Nehynoucí láska

Keď som bola malá, videla som kúsky z tohto filmu, tajne. Mama mi kázala ísť do postele. Ale ja som nazerala. Niektoré scény som si zapamätala, tak silne vtedy zapôsobili. Keď 1. žena vstúpi do salónu a vidí hrať pianistu, hviezdy na jazere a ešte podvedomo si pamätám nejakú násilnú scénu. Náhodou som narazila na tento film. Čo ma potešilo - nie som viac nestranná. __ Jeden z prvých záberov, vidím Prahu a Hradčanské náměstí, Valdštejnskú záhradu, Stavovské divadlo, ďalšie známe uličky, zámky Buchlovice a Milotice, Kroměříž. Ešte si neviem spomenúť, kde je ten červený zámok /kam prišlo nové piano/. Všetko miesta, ktoré som navštívila. V scénach často rozoznám češtinu. To všetko je mierne vzrušujúci nádych, že to je "náš film", takže opäť dôvod k zaujatosti. Beethovenovu hudbu tiež obľubujem. Hoci, často mi prišli skladby nie úplne vhodné k scéne. Zaznela, lebo tvorcovia chcela dať čo najviac najslávnejších kúskov na 1 mieste?? Hm. A pak Rossini! Šikovné! Divák spozornie, že aha! to nie je rovnaký štýl! (The Thieving Magpie - hneď asociácia so Sherlockom, dammit, ďalší dobrý bodík) Celkovo film extra nevytŕča. Honba za záhadnou láskou z listu mi pripadá trošku umelá. Dostali ma spomínanými hviezdami a Beethovenom na ulici, v obložení detí. A za lokácie a hŕbu českého produkčného tímu. Mohlo byť lepšie ale. dá sa. (10.06.2012)

Bernard Rose popustil uzdu svojej fantázie na maximum a za túto odvahu si zaslúži obrovský obdiv. Za zdatnej pomoci Oldmana, Soltiho, Ludwiga vana samozrejme (a ďaľších) vytvoril nádhernú mozaiku absúrdnych konšpirácií okolo večnej a záhadami ovenčenej Immortal Beloved, ktorá nielen že nepostráda logiku, naopak, núti diváka hltať každú scénu, indíciu, slovo, tón. A divák len zobe režisérovi z ruky. A ak niekto aj nie, tak je buď príliš informovaný a nie je ochotný hrať túto hru, alebo mu to celé proste smrdí. Ja som sa bavil niekoľkokrát skvele. (11.05.2013)

Hodnocení pod 3 hvězdy nechápu, ale ok. S mojí slabostí pro Oldmana a Beethovena je jasné, že mé hodnocení je asi nekritické, ale čert to vem. Po opětovném shlédnutí (a v rámci silně melancholické nálady) zvyšuji ze 4 na 5. "...Kdybychom mohli být spolu, necítili bychom žádnou bolest. Kde jsem já, tam jsi i ty..." (08.02.2016)

Nehynoucí obdiv, sílící sympatie a v závěru, kde se to vysvětluje pro ty, kteří to ještě nepochopili (viz já :-)), emoce vystoupají až do nebe. Beethoven je můj oblíbený skladatel, Gary můj oblíbený herec, nevím, co by nedokázal zahrát. Kvůli této roli cvičil na piáno několik hodin denně, aby to bylo autentické, k tomu už se nedá co dodat. (31.05.2010)

Při vší úctě ke Gary Oldmanovi a Isabelle Rossellini, tenhle film si i přes jejich výkon více než 2 hvězdičky nezaslouží. Obě dvě jsou ovšem hlavně za ukázky z nesmrtelných Beethovenových děl, a taky trochu za Oldmanův výkon. Pro mě by se tenhle film mohl klidně jmenovat Nehynoucí nuda, jelikož jsem se opravdu cítil docela znuděně po většinu času, jejž jsem věnoval sledování této biografie. Jediný poznatek, který mi utkvěl v hlavě po skončení filmu, byl ten, že Beethoven byl skutečně geniální skladatel. Ale to jsem věděl už předtím. (16.09.2002)