Režie:
Ridley ScottScénář:
Rose BoschKamera:
Adrian BiddleHudba:
VangelisHrají:
Gérard Depardieu, Armand Assante, Sigourney Weaver, Loren Dean, Ángela Molina, Fernando Rey, Michael Wincott, Tchéky Karyo, Kevin Dunn, Frank Langella (více)Obsahy(1)
Každé dítě zná ten příběh námořníka z Janova, který vyplul hledat novou cestu do Indie a objevil nový svět. Idylický ráj na zemi, oplývající bohatstvím. Dočkal se poct po svém návratu, ale prožil také mnoho útrap a hrůzy. Ať už je předmětem oslavování nebo zatracování, jedno mu nikdo nevezme. Ukázal svým následovníkům cestu a spustil ohromnou lavinu změn. "1492" je fascinujícím a provokujícím příběhem jedné z nejzáhadnějších postav historie. Nezobrazuje pouze Kolumbovu plavbu, ale také období více než dvaceti let jeho života a úporné snahy získat podporu na uskutečnění dávného snu. Zachycuje muže a ženy, kteří ho podporovali či mu stáli v cestě, i útrapy, jimž byl vystaven v pozdějších letech. Je to příběh jednoho z největších dobrodružství posledních pěti set let, které může být přirovnáváno snad jen k dobytí Měsíce. Na rozdíl od Američanů však Kolumbus nevěděl, kde a zda vůbec přistane. A za to mu náleží obdiv. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (350)
Nedávno som dočítal Zweigovu biografiu Magalhaesa a dostal som chuť na objaviteľský veľkofilm. Áčkový som nenašiel, tak že sa konečne dokopem aspoň ku Kolumbusovskej klasike. V rámci Scottovej tvorby jedna z najkrajších prác a ten kultový Vangelisov soundtrack určite jeden z najepickejších, človek sa pritom cíti ako boh. ()
Absolútne sa nezhodujem so súčasným fenoménom "cancel culture", s ničením sôch, prepisovaním histórie v záujme všeobecnej korektnosti. Jej obeťou sa samozrejme stal aj Cristoforo Colombo a bolo by to na dlhú diskusiu. Človek, pre ktorého "idealizmus" a "zlato" boli nepochybne voľne zameniteľné synonymá, ktorý nechal poodtínať pravé ruky obrovskému počtu domorodých obyvateľov ostrova Hispaniola, prehnane ambiciózny megaloman, ktorý si po návrate dovolil ponížiť aj portugalského kráľa. Ale tu nehodnotíme dejiny, tu hodnotíme film. Pár hluchých miest, ale na svoju dobu dobré. Aj vďaka Vangelisovej hudbe (ako bolo odliate na zvone: SEMPER RESONAT). ()
Úvodní titulky nás upozorní: "Před 500 lety žili Španělé v zajetí strachu a pověr." To by mělo napovídat, že nadešel čas pravdy. Jenže, bohužel, já už tyhle úvody k vyprávění znám. Tuším, že dostanu lži a pověry. A taky jo! --- První pověrou je představa, že ve středověku, nota bene na počátku novověku, žili Evropané v zajetí strachu a pověr. Nesmysl! Byli to rozumní a podnikaví lidé. Když přišel Kolumbus s nápadem plout do Indie západním směrem, nikdo - nejméně církev! - ani nešpitl o nějaké "placaté" Zemi. Námitky byly zcela věcné; velikost Země byla přibližně známa a do Indie západním směrem to bylo hrozně daleko. Kolumbus se mýlil, představoval si Zemi příliš malou! A skutečně by pohořel, kdyby... Kdyby náhodou mezi Evropou a Indií neležel úplně jiný, dosud neznámý kontinent. Takže kdo byl rozumný? A kdo byl pomýlený fantasta, který měl ohromnou kliku? --- Další pověru vnucuje už název filmu. Amerika nebyla rájem. Kolumbus objevil Arawaky, kteří byli zrovna tou dobou významnou součástí jídelníčku bojovnějších Karibů. Genocida. Říše Aztéků, Inků a další byla primitivní krvelačná impéria zotročující celé národy, včetně vlastních lidí. A "divocí" Indiáni, tedy lovci a sběrači? Díky výzkumům jejich kosteních pozůstatků dnes víme, že často hladověli a trpěli podvýživou, nesčetnými odpornými parazity a dožívali se v průměru nějakých 30-35 let. Ráj? --- Celé je to prošpikováno hnusnou lží a pověrou, že svět by býval byl docela pěkným a příjemným místem k žití, nebýt té proklaté dobyvačné bílé rasy. Neuklidňujme se výmluvou, že jde o korekci, "rasismus naruby". Nesmysl. Je to prostě rasismus. Rasismus bez přívlastků. Nic míň. Státní zástupci neplní svou zákonnou povinnost tohle svinstvo stíhat. --- Sebereflexe bílého muže může být užitečná věc, ostatně jako každá sebereflexe. Musí být ovšem vedena kritickým rozumem, nikoli nenávistí. Taková sebereflexe nám poví, že Západ se od zbytku světa neodlišuje svojí schopností zlo páchat, nýbrž setrvalou vůlí je omezovat, a k tomu zplodil spoustu užitečných idejí a věcí, díky kterým je dnešní svět nesrovnatelně příznivějším místem k žití. ()
