poster

Mys hrůzy

  • anglický

    Cape Fear

  • slovenský

    Mys hrôzy

Krimi / Thriller / Drama

USA, 1991, 128 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Webb
    ****

    Parádní koncert dvou velikánů Martina Scorsese a Roberta De Nira s hustou pomalu budovanou mrazivou atmosférou, která mě k obrazovce přikovala, výbornou hudbou, scénářem, dějem a kamerou, která si zkusila zaexperimentovat na konci v lodi při bouřce. Čemu já říkám skvěle odvedená práce? Tomu, když snímek ve mě něco zanechá, ten skvělý pocit po zhlédnutí a dokážu si ho zapamatovat na hodně dlouhou dobu. O tomto remaku od Scorsese to mohu s klidným srdcem říci. 80%(22.2.2009)

  • Shadwell
    ****

    Délka, obávám se, neodpovídá materiálu a scénáři. Tudíž se často opakuje předešlé, spousta věcí se říká obrazem, a poté znovu slovem, prudký nájezdy kamery ze strany čelné k postavám a časté vertikální náklony musejí falešně urychlovat příběh a přidávat mu na napětí... svým způsobem je pozoruhodný, jak tuhle ohyzdnou špeluňku Scorsese vytapetoval. Na druhou stranu totálně selhal při změně žánru v poslední půlhodince a při pochopení základních veličin dramatu: Zatímco Hitchcock hlásal „napětí a nepravděpodobnost“, Scorsese hlásá „překvapení a pravděpodobnost“, v čemž se bohužel mílí. Mys hrůzy, toť dobrotivá vzpomínka na život než život sám. Oproti Dějinám násilí nebo Strašákům řadové zboží.(17.11.2008)

  • Lima
    ****

    Už úvodní záběr na De Nirovu kérku na vymakaném těle dává tušit, že se dočkáme něčeho zajímavého. Scorsese se opět pochlapil a jeho remake strčí černobílého předchůdce hravě do kapsy. Vyplatí se vidět, už jenom kvůli scéně, kdy De Niro jako údajný bohémský učitel svádí Julliete Lewisovou - to co ona předvádí, to je famózní herecký koncert. Dal bych i za pět, ale konec je bohužel blbej, klasicky hollywoodsky natahovanej.(11.5.2003)

  • Malarkey
    ***

    Geniální nápad, ale zpracovaný relativně průměrně. Nebo teda já jsem u toho docela solidním způsobem usínal. Pravda teda je, že ta zásadní, závěrečná scéna, měla grády jako prase a usnout se u toho nedalo. Hlavní na tom filmu ale je to, jak Martin Scorsese dokázal výborně rozebrat, popsat a rozpitvat psychologickou stránku každé postavy. To, jak si s ní dokázal zahrát a pořádně s ní zacvičit, to se jen tak nevidí. Jenže i tak to nemělo ten pravej náboj. Tomu příběhu totiž chybělo cokoliv, co by mě dokázalo chytit. Přišlo mi to hrozně průměrné a nebýt tam toho terorizování, tak by to ani za to shlédnutí nestálo. Takhle jsem se alespoň docela příjemně pobavil, protože DeNirovi to fakt šlo.(22.2.2009)

  • castor
    ****

    Jeden z největších herců všech dob a newyorský patriot (šest nominací na Oscara – z toho ceny za Kmotra II a Zuřícího býka, šest na cenu BAFTA a osm na Zlatý glóbus – proměněná za Zuřícího býka) Robert DeNiro se převtělil do démonického Maxe Cadyho, který měl čtrnáct let na to, aby v cele přemýšlel nad tím, zda ho jeho obhájce Sam tehdy nepoškodil. Kdysi negramotný hrubián totiž brutálně znásilnil nezletilou dívku a jeho obhájce, šokovaný intenzitou činu, zatajil polehčující okolnosti. Cady na to nejprve jde přes Samovo špatné svědomí, poté se však nebojí přiblížit jeho rodině a ve finále už pro Sama není před krvavým střetem úniku.. Scorsese, který pokračuje ve své rozmanité tvorbě, tentokrát sáhl po přepracování klasického filmu noir v hollywoodském stylu. Oproti původní verzi (1962) tíhne víc k realismu a vypovídá hlouběji o násilí v každém z nás. Silný v kramflecích je Scorseseho snímek už tradičně v hereckém obsazení (dvě herecké nominace na Oscara) a ve velmi slušivém vizuálu (dvojnásobný držitel Oscara kameraman Freddie Francis).(8.7.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace