Režie:
Martin McDonaghScénář:
Martin McDonaghKamera:
Ben DavisHudba:
Carter BurwellHrají:
Colin Farrell, Brendan Gleeson, Kerry Condon, Barry Keoghan, Gary Lydon, David Pearse, Pat Shortt, Bríd Ní Neachtain, Aaron Monaghan, Jon Kenny (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Na odlehlém ostrově západně od pobřeží Irska sledujeme celoživotní přátele Pádraica (Colin Farrell) a Colma (Brendan Gleeson), kteří se ocitnou v nejednoduché situaci, když Colm nečekaně jejich přátelství ukončí. Zaskočený Pádraic, kterému pomáhá jeho sestra Siobhán (Kerry Condon) a mladík žijící na ostrově, Dominic (Barry Keoghan), usilují o obnovu přátelství a odmítají ne jako odpověď. Pádraicovy opakované snahy však jen posilují odhodlání bývalého přítele a když dá Colm zoufalé ultimátum, události rychle eskalují s šokujícími důsledky. (Falcon)
(více)Recenze (424)
Filmy Martina McDonagha mají tři společné rysy. Zvláštní hutnou atmosféru, ponurý až depresivní ráz a špetku vytříbeného humoru. Tenhle je však zdaleka nejdepresivnější. ()
Po příchodu z kina jsem lehce na vážkách. Ve Vílách z Inisherinu najdeme věci, co jsou pro tvorbu M. McDonagha typické. Především kvalitní scénář, který může na první pohled působit banálně a obyčejně, ale přesto má v sobě spoustu pravd o přátelství, pěknou paralelu s občanskou válkou v tehdejším Irsku nebo fungující postavy, kterých je tu sice pomálu, ale k filmu to jednoduše sedí. Máme tu velmi kvalitní herecké výkony, dokonce je považuji za jeden ze stěžejních pilířů celého díla. Rovněž zasazení a prostředí, kde se příběh odehrává, tedy Irský venkov, je nádherné a vizuálně je to zkrátka pastva pro oči. Jenom mi tentokrát příliš nesedl Martinův silně divadelní styl. Ono v něm je určité kouzlo a to, jak dokáže napsat konverzace mezi postavami je obdivuhodné, ale k tomu, aby mi zajistil výjimečný filmový zážitek, jako třeba v jeho předešlých Třech billboardech to nestačilo. Stejně tak jsem ohledně zápletky očekával, že se ještě trochu zkomplikuje, případně že nabere trošičku jiný směr. Nechci aby to teď vypadalo, že bych se u filmu nebavil, to určitě ne, jen na mě v konečném důsledku zapůsobil mnohem sušším dojmem, než bych si přál. I přes to ve mě ale převažují pozitiva a jednoznačně jde o nadprůměrné drama, kterému minimálně v hereckých či v těch scénáristických kategoriích s klidným srdcem budu přát úspěch. Jen jsem měl po předchozí zkušenosti s Martinem McDonaghem poněkud větší očekávání. ()
Znám z osobní zkušenosti. Prostě už někoho nechcete a ten to nechápe a pořád otravuje. Ale že by si ufiknul všechny prsty a nechal spálit barák ? Zdánlivou nelogičnost vyvažují nádherná panoramata, skvělí herci a taky dost zvířat. ()
McDonagh koncertuje se svojí standardní herečkou partičkou v čele s Farrellem. Úžasný. Triviální. Zabijácký! ()
Jednoznačne najlepší film ktorý vystihuje podstatu pojmu Ghosting, perfektne zachytáva pocity ktorými si dotyčná osoba (obeť) prechádza. Skvelo poukazuje na zúfalosť do ktorej tento jav môže prerásť. Silne emočná jazda doplnená overeným hereckým duom, priam rozprávkovou krajinou a kúzelnou hudbou. McDonagh opäť ukázal že Drámu vie a na každý jeho nový počin sa oplatí čakať. Osobne najkrajší film roku 2022. What is despair ? ()
