Strach

Stačilo mi,abych na jeden okamžik viděla jednoho herce a už mi bylo jasné, kdo určitě bude pachatelem vraždy. Ten k tomu byl totiž přímo předurčen svou vizáží a pichlavýma očima. Všechno ostatní šlo potom stranou, i sympatický Rudolf Hrušínský a já se chtěla přesvědčit, jestli jsem se strefila do černého. Ladislav Potměšil byl klučíček. Málem jsem ho nepoznala. (07.01.2014)

"Strach" je detektivka natočená stejně skvěle jako obě mladší pokračování, jen ten ideologický nános je, naštěstí pouze v závěru, citelně větší. Ještě na počátku šedesátých let bylo evidentně hodně složité natočit "normální" detektivku, takže tvůrci chtě nechtě museli sáhnout k látce "ideologicky nezávadné". Nutno říci, že se jim podařilo tuhle "propagandistickou úlitbu moci" maximálně potlačit. Dokonce jsem nevšiml ani toho, že by se ve filmu někdo nějak zvlášť moc oslovoval oním oblíbeným "soudruhu", natožpak oním "okřídleným" "čest práci". Naopak. Maximálně syrová detektivka s výbornou kamerou, geniální režií i střihem a znamenitými hereckými výkony, to všechno navzdory poměrně slabé knižní předloze. Na to, že je to Schulhoffova téměř prvotina zcela neuvěřitelný výkon. Výkon o to překvapivější, že ten samý Schulhoff kromě tří skvělých detektivek natočil taky řadu vcelku průměrných a dneska i dokonale vyčpělých komedií, několik povedených satyr a to je asi tak všechno. Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Rosalinda, hans500, Zazie, Tosim (01.08.2011)

Petr Schulhoff bol pri značnom zjednodušení režisérom úspešných komédií a zaujímavých detektívok. Z detektívok je prvou práve Strach, v ktorej uviedol na scénu dvojicu detektívov Hrušínský-Brzobohatý. Schulhoffove detektívky reprezentovali v šesťdesiatych rokoch nový prúd v žánri českej filmovej detektívky. Civilné herectvo oboch zmienených detektívov, nové postupy pri odhaľovaní zločinu a pokles jeho ideologizácie prispeli k úspešnosti filmov. Bohužiaľ na tomto filme sa ešte uvedené prednosti neprejavili. Slimačí rozbeh, komplikovanosť a prilepený motív ho zaradili medzi vtedajší priemer. Ale v talianskom šušťáku bol Brzobohatý ako zo škatuľky. (03.04.2020)

Tak už třikrát jsem svůj komentář přemazal, ne že bych se s ním tak sral a chtěl ho nominovat na mistroství světa komentářů, ale po každý jsem v něm prozradil tolik, že bych tím mohl potencionálního diváka připravit o možný zážitek a to bych nerad. Osobně si myslím, že se jedná o jednu z nejhorších "kalašovek", zejména díky záverečné části, která je zbytečně překombinovaná a v podstatě mě nebavila. Ono vůbec o napínavé atmosféře kalašovky "vrah skrývá svou tvář" se nedá mluvit ani ve zbytku filmu, ale vše fantasticky táhne tandem Hrušinský - Brzobohatý, leč i tady si myslím, že náhled na patrání byl značně odfláklej. Většinou chlapi dostali všechna infa na podnose aniž by se nějak moc snažili a to právě byla asi ta hlavní chyba. Ovšem že by Strach dělal z diváka přímo debila to zas ne. Když nepočítám, že jako přihranický městečko zde posloužil Nový Knín, který je cca 15km od Slapský přehrady a kde byl natáčen mimo jiné film Ať žijí duchové, ale to je poznámka spíš pro mýho kámoše Honzíka, stejného milovníka filmových výletů jako jsem já, na hodnocení filmu to samozřejmě nemá vliv. (14.01.2011)

Je vidět, že se jedná o Schulhoffovu první detektivku. Zatímco pozdější filmy jen září exteriéry, zde se rozehrává ateliérové konverzační drama (atmosféra scén s chatou pak výrazně dokládá, jaká je škoda, že se exteriéry nevyužily více). Scénář je ve srovnání s Vrah hledá tvář či Po stopách krve až příliš komplikovaný, postavy rozvleklé a film ubíjející. Ideologický námět o špionáži, bývalých nacistech a únoru ´48, tedy o tématech, která by vydala za samotná zpracování, dělá navíc z tohoto snímku velice povedenou agitku, přičemž závěrečný soud a la komunistické procesy z 50. let sráží Schulhoffův Strach ještě níže. Pokud se filmy Strach, Vrah skrývá tvář a Po stopách krve považují za trilogii, Strach kulhá na obě nohy. (12.02.2010)