Rok 1992 byl stejně rozporuplný jako moderní evropské objevení Nového světa o pět set let dříve . Ve srovnání s jinými obdobnými díly s podobným obsahovým zaměřením (napadá mne REVOLUCE nebo MISSION) je tu více autorského fandovství na straně bílých objevitelů. Zkusili-li bychom aplikovat podobný přístup v indiánském prostředí, odezva, které by se nám dostalo, by v lepším případě byla rezervovaná, v horším výrazně odmítavá. Není divu: součástí evropského kulturního dědictví v obou - nebo vlastně ve všech třech - Amerikách je etnocida původního obyvatelstva, barbarské vraždění válečníků, kteří v přímých konfrontacích s evropskou vojenskou silou byli všestranně bez šance, ničení původních kultur, zavlékání pandemických chorob, proti nimž imunitní indiánské systémy byly bezmocné, neskrývaná hamižnost a posléze zavlečení afrických a zčásti i indických obyvatel, když Indiáni byli i pracovně "absorbováni" (srv. nádherné Sládkovy verše jeho proslulého básňového cyklu NA HROBECH INDIÁNSKÝCH). Až do konce XIX. století lze na evropské počínání položit spíše mongolská než občanská měřítka. Pojetí Kolumbovy postavy, atmosféra na jeho lodích i první kontakty s domorodým autochtonním obyvatelstvem nesou znaky těchto budoucích forem "multikulturních" vazeb svého druhu, v mnoha ohledech připomínajících holokaust, které zcela nevymizely ani dnes (etnocida amazonských Indiánů). Z hereckých výkonů se i mně vybavují skvělý Depardieu a Weaverová. Rozporuplnost obrazů, které jsem mohl načrtnout, má pochopitelně i nečerná místa a převažující "vícebarevný" ráz. Konstatovanou rozporuplnost to ovšem nepotlačuje; naopak jí to dává až příliš velké oprávnění. Nejsilnějším pocitem, který se zmocňuje současných i někdejších čtenářů VINNETOUA nebo POSLEDNÍHO MOHYKÁNA, jsou lítost, stud, soucit a pokora. Oprávněně. ()
Legendární mořeplavec to dokázal, ač mu leckdo nevěřil. S Pintou, Niňou a Santa Marií a desítkami námořníků se vydal do neznáma, než se však objevil u amerických břehů, stálo to hodně životů, dřiny a politické nevole. Ridley Scott se pět set let poté nespokojil se suchými fakty, ač se to někomu nemusí líbit, tenhle kolumbusovský opus se zařadil mezi jeho největší lahůdky. I když řadě diváků může ona snaha za každou cenu upozornit na „ten velký kus“ vadit. Scott nicméně nabídl fascinující odraz výjimečného muže, který byl stejně požehnaný jako prokletý. A hlavně jeho vizi, která měla i lehce snové základy. Nevyhnul se nemalé dávce patosu, což ovšem k téhle neskromné látce patří. Výsledek bych nenazýval nějakým výrazným psychologickým portrétem, prostě dramatem, který nechce být dějepisnou ilustrací. Depardieu mi nevadil, myslím, že alespoň oscarová nominace za kameru nebo hudbu byla na místě. ()
Galerie (66)
Zajímavosti (11)
- Scénáristce Roselyne Bosch přišel na mysl nápad na film poté, co objevila milióny nepřeložených pergamenů o Columbovi. Po dlouhém hledání našla na post režiséra Ridleyho Scotta, který souhlasil jen pod podmínkou, že si hlavní roli zahraje Gérard Depardieu. (HellFire)
- Sigourney Weaver byla pro Scotta vždy jedinou volbou do role královny. K roli se ale dostala na poslední chvíli, když se protáhly dotáčky k Vetřelci 3 (1992). (HellFire)
- Poté, co Kolumbus (Gérard Depardieu) připluje do Ameriky, na rameni jednoho z lodníků jsou vidět stopy po očkování, které však v době, ve které se snímek odehrává, nemá co dělat. (topesto)
Reklama