Dráma z depresívneho prostredia pobrežnej írskej dedinky už z princípu nemôže skončiť veselo. Film podľa mňa vsadil predovšetkým viac na atmosféru, než na akciu, dialógov bolo málo a prostredie len podfarbovalo nezmyselnosť Pádraicovej snahy vopred odsúdenej k neúspechu. K tomu Siobhán ako hlas zdravého rozumu a prostredník medzi oboma hlavnými hrdinami. Pri tých prstoch mi napadá otázka kam až je človek schopný zájsť, aby si za niečím stál. ()
Kvůli režisérovi a dvojici ústředních protagonistů se nabízí srovnání s filmem v Bruggách, ale Víly z Inisherinu nabízejí úplně odlišný druh filmu. Film je melancholický, depresivní, se špetkou černého humoru, který jako celek překvapivě funguje i díky chemii Colina Farella a Brendana Gleesona. Celkově však za mě osobně film plyne díky neuzavřenému závěru lehce do ztracena, což jej poměrně sráží. Nicméně i tak se jedná o kvalitní podívanou, na kterou však musí být ta správná nálada. ()
Nepředvídatelnost a síla v kombinaci s fascinujícím charakterem Pádraica vedou 100% do filmového nebe a tahle morální transformace životních jistot mě zase postavila před pochybnosti o existenci absolutna v milosrdenství. ()
Hodně zvláštní, pomalá a především depresivní konverzačka s existenciální krizí z toho nejzapomenutějšího koutu Irska. Některá témata a situace se mě překvapivě dost dotknula a dokázal jsem se tu do jedné (Farrell), tu do druhé postavy (Gleeson) docela slušně vcítit a pochopit jejich myšlenky a pohnutky. Přátelství a jeho začátek a konec může mít mnoho podob, od triviálních až po naprosto bizarní. Herecky skvělý, ale chtěl bych vyzdvihnout Barryho Keoghana. Ten hraje svojí postavu naprosto geniálně. Film plyne stejně jako čas v Inisherinu. Pomalu, zlověstně, ale neúprosně. ()
Mnohovrstvé, fatální, tragikomické střetnutí protichůdných tužeb - snahy být konečně sám a snahy společně sdílet "každý hovno". Jako sňatek a rozvod. Slova a mlčení. Segregace a spojení. V jedné vrstvě Irská občanská válka, její alegorie - jaká je cena za samostatnost, kvůli které se začnou nenávidět sousedé a bojovat proti sobě na život a na smrt. V další vrstvě příběh lidské samoty, která je u někoho nezbytná k tvorbě, u jiného vede k depresi "nikdo mě nemá rád". Vrstva o tom, jak krutá může být prostá pravda a jak vtíravá a agresivní může být "laskavost". V další vrstvě rozpor mezi dokonale nádhernou a nedotčenou irskou přírodou, oceánem a plujícími oblaky jako velkým, mlčícím Bohem a lidskou odcizeností, kdy jediný problém je ten můj. V další vrstvě absurdní, černý humor "moje poslání je hrát na housle, ale radši si useknu všechny prsty, než ti dovolit, abys mě u toho rušil". A nepředstavitelné souvislosti, spojující useknutý prst se smrtí zakrnělého oslíka. Snad jediná věc chybí - naděje, že by to mohlo být jinak. Jenže McDonagh si na žádné filmové iluze narozdíl třeba od Tarantina nepotrpí. ()
Strašně hezkej film o přátelství a jeho krásách o tom jak je přátelství důležité, o žárlivosti a o tom že ne každé přátelství skončí z nějakého vážného důvodu někdy kouzlo zkrátka vyprchá. To vše vidíme v krásném irském kabátku s parádním obsazením a s parádním prostředím krásného Irska. Místy je film trošku pomalejší ale to je i sám život. = 80% ()
