Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Jan StallichHudba:
Josef KumokHrají:
Lída Baarová, Antonie Nedošinská, Hugo Haas, Vladimír Borský, Alexander Třebovský, Vladimír Paul, Helena Bušová, Jan W. Speerger, Otto Zahrádka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Baron Jan Dolanský je bezdětný vdovec, svoji lásku a péči věnuje proto synovci Maxovi. Max je však příliš změkčilý a tak se baron rozhodne v obavě o budoucnost rodu najít pro něho zdravou silnou nevěstu, bez ohledu na její původ a vzdělání. Nachází ji v Madle, nejstarší z dvanácti dětí vdovy Lískové. Na svém zámku se baron snaží vychovat z Madly dokonalou mladou dámu, která by byla Maxe hodna… Madla byla jednou z rolí, které založily velkou popularitu herečky Lídy Baarové. Vladimír Slavínský zase patřil mezi obchodně nejúspěšnější české režiséry. Byl mimořádně energický, spolehlivý, pilný a vytrvalý. Nejotevřeněji ze všech režisérů se řídil přáním širokého publika. Prohlásil: „Chci, aby bylo obecenstvo spokojeno. Proč nedat divákovi, co žádá, když si za to platí? Nechci hazardovat s přáním obecenstva, které je pánem v kinech“. (Česká televize)
(více)Recenze (61)
Nemam rad tuto komediu z 30. rokov z ceskoslovenskej kinematografie, lebo v 30. rokoch este nemali zacinajuci reziseri prakticke skusenosti s filmom a len sa rozbiehali. To je na filme plne poznat - chudobne dievca sa stalo zamockou panou. Divadelnost z filmu priam sala, a dialogy su miestami az podpriemerne. Na Adresu Baarovej len tolko : kedysi -tusim este za Prvej Ceskoslovenskej republiky sa hovorilo v Prahe - Baarova ma oci mandlove a Mandlova ma oci barove. No ale Baarova sa teda velmi nepredviedla : 50 % ()
První polovina je značně lepší, než ta druhá. Přesto si film uchovává alespoň průměrnou, až mírně nadprůměrnou úroveň. Hugo Haas je opět skvělý a i když zde tolik prostoru nemá (třeba oproti filmu Ať žije nebožtík), každá scéna s ním stojí za to. I výkon Lídy Baarové stojí za zmínku. Prostě stará oddychovka na všední odpoledne. 65% ()
Dobrá romantická komedie z první republiky, bohužel tentokrát to bylo kýčovité až moc a sladké jak cukrkandl (na rozdíl od starších skvělých romancí typu Dívka v modrém). Ale mladičká Lída Baarová už tady ukázala, že je velký talent. ()
Stárnoucí hrabě chce pořídit mladou zdravou nevěstu z lidu pro svého synovce a vytáhne jí z chalupy, kde žije s matkou a jedenácti sourozenci. Pohádka o chudém děvčeti jak přišlo na zámek a našlo své štěstí. Velmi primitivní zápletka poskutující hereckou příležitost Baarové, která však absolutně nezvládá svůj přerod z holky z chalupy ve vychovanou mladou dámu, upadá do sentimentu a hysterie, celý film se zamotává do nesmyslných citových výlevů, Hugo Haas se zoufale a marně snaží situaci zachránit svým typickým humorem. Do poloviny to ještě jakžtakž drží pohromadě, ale pak už chybí asi jen "Vichr z hor" z Cimrmana, aby odvál vše, i Babákovic hospodu, a dal tak všechno do pořádku. Hodně nepovedené....50% ()
Ne všechny postavy dokážou sdílet nosný Haasův nadhled, občas zaškobrtnou dialogy i návaznost záběrů, Baarová se svou sladkobolností utrhla docela. 2-3* ()
Nemohl jsem z toho jaká je to blbost, ostatně jako všechny černobílé filmy. Navíc zde opět hrají stejní herci jako v drtivé většině těchto blbostí. Nechápu, jak se někdo může dívat na všechny ty filmy pořád dokola. ()
Ani Hugo Haas se svou tradičně vysokou úrovní herectví, prošpikovanou jako vždy nejrůznějšími průpovídkami, tuhle chatrnou historku nezachrání. Dosti komický je taky pohled na bosonohou Lídu Baarovou, hrající prostou venkovskou dívku. Ne že by to nesvedla zahrát, i když je tu ještě překvapivě hodně prkenná, ale stejně jí to nejde věřit. ()
Nehodnotím ani tak příběh, jako některé povedené vtípky... "Á, milostpane, jakpak bych neměla Jana... Rudo, pojď sem!", "To dítě budete muset dát spravit... Teče!" ()
Tři nebo čtyři dobré vtípky jsou na komedii proklatě málo. Stopáž je vzhledem k nulovému ději docela přemrštěná, chlapík, co hraje sluhu, naprosto marný (přitom role jako ušitá pro Trégla), podobně zoufalá je i postava statkáře toužícího po velké rodině. ()
Variace na "My fair lady", odpocinkova zalezitost. Prijemne profesionalni. Plus jedna z mala prilezitosti videt Lidu a Zorku v jednom filmu. ()
