Režie:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrají:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (více)Obsahy(1)
S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (456)
Zamrazí a pobaví. Děvčata, netlačte se přece! ()
Tenhle film v sobě skrývá dva. Jednak bezkonkurenční ukázky z divadelních her, při kterých se člověk mlátí smíchy, a pak hořkou pravdu o smutném osudu jednoho neagitačního divadla. A i když jsou karikatury (pokud se teda o karikatury jedná) soudruhů dostatečně odporné a smutné zároveň, i když se ukazuje, že si Svěrák a spol. umí ze sebe dělat srandu i v civilu, i když je děj líčený s nadhledem (peripetie s věčně se ztrácejícím ztraceným ramínkem), stejně mě to dostatečně neoslovilo a smích přecházel plynule v zívání. ()
Také cimrmanovský soubor se v komunistické době potýkal s mnoha nelehkými situacemi. Političtí představitelé KSČ chtěli nejen znepříjemnit samotné fungování autorského divadla a počátky divadelní tvorby, ale především přizpůsobit obsah her kulturně-politickým požadavkům.„Když je člověk na něco krátkej, tak by si z toho měl dělat aspoň srandu. To platí o smrti i o politice.“ ()
Mám ráda filmy z divadelního prostředí. Škoda, že to v dnešní době není takové podobně osobní např. chodit si pokecat s herci a pro podpisy..Zajímavý nápad jak zasvětit filmové diváky do kouzla divadelního prostředí her Járy Cimrmana. Vlastně já osobně nejsem až tak fanouškem tohoto žánru a prozatím jsem tomu nepřišla k chuti - snad časem. Tento snímek nenudí, každý hraje perfektně sám sebe a taková další pěkná ukázka co ti komanči řešili za trapnosti. Všechna čest panu Smoljakovi. ()
Zlatý prciny! Kdo má rád humor autorské dvojice Svěrák Smoljak, rozhodně mu tento film zaleze pod kůži. Zároveň můžeme vidět, jak obludnou mašinérii musela divadla za socíka vytrpet, aby si mohli zahrát. A krom toho se ještě můžeme podívat do zákulisí. 80% ()
Velmi upřímný a velmi hořký film. Prosadit se umělecky muselo být za normalizace nesmírně těžké a tento film je toho jasným důkazem. Nechybí Svěrákovsko-Smoljakovská poetika, ošklivá osmdesátá léta a krásné role tuhých byrokratů. Doufám, že tenhle film bude mít dlouho takovouto výpovědní hodnotu, "já osobně se domnívám, že ta doba bude velmi dlouhá". ()
Měl jsem spíše pocit, že se dívam na dokument. Ta doba byla neskuečně absurdní a docela mi to připomínalo tu zmiňovanou "konstruktkivní pozitivní satiru". ehm. ()
Skutečně velmi zajímavý pohled do světa za oponou, kam se normální člověk asi hned tak nedostane. Tenhle film se dá brát samozřejmě i jako dokument, který má velkou vypovídající hodnotu. Na Nejistou sezónu by se měl podívat každý, koho zajímá jak to tehdy bylo s malými divadly a jak to chodilo. Není to tedy film pouze pro milovníky Cimrmana. ()
Úžasné, že divadlo bylo schopné přežít a ustát všechny ty klacky pod nohy, kterými jim komunistické vedení znepříjemnovalo život. Naštěstí jejich diváky nezajímalo, co si partaj myslí o tom, co je zábavné a co není, a cimrmanovské představení navštěvovali dále. To byl určitě nejdůležitější důvod, proč herci hráli dál. Příjemné náhlednutí do zákulisí a do historie mého neoblíbenějšího divadla. ()
