Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna

Bojovníci ze sna jsou rozhodně jedním z těch kvalitnějších pokračování Noční můry v Elm Street - jednak respektují pravidla stanovená prvním filmem (za scénářem ostatně mimo jiné stojí nejen původní tvůrce Wes Craven, ale i začínající Frank Darabont), ale hlavně se je snaží i rozšířit o zajímavé nápady ohledně fungování snového světa. Nicméně při každém zhlédnutí jsem se vždy neubránil dojmu, že tento díl je mnohem více řetězcem velmi rozmanitých vražd, snových atrakcí a oněch extenzivních nápadů, ale o to méně konzistentním a atmosferickým hororovým příběhem, v němž byste se báli o postavy, nebo v němž byste se báli zkrátka obecně. Přesto jde o neskutečně zábavný snímek s výbornými praktickými efekty a taky trochou klasické „harryhausenovské“ stop-motion animace. (19.09.2020)

Zatial najlepší diel série. Konečne tu už cítiť aj niečo ako atmosféru (o strachu ale reč byť stále nemôže a lakačky tiež nefungujú). Freddyho zabíjanie je naozaj zábavné, plné čierneho humoru, dobrých nápadov a vydarených špeciálnych efektov. Hudba je tiež zatial najlepšia. Vrátil sa aj motív z jednotky, ale našťastie sa tu strieda aj s inou hudbou (lebo v jednotke sa opakovala stále dokola len tá istá melódia). So scenárom sa tvorcovia evidentne vyhrali. Opať rozširuje mytológiu a hovorí niečo o Freddyho minulosti. Dej mi však príde zbytočne prekombinovaný a postavy detských bojovníkov mohli byť napísané aj lepšie - napr. taký Harry Potter!!!. Relatívne som bol spokojný. (23.04.2011)

Přímé pokračování jedničky, radostně (a pochopitelně) ignorující strašnou dvojku překvapí hodně odlišnou náladou. Freddy si chce víc hrát a ztrácí tím na děsivosti. Z hororu se stává jakýs mix sci-fi / fantazi a ač to není jako samostatný film na svou dobu špatné, zklamalo - čistokrevný horor prvního dílu mi byl daleko sympatičtější. Atmosféra není špatná, kombinuje šikovně prvky několika jiných filmů, co film ale povyšuje nejvíc je sestava postav, protože ohrožení teens dokáží budit sympatie a především neskutečně roztomilá Patricia Arquette mohla být v záběru celých 96 minut... i déle. Pořád. Sice mě otravovali některé nesmysly a pak také závěr, který z "noční můry" udělal zlo pronikající až do běžného světa (a zlikvidoval tím základní vynikající nápad), ale pořád je to slušný film. Ale pravá Noční můra pro mě bude asi jen jedna. (Btw. Freddy Krueger je jistě gay, když se pokoušel zabít úžasnou Patricii Arquette) _____ Mé pořadí série: E1, E5, E7, E3, E4, E2, E6 Sudé části jsou téměř nekoukatelné (01.12.2008)

Teenageři spojte se ve snu proti Freedymu Krugerovi. Ano, i tak by se třetí a velmi povedený díl kultovní Noční můry v Elm Street mohl jmenovat. Jako jednička je určitě nepřekonatelná, dvojku nejspíš překoná všechno a trojku? Trojku asi možná stejně jako jedničku nepřekoná nic. Celovečerní režijní debut Chucka Russella vyšvihl laťku zatraceně vysoko o čemž vypovídá i místní hodnocení. Dostal k dispozici povedený scénář a využil toho, jak nejlepé mohl. Líbíl se mi nápad natočit příběh o dětech, které straší Freedy a nikdo jim nevěří, tak je zavřou do blázince. Jenže Freedy má dlouhé prsty. Teenageři přijdou na způsob, jak Freddyho zabít a to pomocí snů, ve kterých je každý tím, čím chce být. Po debilní dvojce je tohle prostě paráda. Některé strašení a poté zabití bylo docela cool. Například udělaný si z člověka loutku. To bylo tak krasně krvavé a tak krásně originální, že jsem byl nadšen. Navíc Robert Englund jakoby se probral a opět dostal více prostoru (ne jako ve dvojce) a měl svůj styl. V menší roli mně potěšil Laurence Fishburne. Je to horor, ale ke konci přibyl i zánr fantasy. Myslel jsem, že fantasy a horor jsou dva nesloučitelné žánry, ale tady to celkem funguje slušně. Nakonec doporučení, že pokud někdo dostanete chuť na Noční můru, tak snad přeskočte druhý díl a jděte rovnou na třetí, protože to není ztráta času a rozhoodně stojí za to! (21.09.2008)

A Nightmare on Elm Street 3: Breakfast Club. Dream Warriors sú i po tridsiatich rokoch asi jediným slasherom so skutočne skvelo napísanými postavami. Nepotrebujú na to dlhú expozíciu, stačí len pár replík, dôveryhodné kulisy a skvelé herecké výkony. Kľúč k tomu je prekvapivo jednoduchý, i keď paradoxne ťažko napodobniteľný: pôdorys charakterov dôsledne kombinuje ich zraniteľné a zároveň tienisté ľudské vlastnosti. Každý si nesie so sebou nejaké hriechy no i veľký kus nádeje a idealizmu - tak ako v legendárnom Breakfast Club. Odvtedy sa to už nikomu nepodarilo zopakovať a to vrátane tvorcov pokračovaní, ktorí sa o to snažili, no vždy pritom skĺzli do jednorozmerného slasherového klišé. A to pravdaže nie je všetko, okrem toho tu sú skvelé snové pasáže, kreatívne vraždy, dusná atmosféra a rozvíjanie mytológie okolo Freddyho - a franchise okolo Freddyho, tak ako ho poznáme dnes, bol stvorený. PS: rebríček nočných mor: N1, N3, N7, N4, N5, N2, N6 (29.05.2007)