Láska z pasáže

Nejlepší Soukup, jehož režie je poznatelná na sto honů. Nemohu si pomoct, atmosféra socíku mě nikdy nepřestane fascinovat, vyrostli v něm moji rodiče, takže to znám jen z vyprávění a filmů a i když bych 100% neměnil, na filmy z té doby se vždy rád podívám. Na české poměry až neobvykle drsný a temný závěr dodává filmu pocit určité výjimečnosti. Příběh ale vlastně stojí za starou belu. Body tu získává právě jen ten komunismus a závěr. (23.02.2021)

Opět zcela perfektní. Vaculík bez Tofiho sice působí trochu osamoceně, ale vedle sebe má zdatné protihráče jako je mladý Vašut s Vetchým nebo Miloš Vávra. Příběh je opět dobře chytlavý se songy, které film trochu zbytečně oslabovaly tím způsobem, že Davidova muzika je hravá a film tak nechtěl vyznít, ale Zabitej čas je skladbou, která z Davidova repertoáru poněkud vybočuje svoji dravostí. Tragický závěr s další baladou od Davida však nemá chybu. (27.02.2011)

V omšelých socialistických 80. let v Československu byly Soukupovy filmy pro mladé lidi posláním z nebe. Sex-symbol Lukáš Vaculík a písničky Michala Davida, které hrály na každé diskotéce - kdo nezažil nepochopí. Láska z pasáže je kult. Jen idiot dokáže napsat, že Vaculík má účeš jako debil nebo že je Michal David mistr sraček. Podle takových uživatelů by filmy jako Láska z pasáže měli projít digitální přeměnou: Vaculíkovi by měli lidé od počítačů místo patky dodat slušivého kohouta a lá Leoš Mareš a místo Michala Davida by měly film doprovázet Red Hot Chili Peppers nebo Linkin Park... Ano, spalme všechny filmy, kde jezdí žigulíky, kde se nosí hára, kde se pije Coca Cola a kde zpívá Michal David. Hned potom skočíme na filmy s Odřichem Novým, který nosí smoking a ulízaný vlasy dozadu a kde zpívá R. A. Dvorský ! (20.01.2006)

Fuj, byla to přece jen děsná doba, mauzoleum. Ten film má dneska hlavně hodnotu jako dokument, ukazuje dobu, která už je nenávratně pryč, a jak to v ní vypadalo - ulice, auta, oblečení, reálie Prahy, hudba, která teda byla opravdu příšerná, ta pop music aneb Michal David (žel) navždy. Ten samý komentář platí i pro Diskostory, až na tu Prahu. (11.02.2012)

Psychologicko-kriminálna dráma zo života morálne narušené časti súčasnej mládeže. Je vážnym pokusom o sondu do života tých mladých ľudí, ktorí sa vyhýbajú poctivej práci, živí sa čiernym obchodom, vekslováním, podvody, prostitúciou a krádežami. Pred denným svetlom skrývajú svoju činnosť v pražských pasážach, bistrách, baroch a diskotékach. V tomto prostredí prirodzene nemôže krehký vzťah ústrednej dvojice Pavla a Jany dôjsť naplnenie. 7/10 (21.08.2021)