Reklama

Reklama

Tři sestry a jejich abnormální vztahy. První - Joy Jordan, je odmítnuta svým nápadníkem, který později spáchá sebevraždu. Nemá štěstí v lásce, je opuštěná, její sestry už nevěří že může být někdy šťastná. Pak se ne příliš šťastně zamiluje do jednoho svého studenta. Druhá ze sester - Trish je šťastně vdaná za seriózního psychiatra, se kterým má tři děti. Časem se ale u něj začnou objevovat pedofilní sklony. Znásilňuje spolužáky svého syna, který řeší problémy s prvním vyvrcholením, a ukájí se nad dětskými časopisy. Třetí sestra - Helen je krásná spisovatelka, která nemá o nápadníky nouzi. Zamiluje se do ní pacient jejího švagra a ona musí odrážet jeho sexuální ataky. Ani manželství rodičů těchto tří sester není právě šťastné. Happiness je černá komedie plná sexu a úchylek, kde nikdo není dokonalý. (Zoiberg)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (144)

Superpero 

všechny recenze uživatele

Další z řady devadesátkových mozaiek o divných lidech. Štěstí mi přišlo, jako o třídu hůře natočená Magnolie. Zaujaly mne jen některé postavy a třeba staří manželé, nebo Donna z Twin Peaks tam byly poněkud nadbyteční. Navíc to plynulo odnikud nikam a uzavřela se akorát linie s Dylanem Bakerem. Na téměř dvouapůlhodinový film trochu málo. 50% ()

emma53 

všechny recenze uživatele

"Zdá se, že vše co jsem kdy chtěla, jsem nikdy neměla. A tak není divu, že život mě smutnou nechává. Kdepak jsi, štěstí? Hledám tě už staletí. Co jsi zač, štěstí? Já nemám ponětí. Štěstí, proč se mi stále vyhýbáš? I když jsem v koncích a život nic dobrého nevěstí, netroufám si skončit s mým hledáním štěstí. Kdepak jsi mé štěstí." To zpívá v jednom momentě Joy a na konci filmu bych jí poradila, ať si rychle sbalí kufry a odletí ho hledat jinam. Jinak já a moje pocity vzhledem k viděnému jsou zase dost ambivalentní, protože o průměrný snímek přece jen nejde, ale těch nechutností tam bylo na můj žaludek docela dost. Je to až příliš děsivé a drsné zrcadlo naší doby a lidská zvrácenost začíná mít k mému smutku zelenou. Těch pár úsměvných a absurdních chvilek tam bylo moc málo, takže když vystříhám všechny ty úchylárny, jsem ochotná jít i na tu čtyřku, ale už ho nechci vidět ani náhodou. ()

Reklama

EdaS 

všechny recenze uživatele

Člověk může pochybovat, jestli ten film o něčem byl, nebo jestli je režisér a scénárista jen provokatér. O čem se ovšem pochybovat nedá, to jsou výtečné herecké výkony prakticky všech představitelů. Osobně mě dostal asi nejvíc Jon Lovitz (kolik toho stihl během méně než pěti minut vyjádřit!), Dylan Baker jako pedofilní psychiatr a Philip Seymour Hoffman v roli muže zoufale zamilovaného do své sousedky, které "vyznává lásku" oplzlostmi do telefonu. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Vítejte v Americe, zemi neomezených možností a nejroztodivnějších úchylek. Neřekl bych, že postavy ze Štěstí jsou o moc výstřednější než postavy z jiných filmů, akorát o nich víme mnohem víc. Nic nám není zatajeno, díky vnitřním monologům dokonce slyšíme, co si hrdinové myslí. Problémy, které mezi nimi vznikají pramení z jejich neschopnosti naslouchat druhému. Zároveň před sebou skrývají podstatné a říkají si lži. Jsou příliš zahlceni vlastními obsesemi, dosahováním vlastního uspokojení. Solondz obsáhl poměrně široký populační vzorek, aniž by si musel vypomáhat mozaikovitým vyprávěním. Několik různých generací a sociálních skupin spojuje krom jejich závislostí (na zmrzlině, sexu, úspěchu, tamagoči) táž rodina. Také proto může být vše završeno nezapomenutelnou scénou u jednoho stolu. Humor Štěstí je částečně založen na výrazných protikladech mezi postavami navzájem (křehká dívka x hlučný Rus, žena, která sex nenávidí x muž, který je sexem posedlý) i mezi neklidnými postavami a uklidňujícím prostředím (převaha zelené a růžové barvy). Solondzův sadistický smysl pro humor se nejzřetelněji projevuje během rádoby-dojemných okamžiků společného souznění, které vzhledem k naší znalosti souvislostí jako až tak dojemné vnímat nelze. Dialog otce a syna o masturbaci logicky dostává úplně jiný rozměr, když známe otcovo „zaměření“. Nakládání s postavami ale není necitlivé či vysměvačné, jen brutálně upřímné. Podobně by mohla vypadat Americká krása, mít Mendes odvahu ukázat nám holou pravdu. Dokáže-li Štěstí vtipně otevírat ožehavá témata, stejnou zásluhu jako Solondz na tom mají herci. Dobře si asi uvědomovali, že jim účast v něčem takhle nekonformním za ten risk stojí, třebaže většina z nich nepatří, nebo přinejmenším v době vzniku filmu nepatřila mezi velké hvězdy (nejvíce překvapuje účast tehdy pravděpodobně nejznámější Lary Flynn Boyle). V dlouhých záběrech bez střihů mají spoustu prostoru „rozvést“ své filmové charaktery, přesvědčit nás, že si zaslouží soucit. Ano, od pohledu perverzní Philip Seymour Hoffman taky. Štěstí je komedie pohybující se na hraně a jako taková nesedne všem. Mne dokázala rozesmát již prvními minutami. A po skončení? Cítil jsem se šťastný. Doporučuji vám zkusit ji taky. 90% Zajímavé komentáře: Rex Mundi, Radko ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Na americké poměry neobvykle otevřený film, nabízející několik dějových rovin, které se místy prolínají nebo alespoň dotýkají. Herecké výkony vesměs méně známých tváří jsou vynikající, hlavně ten kluk, co hraje psychiatrova staršího syna, tak ten je fakt dobrý. Celkový dojem z filmu mám více než dobrý, nečekal jsem nic světoborného, ale opak byl pravdou. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (3)

  • Film byl vyhlášen časopisem Premiere jako jeden z „25 nejnebezpečnějších filmů“. (HellFire)
  • Režisér Todd Solondz si ve filmu zahrál drobnou roli vrátného. (skudiblik)
  • Písnička "Happiness", kterou ve filmu zpívá s kytarou Joy (Jane Adams), zní při závěrečných titulcích v podání Michaela Stipea ze skupiny R.E.M. a zpěvačky a herečky Rain Phoenix. (skudiblik)

Reklama

Reklama