Loupež století

Zajímavá a svěží komedie plná nápadů. Velmi dobrý casting, každopádně rychle ubíhající příběh se zajímavými scénami, vcelku uvěřitelný a přijatelný. Zase ten nenápadně se již dříve vetřelý úhel pohledu, že by nebylo vůbec těžké zcela fandit zlodějům - ale to jen na okraj. Rozhodně zajímavý počin z Argentiny, doporučuji ... není zlé ani těžké ... (17.10.2021)

Chuantorénova pětka si s naprostou lehkostí, šarmem a elegancí vytřela prdel Oceánovou jedenáctkou, přičemž pět neznámých argentinských cigošů nonšalantně vymazalo všechny ty profláklé držky a Frančela, jihoamerický klon Dočolomanského a Lindy, charismaticky vyklůnoval i Žorže. Asi nejostřílenější scenárista světa, pan LaVida Misma, poskytl neotřelé noty, a ač to při vlastní loupeži patrně až taková hladká taškařice určitě nebyla, spektákl je z toho fikaný, svěží, příjemný, napínavý a opřekot ubíhající jako zhulený mastňák před orgánem. (15.02.2021)

Důvtip scénáře Leeova Inside Mana, dbalá elegance Dannyho skorotuctu a bezva finty Belmondova klaunství. Do všech těchto sejfů se to snažilo dostat, ale vždycky chybělo poslední numero číselné kombinace. Možná by pomohlo více momentů, kdy uruguayský lázeňský švihák cvičí s policií i rukojmími a nebo kdyby se konec tak nerozplizl svým přesahem do dramatu. A mimochodem, argentinští čučkaři by se měli od nás naučit, že když se dělá tunel, nemusí vznikat žádná suť.. (30.03.2021)

Aj keď výsledným hodnotením sú "iba" tri hviezdičky, čerešničkou na torte je moja spokojnosť. Vlastne som obdobné príbehy videl mnohokrát. Rozdiel spočíval iba v tom, že táto lúpež bola skvelo naplánovaná a až na drobné detaily aj skvelo vykonaná. A spoločné s predchodcami má, že jeden z partie z malicherných dôvodov zlyhá a potom je už iba rutinou pochytať zvyšok. Na druhej strane nápad s replikami zbraní, dobrí advokáti a súdna mašinéria spoločne dosiahli, že tresty boli minimálne a nikto z páchateľov neutrpel väčšiu ujmu. Pobavilo ma, ako sa Guilermo Francella podobá na Miška Dočolomanského. (09.06.2024)

„Co říkáš?“ - „Kdybys byl někdo jinej, řek bych, že ti ruplo v bedně a že seš blbec. V bedně ti ruplo, ale blbec nejseš. V tomhle případě sem ten blbec já, a chci vědět, jak se tam sakra dostaneš?!“ Jenže stačí, aby Fernando nechal v dešti uplavat svůj joint a hned je nápad (argentinské) loupeže století na světě…Tak jsem zas jednou udělal výjimku a zkusil něco z dílny „inspirováno skutečnými událostmi“…a naštěstí to klaplo! El robo de siglo má švih, napětí, chytlavý příběh, dobré až přechytralé nápady (dle vzoru španělské seriálové pecky La casa de papel), zloděje (v podstatě) sympaťáky, dobrou muziku a v převážně pohodovou atmosféru. Jediné, co mi tu víc chybělo, byl humor jako takový (těch pár drobných vtípků mi sice úsměv na tváři vykouzlit dokázalo, ale bylo jich opravdu jako šafránu…a možná jsem se i příliš upínal k zdejšímu žánru „komedie“). Konec ve stylu „za vším hledej ženu“ (což byla od nich mimochodem kardinální blbost) pobavil a celkově jsem si tuhle oddechovku docela užil, takže posílám slušné 4* směr Argentina. (04.04.2021)