Jakože WTF? ()
Brilantní filmové zpracování zdánlivě banální premisy. Svěží herecký koncert ústřední dvojice provází působivě vybudovaná atmosféra fiktivního ostrova Inisherin. Podivuhodný rozpad jednoho přátelství má co říci o mužské tvrdohlavosti, pýše, banalitě života a vlastně i irské národní duši – byť to, co říká, není nijak zvlášť hluboké. ()
McDonagh přišel opět s absurdním, trochu divadelně působícím filmem, ale tentokrát výrazně ubral na humoru. A lehce depresivní příběh o ztrátě přátelství, samotě, zoufalství nebo jednom radikálním rozhodnutí rozhodně dokáže vtáhnout. A to i díky výborným hercům. Osobně se ale právě s tím jedním radikálním rozhodnutím postavy Gleesona nedokážu moc srovnat. ()
Celý snímek je krásně zarámovaný obraz irské krajiny na staré kamenné zdi. Šumící moře, řev racků, žádná slova, žádné hlasy. Příběh nezačíná velkolepým přátelstvím, nýbrž jeho koncem. Prostý Pádraic se jako každé ráno vydá za svým přítelem Colmem, který bydlí v malém domě, co bys kamenem dohodil. Toho rána je ovšem něco jinak, Colm Pádraicem náhle pohrdá a nechce se s ním bavit. Od toho momentu je Pádraic, obyvatelé vesnice i divák zvědav na to, jaký je za touto náhlou změnou v Colmově chování důvod. Na druhé straně břehu se mezitím odehrávají historické události, které jsou pro Irsko tolik příznačné a tolik zásadní, my však prožíváme jeden prostý, nicméně z pohledu jedince neméně dramatický příběh na břehu opačném. Jedinou zábavou tamních obyvatel je hospoda, ze které se linou jen tóny houslí a skupinový zpěv. Čas od času někam dopadne Colmův prst, někde zemře oslice a jindy shoří dům. Napětí ale nehoustne, nerozplétá se zapeklité tajemství, nevedou se hlubokomyslné dialogy o lidském životě. Prostě se jen žije, zatímco na druhé straně břehu se odehrává boj za svobodu vykoupený krvavými jatky. Ale život jde dál, lidské příběhy i jejich dramata. Volba prostředí je fantastická stejně, jako ústřední dvojice (ostatně, je to sázka na jistotu). Mám ráda pomalé, vleklé snímky, ve kterých je velký prostor pro divákovy domněnky a pocity. ()
Všechno je nuda a deprese. Proč je všechno nuda a deprese? Protože všechno je nuda a deprese. Anyway, nemluv se mnou, nebo si začnu sekat prsty... hmmmm. K týhle premise bych asi potřeboval výrazně větší vyhrocení nebo střelenost, ale ono zůstane jen u tý nudy. ()
90% ()
7/10. Poměrně těžko uchopitelná duše Irska v poměrně těžko uchopitelném filmů, který dokáží plně akceptovat asi jen McDonaghovi fanoušci. ()
Těžký kus, který je ale perfektně zpracovaný. Herecké výkony jsou opravdu oskarové. A to taky hlavně proto, že zahrát znuděné, zaostalé obyvatle ostrova, odstřihlé ode všeho dění světa, je opravdu misovský kousek. Není to film pro každého, a rozhodně ne na oddychový večer. Jako drama, které zkoumá zákoutí a záludnosti lidské interakce skvělé. Rozhodně bude patřit do klubu náročného diváka. Nebudu spoilerovat, ale celý film jsem čekal na konec , který mě úplně neoslovil. ()
A vraj chlapi nemajú city. Konverzačné porno a herecký koncert numero Uno. Ak nerátam mierne slabší koniec, kde som čakal silnejšiu katarziu, tak film nemá prakticky žiadnu výraznejšiu slabinu. Taká úprimná výpoveď o nás chlapoch a o tom, aké to občas máme ťažké. ()