Slavínský tvořil pro obyčejné lidi, kterým se jeho filmy přes jistou dávku naivity líbily; aťsi to byla "červená knihovna", většina z nich je dělána skutečně na profesionální úrovni, je nutno však přiznat, že velkou roli v tom hrál výběr herců. A Hugo Haas byl v roli strýčka, který se snažil vychovat zdravého synovce a očerstvit šlechtický rod novou krví, skutečně zase a jako vždy skvělý. Baarové role chudých dívek z lidu seděly, její proměna a la Pygmalion je možná trošku násilná, ale přesto ji považuji za sympatičtější herečku než Mandlovou; zde mi ani tolik nbevadil Vladimír Borský, který většinu dalších rolí zahrál o něco hůř. Vynikající je ovšem Nedošinská, některé její hlášky rozevřou člověku bránice. Rozmilý byl A. Třebovský v roli komorníka... ()
Film z jiné doby, film pro jinou generaci, která tu už není, tedy film pro pamětníky. Už se na něj dá dívat jen jako na takový výlet do minulosti. Jak asi žila šlechta za první republiky v porovnání s obyčejnými lidmi. Jak ve jedné světnici bylo 12 dní, co se nosilo a jak krásní veteráni tehdy jezdily. Jenže to včetně toho krásného zámku, kde se točilo, je tak už vše. Pro mě je Madla z cihelny nudným prvorepublikovým filmem, který táhne Hugo Haas s obarvenými vlasy na šedo, aby vypadal o hodně starší, než mu je. Naopak začínající Lída Baarová tu působí velice toporně, jako by vůbec nevěděla, co má hrát a říkat. Její strašný herecký výkon ještě znásobuje příšerný střih, především ve scéně, kdy Hugo Haas vstoupí do světnice, aby se seznámil s Baarovou. [1210. hodnocení, 47. komentář, 60%] ()
Je to zcela jistě jeden z nejhorších filmů zlatého fondu první republiky, zároveň je to ale zajímavá příležitost k úvahám nad člověkem své doby. Především by mě zajímalo, kdo byl diváckou cílovou skupinou. Kdo se necítil uražený satirou na úkor chudých, kteří mohli své děti sotva uživit, byl přitom však dostatečně prostý, aby pro něj fiktivní přání aristokratických kruhů změnit svůj osud za pomoci toho, co je pro chudého přítěží, mohlo být vůbec dostatečně aspirtivní, a nakonec současně tak bystrý a otevřený, aby překonal výsměšný kontext předestřených majetkových rozdílů spojených napevno a úmyslně s mentální způsobilostí a stylem chování a byl ochoten přijmout, že množství peněz skutečně nemá vliv na dokonaný pocit lidského štěstí? Těžko soudit. Příběh prostinký až primitivní snad mohl nakonec nejvíc zaujmout udatné čtenářky červené knihovny pokročilého věku, které se ve vlastním životě nepotýkaly ani s jedním z nastíněných problémů, ale zvykly si oddávat se při četbě či v kině nejrůznějším, i hodně vzdáleným snům… ;) ()
Škoda, že se v tomto filmu Hugo Haas více nevyřádil, coby komediální umělec. Jeho role byla spíše vážnějšího charakteru, ale i tak nic neubírá na tom si Madlu z cihelny pustit víckrát než jednou, už jen kvůli Haasovi a mladičké Zorce Janů. ()
To se nám v roce 1933 rozjeli s pěkně epickou záležitostí. Možná je však ta stopáž až příliš předimenzovaná a příběhu to škodí. Roztomilá naivita k dílům z těchto let patří, to by mi nevadilo. No a mladá Lída Baarová to je skvost samozřejmě, ať už v negližé nebo v plavkách. ()
je to pitomy jako vetsina filmu z te doby, ale tak dobre se na to diva :D hugo haas perli a lida baarova je neuveritelna kocka. ()
No.. nebudu zapírat, že se na tento film vždy ráda podívám. Už Jen pro skvělého Haase. Co mi ale trochu vadí je ta přehnaná míra... nevím jak přesně to pojmenovat... snad patos? Či určitá trapnost v pitvoření či vystupování jednotlivých postav. Snad až na Huga, jak jsem psala, ten je standartně výborný. ()
Myslím, že většinu Haasových filmů mám rád, ale tahle romantika mne scénáristicky ani režijně neoslovila. Ale prubnul jsem to ;-) ()
Hugo Haas ční nad Baarovou, Borským (to je tragéd) o kilometry. Hlavně kvůli němu jsem to dokoukala. Mám filmy pro pamětníky moc ráda, ale tenhle mi přišl jako jeden z nejslabších. Hlavně ta scéna, kdy si matka přišla pro Madlu a ona srdceryvně vysvětlovala, proč tam byla nešťastná. Zdatně tomu v následující scéně sekundoval Borský. No, ale zase to napravil klasik Hugo Haas a ten rozkošný prcek na konci. Za ty dva to jsou tři hvězdičky. :-) ()
Madla z cihelny je velmi podprůměrným snímkem, který nedokázal natrvalo mou pozornost upoutat. Během vysílání, jsem udělal dost věcí okolo a když mě nějaké diaolgy statického obrazu unikly, nějak zvláště mě tato skutečnost nevadila. Prostý příběh o prostých lidech je látkou vyznačující se skrytou sílou a při dobré režii se z ní dá vytvořit přitažlivé dílo. Pod taktovkou Slavínského se to podařilo napůl. Dialogy všech zúčastněných jsou projevem spíše divadelným než filmovým. Statická kamera zmíněnému napovídá. Haas má prkenný projev a Baarová naopak dosti přehrává a ve své roli mě byla většinou nesympatická. Příběh se bez složitých a z průměru vybočujících okamžiků přibližuje k lehce předvídatelnému konci kde s posledními titulky skončí. Skončí bez většího prožitku a bez větších emocí. Hodnocení osciluje donekonečna mezi dvěmi a třemi hvězdami. ()