Protože film vznikl v době nesvobody, nemohl se vyjadřovat k současnosti přímo, nýbrž výlučně v metaforách a jinotajných narážkách. Snad proto je odborná kritika v hodnocení tohoto díla nápadně nejistá. Německý bohemista Helmuth Beranek vyslovil názor, že film je jízlivou kritikou poměrů na českých železnicích (želva v akváriu, sníh v ulicích, Papouškův tragický výlet na dvorek, atd.). Naopak numerolog Mojmír Horyna zjistil, že ve zdánlivě nicneznamenajících číslech o počasí je zakódováno proroctví o vzestupu a pádu komunistické Číny. Tomu by odpovídala i scéna, kdy Svěrák zdánlivě náhodně fouká do vody bubliny. Tak či onak, film je tajemstvími přímo nabit. Političtí činovníci jen funí a mlčí. Napětí se dá krájet. Smrtka říká "na shledanou" - komu? To se nesmí říkat ani naznačovat. A kam se ztrácejí Smoljakova ramínka? ()
Některé hry Divadla Járy Cimrmana mám opravdu rád, spousta vtipů a hlášek je jednoduše geniálních. Film o zákulisí tohoto souboru za krátkého období v dobách komunismu je celkem zajímavý, člověk si připomene pár scén, a spatří atmosféru za oponou, avšak jako celý film je to trochu nudné a dlouhé. Jako zajímavost, dokument na dvacet, třicet minut bych to bral, ale ne na celý film, kde nejzajímavější částí jsou možná právě ony ukázky ze samotných her.... ()
Kolik existuje českých filmů o zákulisí divadla? A vynikajících českých filmů o zákulisí divadla? A vynikajících českých filmů o zákulisí divadla, které zbožňuje celá republika? Odpověď zní - jeden. Jmenuje se Nejistá sezóna a my všichni, kdo Divadlo Járy Cimrmana milujeme a obdivujeme, jsme vděčni, že ho pan Ladislav Smoljak natočil a dal nám nahlédnout pod pokličku tohoto jedinečného fenoménu. Děkujeme. ()
Ac dividlo moc neprozivam, tento kus je opravdu jistou sezonou - a kdysi pro me prvnim kontaktem s Divadlem starych re-forem. Hodte na nej deku!!! ()
Co k DJC dodat? Zatímco jiní dávají making of jen jako bonus na DVD, Cimrmani ho mohou natočit jako celovečerní film (navíc ještě za vadnoucího socialismu). To myslím další komentář nepotřebuje... ()
Poslední půlhodku bych ohodnotil 5 hvězdama, ale jako celek to u mě není na plný počet. Ale dostal jsem víc, než jsem čekal. ()
O tomhle filmu a celé historii pánů okolo divadla JC lze říci jediné: Lidé jsou jako olivy - to nejlepší vydávají když jsou drceni. ()
Hry o Járovi Cimrmanovi znám jen některé, naživo jsem viděl pouze jednu, několik dalších jsem slyšel z CD. Nejsem tedy jejich fanatický přívrženec, ale celkem tenhle druh humoru můžu. Takže film, jakožto takový mix scének z některých her, pohledu do zákulisí a odrazu tehdejší kulturně politicky pokřivené doby, se mi hodně líbil. Ale stejně se nemůžu ubránit dojmu, že když si budu chtít pustit Cimrmana, raději bych asi šáhnul po nějaké konkrétní hře. ()
Je trochu symbolické, že se na Nejistou sezónu dívám pár dní poté, co zemřel cimrmanovský herec Jan Kašpar. Cimrmany a jejich humor mám ráda, viděla jsem většinu jejich her, ovšem Nejistá sezóna mě přesto spíše minula. Kombinace záběrů ze zákulisí s útržky her je zajímavá stejně jako nahlédnutí pod pokličku fungování divadla za minulého režimu, ovšem já se spíše nudila, než bavila. Škoda. ()
Divadlo připravuje premiéru hry, ale neví, jestli vůbec bude moci hrát, protože se možná bude muset stěhovat. A k tomu šibeniční termín... Pravdivé o divadle tehdejší doby, zajímavá je rolička Karla Kachyňy. ()
Miluji Cimrmana a hry dua Svěrák Smoljak znám nazpaměť. Jak bych mohl nedat tomuto snímku 5 hvězdiček? Ať žije konstruktivní satira!:-))) ()
Reklama