životnou cestou - čoskoro nemilo konfrontované skutočnou desivou realitou, kde mŕtvi padajú ako muchy v priekopách bez pozastavovania sa nad dôležitosťou obyčajného ľudského života. Impulzívna túžba po záchrane vlastnej existencie sa dokonale premieta v pokojnom nerušivom lete motýľa, ktorý nevnímame v bežný jarný deň, ale jeho výnimočnosť nám udrie do očí až keď sa naokolo ozýva zúfalstvo, bolesť a pominuteľnosť. (04.08.2010)

Za důkaz, jak mistrovsky si režisér Milestone při inscenování Remarqueovy literární klasiky počínal, lze považovat i to, že se bitevní scény z filmu (zejména působivá sekvence s padáním mrtvých těl útočících vojáků během kamerové jízdy) objevují bez přiznání zdroje v téměř každém dokumentu o první světové válce. (15.08.2007)

Projevil se zub času nebo neprojevil? Na myšlence ani celkové pointě ne, ta přetrvává s nesmrtelnou knihou a pořád bude. A na filmu? No, zub času jako takový určitě ne, stále je dneska co obdivovat, protože když si uvědomíme, že je to z roku 1930, nemůžeme dělat nic jinýho, než otevřít pusu a sledovat. Avšak co na to řekne obyčejný divák? Že je to stará nudná hloupost. Za sebe říkám, že z objektivního hlediska je to první velkofilm, co byl kdy natočen a na 1930 je to nadčasové dílo o několik desítek let, jenže... Pokud u filmu střikrát usnete a už nemáte ani chuť dokoukávat, je něco špatně. (08.03.2009)

"Vojna nie je dobrodružstvo." Neuveriteľné, že v dobe, keď sa vojna a služba k vlasti považovala za najväčšiu cnosť, vznikol tento umný protivojnový film... Vo filme nie je prezentované žiadne hrdinstvo, spolu s hrdinom prežívame len špinu, hlad, smrť a čistý chaos vojny. Príbeh je tvorený vlastne štyrmi časťami, ktoré mu dodávajú osobitnú náladu... počiatočne nadšenie hrdinu, vystrieda vytriezvenie, zúfalstvo a zakončí apatia... ale divák nedostáva žiadne kázanie, len na základe skúsenosti hrdinu čistý emocionálny zážitok. Samozrejme, že filmu sa dá vytknúť nemnoho vecí, predovšetkým niektoré teatrálne situácie, či vystúpenia hercov, ale netreba zabúdať, v akej dobe vznikol film. Aj napriek tomuto nedostatku dokázal režisér Milestone priniesť na plátno významný anitvojnový, protinacionalistický film, ktorý považujem za jeden z najlepších v tomto žánri. (03.03.2015)

Film je důstojným zpracováním slavné Remarqueovy literární předlohy a zároveň jedním z uměleckých vrcholů americké meziválečné filmové produkce. Samozřejmě kdo hledá chyby, najde. Technická kvalita odpovídá době vzniku, to znamená místy je nutné zamhouřit oko. Ve filmu celkem pochopitelně silně rezonuje po první světové válce masově rozšířený pacifismus. Remarqueův román vyznívá jako obžaloba války, militarismu a autoritářství, ale pacifistický po mém soudu není. Ve snímku má pacifismus deklamativní charakter, v některých momentech okázale vyčnívá. Herectví je v některých případech ještě lehce zatíženo érou němého filmu, která konec konců skončila nedávno. Ve srovnání s ostatní produkcí oné éry se ale drobné nedostatky stávají nicotnými. Na západní frontě klid přečnívá jako Eiffelovka nad pařížskou městskou zástavbou. S ohledem na dobu vzniku nebudu hnidopich a nadělím maximální počet hvězdiček. Tenhle kousek si to zaslouží. Celkový dojem: 90 %. (31.08.2017)