Magická hlubina

V myšlienkovej hĺbke a poetickosti príbehu krásny film. Divoké miešanie drámy s komédiou som mu ochotný odpustiť, je to Francúzsko. Čo mu ale odpustiť neviem, je strohé vizuálne pojatie, ktoré ho sťahuje z filmového plátna na televíznu obrazovku. Od tvorcu Leona, Nikity alebo Atlantisu očakávam aj obrazovú pútavosť. (21.05.2002)

Leon a Nikita mi pôjdu po krku, ale nemôžem inak - toto a hlavne v predĺženej verzii je najlepší film Luca Bessona. A práve mi došli ďalšie slová... No, hlavne veľmi rád niekedy stretnem rozšírené verzie dvoch práve menovaných a potom sa možno aj niečo zmení. Pretože pri Le Grand bleu jednoznačne platí, že viac, je neporovnateľne viac. Režisérsky zostrih je nový film. Pútavejší, hĺbavejší, vrúcnejší... lepší. V tejto podobe mu nič z Bessonovej tvorby nešliape na päty. (Leon a Nikita by ale mohli, v očarení Magickou hlbinou sa však za nimi nebudem ponáhľať). (13.07.2005)

Prekrásny film. Film, ktorý ak chce človek plnohodnotne zažiť, nestačí ho len pozerať. Musí sa doň ponoriť, ako sa Jacques ponáral do svojho milovaného mora. Musí sa nechať unášať krásnym príbehom o priateľstve, láske a hľadaní seba samého, dokonalou Bessonovou réžiou, prenádhernými poetickými morskými scénami a podmanivou hudbou Erica Serru (úprimne jeden z najkrajších soundtrackov, aké som mal možnosť vo filme počuť). Ak sa to podarí, čaká nás úžasný filmový emocionálny zážitok a 168 minút Director's cutu uplnynie ako voda... 10/10 (12.10.2005)

Příběh o nespoutanosti jedné z největších přírodních krás, o lidských duších sahajících na dno svých sil a hlavně o touze zvítězit. Tahle filmařina má zcela bezpochyby určitou magii, s níž ponoří diváka do lagunově modrého ráje, ze kterého se těžko odchází. Romantika zaujímá cca 5% filmu, což může být pro některé romantiky na škodu, ale pro mě nikoliv. Já to zaznamenal spíše jen jako vedlejší doplněk s účelem zpestřit děj, což se povedlo. Hudební duo Conti-Serra obohatilo hlubinu tak fenomenální hudbou, že by si jí vychutnal i hluchý. A to je teprve první aspekt z mnoha činící tento film kouzelnou podívanou. Dalším akcentovaným pozitivem je vizuální stránka, která to celé povyšuje do nadprůměru. Pár nepříliš záživných pasáží tu je, díky kterým, jsem měl chvílemi dojem, že pointou filmu je uvědomit si, že voda je mokrá, nebo co, ale netrvalo to dlouho a zjistil jsem, že se šeredně mýlím. Magická hlubina je skutečně procítěný film s hlubokou myšlenkou, nekonvenční pointou a v neposlední řadě se schopností dostat se divákovi do srdce. Hudba je jako moře. Stojíme na jednom břehu a vidíme daleko, ale druhý břeh spatřit nemůžeme. (06.08.2011)

Úvodní černobílou část a ještě docela hezkou chvíli poté jsem zažíval i pocity blízké katarzi, jenže tenhle film je trochu delší, než by býti měl (asi tak třikrát), konkrétně ke konci jsou ty scény ponořování a vynořování neustále o tomtéž a dokola, někdy i dost zmateně natočené, možná jsem se měl podívat raději na sestříhanou verzi. Ale i obsahově pak snímek ztrácí, zvláště v romantických okamžicích, které potom zabírají většinu filmu. K vizuálnímu zážitku se pak Besson obrací až na konci u vodního stropu. Hudba Erica Serry se mi zatím nikdy nelíbila a výjimka se nekoná ani tentokrát, těžko i říct, jestli se sem vůbec ta osmdesátková pachuť, která z jeho díla přímo stříká, hodí, snad ale i ano. Každopádně i tak je pro mě Magická hlubina důležitým filmem a to především proto, že jsem fanouškem potápění (a to zejména toho volného, s dýchacím přístrojem je to sice nádherné taky, ale nemám v něm ten pocit přirozenosti - mno a taky je to mnohem dražší, že) a přímo fanatikem do zadržování dechu. Takže jestli jste si všimli, že moje komentáře postupně chudnou na kvalitě, víte, kde hledat příčinu. (04.01.2009)