Uličnice

Možná, že je to kýčovité, možná, že je to nevkusné, ale mě se to líbí a mě to baví. Věra Ferbasová, zde má skvělé výstupy (Proč jdete po špičkách? Protože mi jde ten strážník v patách; pane vy jste knihař? Ne, proč? Protože mi tenhle strážník říkal, že mě dáte do vazby) a Jindřich Plachta je prostě zlatíčko. (13.05.2008)

Snažím se na film nekoukat moc kriticky v dnešní době, ale bohužel mi to moc nejde. Ono když vidíte herečku, které je 23 let, hrající třináctileté dítě, tak máte dost problém uvěřit tomu, že jí to dokázali ve filmu všeci zbaštit :D Jinak se jedná o milou nenáročnou komedii, ve které jednoznačně co do hlášek dominují Ferbasová s Plachtou a Nový alias hrabě Antonio Moretti co do úlisnosti padoucha. (13.08.2024)

Když se v roce 1936 objevila na předních pražských operetních scénách nová hudební veselohra autorské trojice Tobis – Špilar – Mírovský, byla to událost sezóny. Aby ne. Rozpustilý příběh o rafinovaných záměnách, drobných poťouchlostech a tajných láskách byl totiž vybaven prudce nakažlivými popěvky z dílny renomovaného dobového hitmakera číslo jedna Járy Beneše, s nimiž prostě nebylo možné neuspět. Je nabíledni, že se režisér Slavínský rozhodl kout železo, dokud bylo žhavé. V přesně pointovaných situacích kořeněných jednoduchým, ale účinným humorem se vyřádili především herci – od neodolatelné Věry Ferbasové, jejíž proměna v oficielního mazlíčka domu s náležitě prořízlou pusinkou a mašlí ve vlasech dodnes vyvolává salvy smíchu, přes skvostného Plachtu, Baldovou, Nového, Peška či Kohouta až po Františka Krištofa-Veselého, který tehdy prudce stoupal vzhůru v žebříčcích popularity a pro svůj libý zevnějšek a vemlouvavý hlas byl zbožňován od Šumavy k Tatrám. Uličnice bezpochyby náleží k těm bezděčně naivním prvorepublikovým filmům, nad nimiž mnohý (pseudo)intelektuální hrdopýšek mávne rukou jako nad zbytečnou, nemoderní veteší. Při pohledu na současnou úpadkovou produkci se ale zdá, že to tehdy Slavínský a spol. s námi, diváky, mysleli vlastně ještě moc dobře. A copak ti dala tetička? – Od tetičky jsem dostala pejska. – Takového malinkého ratlíčka? – Ne, starou belu. (03.10.2008)

Díky legendární komindě českého filmu V. Ferbasové dávám  4,5 * , dojem trochu kazí přebujelá hudební čísla a rádoby "humor" velmi trapného J. Kohouta, ale i za 1. čs. republiky se točily oddechovky. Akorát měly daleko vyšší úroveň než dnes ...  . P.S. : v tomhle filmu si zahrála i pozdější velká soudružka S.Svozilová, nechvalně známá NEJEN z případu paní Štěpničkové, maminky J.Štěpničky .....  . (15.08.2021)

Krásně naivní, romantická komedie, se skvělými hereckými výkony, skvělou hudbou a opět skvělými hláškami. Věra Ferbasová, klasické třeštidlo, Jindřich Plachta taky klasika, ale v tomto filmu byl podle mě absolutně nejlepší František Kryštof Veselý, kterého mám jako herce i zpěváka velmi rád, a který se stal tehdy v českých filmech velmi populární a oblíbený. Absolutní decenťák. (18.04.2012)