Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

11 barev ptáčete nabízí unikátní pohled za oponu tohoto výjimečného díla, které zanechalo stopu na evropských i světových festivalech. A není to pohled ani krutý, ani černobílý nebo málomluvný. Vyprávění režiséra Václava Marhoula a (ne)herce Petra Kotlára se proplétají rozličnými peripetiemi vzniku filmu a nabízí své subjektivní pohledy od začátku až do poslední klapky rok a půl dlouhého natáčení. Někdy úsměvné, někdy tvrdé... Svůj přínos Nabarvenému ptáčeti poodhalují i známé tváře světové kinematografie. Díky laskavému, ale neúprosně otevřenému vyprávění, rozděleného do jedenácti kapitol, se divák stává dalším členem filmového štábu... (Bioscop)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (14)

blondboss 

všechny recenze uživatele

Tento dokument bol na mňa až príliš časovo pretiahnutý. Dvojhodinový snímok o tvorbe iného snímku je too much. Bolo to síce vyčerpávajúce, ale zas sledovať, ako Petr oslavuje narodeniny už bolo podľa mňa zbytočné. A podobných pasáží tam bolo viac. Inak ale sa divák dozvie dosť veľa vecí zo zákulisia a samotný film je určite jedno z tých lepších filmových prekvapení českej kinematografie. 65 % ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Solidní making of dokument. Pro televizi nebo DVD/BD. Uvedení v kinech bych chápal, kdyby šlo o součást kampaně před Českými lvy (po vzoru oscarového „For Your Consideration“), ale film měl jít původně do distribuce čtyři dny po předávání, tak nevím...___ Vyprávění se omezuje na produkci (mnohaletý vývoj je shrnut cca do dvou minut, na uvedení vůbec nedojde) a je stejně lineární jako u filmu, což vzhledem k chronologickému natáčení vede k tomu, že nám je znovu přímočaře, a bez vypuštění záběrů nesdělujících nové informace, převyprávěn celý příběh. Rozdělení do jedenácti kapitol (podle míst a doby natáčení) pomáhá s rytmizací, ale stejně toho není mnoho, co by po dvě hodiny podněcovalo zvědavost a drželo pozornost. Vše probíhá nezvykle hladce a například urputnost, s jakou je při každé příležitosti opakováno, že žádnému zvířeti ani dítěti nebylo ublíženo, je až kontraproduktivní.___ Marhoulovi sice párkrát ujedou nervy a někoho pošle do prdele, občas padají kroupy, když má svítit slunce, ale jinak jsou všichni prezentováni jako dobře sehraní profesionálové a velcí kamarádi. Shánění peněz, které by mohlo zajistit nosnější dramatický rámec, případně reakce polských médií na adaptování nenáviděné předlohy, se až na jednu zmínku neřeší.___ Nekritickou fascinaci světem filmařů jako kdyby měla omlouvat zvolená vyprávěcí perspektiva. V Nabarveném ptáčeti Petr Kotlár mlčí a pozoruje. Tady nás svým mimoobrazovým komentářem provází celým natáčením. Obdivně představuje jednotlivé členy štábu a vysvětluje, jaká je jejich práce. Z volby slov a patetického tónu je ale zřejmé, že nemluví za sebe, ale čte scénář. Osvětlovače například charakterizuje slovy „drsní chlapi, ale citlivé duše“. Filmu to společně s emotivní hudbou, nesmyslně dramatizující některé situace z natáčeného filmu (např. židovský transport), zpomalenými záběry a předčítáním úryvků z knihy, kdy sice vidíme Kotlára s knihou, ale slyšíme hlas jiného herce, ubírá na přesvědčivosti.___ Mnohem autentičtější jsou momenty přímo z placu, kdy Kotlár mluví sám za sebe, svá sdělení nezabaluje do pěkných frází a neskrývá, že ho natáčení občas otravuje („Já nechci onemocnět kvůli blbýmu filmu“). Jakkoli bych ocenil, kdyby film rekapituloval produkci s větším odstupem a obsahoval víc záběrů v „syrovém“ stavu, bez hudby a komentáře, současně tomu zaujetí rozumím. Zvlášť když je režisérem (autorem scénáře, kameramanem a střihačem) člověk, který s Marhoulem a jeho štábem strávil tolik času. Jen v důsledku holt nejde o tak výjimečný dokument, jaký by si Nabarvené ptáče zasloužilo. ()

Reklama

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Nestává se příliš často, aby film o filmu byl lepší než snímek samotný. Tento případ ale zde nastal. Divák má možnost nahlédnout pod pokličku filmařské práce. Jak se točí, jakým způsobem se vytváří triky přímo na place či zaobalují jednotlivé scény, v nichž jde v ději filmu hlavnímu hrdinovi třeba o život. Ale též co se dělá mezi natáčením, jak složité je najít lokace, čelit rozmarům počasí nebo nechuti dětského herce točit. Předloženy jsou nám ale třeba i takové detaily jako filmařská gastronomie. Je to zkrátka obsahově bohatý snímek a já jsem se nenudil prakticky ani minutu. Byť dvě hodiny dlouhý, takto obsáhlý bych si snímek o natáčení představoval, jelikož si více uděláme představu, jak složité, ale i krásné či náročné to může/musí být. Vždyť taky Marhoulovi chvílemi tekly nervy. Úplně nejvíc mě ale bavila práce s výjimečnými hvězdami světového filmu, kteří se nakonec ve filmu častokrát jen mihli na pár minut. ()

kajas 

všechny recenze uživatele

Loňské uvedení životního projektu režiséra Václava Marhoula, dramatu "Nabarvené ptáče", hýbalo českými i zahraničními médii, film byl vybrán jako český zástupce do boje o Oscara pro nejlepší zahraniční snímek (bohužel neúspěšně) a pochopitelně ovládl i výroční České lvy (výhra 10 sošek). Během natáčení vznikl dvouhodinový celovečerní dokument, který je ke spatření nejen na Blu-Ray "Ptáčete", ale byl také letos na jaře uveden do kin. Jednotlivými 11 kapitolami dokumentu provází představitel hlavní role, mladý neherec Petr Kotlár. Jeho voiceover ale mnohdy působí rušivě a jde poznat, že chlapec deklamuje text, který mu někdo napsal. Mnohem zajímavější tak jsou samotné záběry z natáčení, které probíhalo chronologicky, divák znalý filmu se tak může vrátit k jednotlivým scénám a dozvědět se něco málo o jejich zákulisí. Samotné realizaci ale předcházelo mnoho let komplikací, ať už se získáním práv na zfilmování knihy, tak s akutním nedostatkem financí. Této „předehře“ je ale v dokumentu věnováno jen několik málo minut, což mě docela mrzelo a ovlivnilo mě v závěrečném hodnocení jinak zajímavého „filmu o filmu“. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Filmy o natáčení filmu bývají zvláštní disciplína, ve které se všichni dvacet minut poplácávají po ramenou, jak jsou všichni skvělí a natočili super biják. Roztáhnout to na dvě hodiny mohlo být smrtící, ale nakonec mi tenhle dokument o vzniku filmu přišel o dost lepší než natočené dílo samotné. (Ale před Václavem Marhoulem stejně smekám.) ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama