Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Desetiletá Maruška Pechfóglová čte ve škole práci o tom, jak byla se třídou na exkurzi v barrandovských ateliérech a setkala se s opravdovým černokněžníkem. V ateliérech se právě natáčí pohádka Dlouhý, Široký a Bystrozraký a Maruščin starší bratr Jaromil je asistent režie. Slíbí sestřičce, že umožní třídě exkurzi, a tak se děti vydají pod vedením učitelky Vyčichlové na Barrandov. Už svým příchodem však způsobí zmatek. Mezitím se režisér pokouší najít představitele černokněžníka. Když vztekle trhá nepovedený černokněžnický kostým, rozhodne se zasáhnout skutečný černokněžník, kterému se režisérovo chování pranic nelíbí. Dostane se do ateliérů, přečte si scénář a cítí se dotčen, neboť jeho stav je v pohádce notně zesměšněn. Rozhodne se tedy natáčení překazit. Jenže je šíleně zapomnětlivý, a tak musí nosit na krku magickou kouli, která mu neustále připomíná potřebná zaříkadla. I přes tuto pomůcku způsobí jeho zapomnětlivost v ateliérech zmatek. Situaci ještě zhorší Maruška se spolužáky, kteří se několikrát magické koule zmocní. (TV Nova)

(více)

Recenze (118)

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Moderní pohádka o roztržitém černokněžníkovi, která má vynikající námět, jenže zůstalo jen u potencionálu, a tak se z toho stala jen lehce nadprůměrná pohádka. Důvodem jsou ty pokusy o crazy komedii na začátku filmu, kdy natáčeli Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého. A hlavně ty věci s natáčením filmu nevypadaly věrohodně. Za to Heřmánek v roli černokněžníka to všezachraňuje. Ať již na začátku, kdy se převtěluje do rytíře nebo chodí v obleku pionýra ve starých tramvajích. Vrcholem je jeho působení, kdy se přidá k filmu. Škoda jen, že v závěru už bez čarovné koule se z něj stal až moc zapomětlivý čaroděj. A ta obluda na konci mi hodně připomínala tu příšeru z filmu MONSTRUM Z GALAXIE ARKANA. Dobrej byl i ten mladej asistent režiséra, který neustále všude rozlíval kafe. [3875. hodnocení, 107. komentář, 48%] ()

Nach 

všechny recenze uživatele

Jen díky Karlu Heřmánkovi průměrný film, který tuto blbinu povyšuje na vyšší úroveň, která sice není ani tak valná, ale rozhodně je koukatelná. Jedna z těch mírně lepších pohádek, které se po roce 1989 v samém závěru 20. století u nás urodily. A pro ty co mají rádi filmy, bude jistě přijatelné i prostředí ala film ve filmu. 65% ()

Reklama

TerP 

všechny recenze uživatele

Věřte mi, že sledování téhle pohádky o půl třetí ráno vás dokáže tak zaujmout, že prostě nedokážete dát nižší hodnocení. I když se tam pořád prochází pionýři s ''bilboardama'', že máte oslavovat socialismus, je to pořád moje oblíbená pohádka. Na tu nedám dopustit a Karel Heřmánek je prostě navždy černokněžník. ()

Martanecek007 

všechny recenze uživatele

Pohádka, která pro mě měla větší hodnotu v dětských letech, což je ale pochopitelné. Pohádky ocení nejvíce děti, což zde platí a já jsem ji měla moc ráda. Nyní to je pro mě oddechový film, který už mě ale tak moc nebere jako dřív. Nicméně v dětských letech svůj úkol splnil, tudíž pro děti je to dobrá volba, pro dospělé už tolik ne. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Příkré odsudky této ne zcela všední pohádky vypovídají víc o svých autorech než o pohádce samé. Je pravda, že námět i scénář jsou dost "ulítlé", některé výstupy působí jako hodně nadsazené, ale samotný nápad i kvalita režie, doplňované bravurní Heřmánkovou kreací v hlavní roli, staví tuto pohádku více do před- než polistopadové tvorby pro děti a mládež. Hravost základního komického nápadu je až čapkovská a určitá moralita, která je v něm také skryta, alespoň mně rozhodně nepřekáží. V dalším ději se toto dílko podstatněji nevychyluje z rámce zvyklostí ani standardů žánru zvaného pohádka ze současnosti. Nevychyluje, ale také nenudí; naopak baví a ukazuje mnohé z jinak obtížně divácky dostupné "kuchyně" klasické filmové (divadelní tvorby). Pokud by záporná kritéria, uplatněná částí hodnotitelů při hodnocení ČERNOKNĚŽNÍKA, měla být aplikována na polistopadovou tvorbu, k pomyslnému "odstřelu" by dozrála i značná část jejího nadprůměru. Cum grano salis. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (3)

  • Zřícenina hradu v úvodu filmu je ve skutečnosti hrad Rabí. (jexik)
  • V 31. minutě postava Zdeňka Srstky rozbije režisérovi (Petr Nárožný) brýle. Hned v následujícím záběru jsou však brýle opět v pořádku. (Haniczka)
  • Film vznikl náhodou. Studio Barrandov připravilo náročné kulisy pro kanadského producenta, který v Praze natáčet film. K filmování však nakonec nedošlo, a tak ředitel studia nařídil využít dekorace pro film. Scénář tak musel vzniknout narychlo. (Zdroj: Rozmarná léta filmu) (M.B)

Reklama

Reklama