Far from the Madding Crowd
Režie:
Nicholas RentonScénář:
Philomena McDonaghHudba:
John E. KeaneHrají:
Paloma Baeza, Linda Bassett, Nigel Terry, Nathaniel Parker, Jonathan Firth, Gabrielle Lloyd, Natasha Little, Charles Simon, Geoffrey Larder, Sean Gilder (více)Obsahy(1)
Film vznikl na motivy stejnojmenného románu z pera anglického spisovatele Thomase Hardyho. Odehrává se na anglickém venkově ve 2. polovině 19. století. Hlavní hrdinkou je mladá dívka Batsheba, která se odvážně rozhodne vést sama farmu svého zesnulého strýce. Odmítne lásku prostého pastýře Gabriela i bohatého farmáře Boldwooda a sní o pravé lásce, dokud se v jejím životě neobjeví tajemný a přitažlivý seržant Troy, který si jako první získá její srdce. (KockaMicka)
(více)Recenze (19)
S tvorbou Thomase Hardyho jsem se na papíře zatím nesetkal, ve filmovém provedení jsem se po úchvatné Polanskiho Tess s převedením jeho předlohy setkal podruhé a opět nelituji jediné minuty, kterou jsem u této melodramatické 3 1/2 hodinové podívané prožil. K místy lehce zkratkovitému scénáři bych sice pár výhrad měl, zvláště co se týká mé nejoblíbenější a mně dost možná charakterově nejbližší postavy Fanny Robinové jejíž příběh působil malinko utlumeně, nehledě samotného (jejího) konce. Samozřejmě chápu, že hlavní postavou byla Bathsheba Everdene jejíž charakter od naivní idealistické dívky, přes marnotratnou a lehce povýšenou po vyspělou milující ženu se vydařil vykreslit opravdu skvěle. Závěrem musím opět poděkovat "neznámým" britským hereckým tvářím za skvělý zážitek. Někdy bych si přál vidět podobný skromný TV film a to především díky exteriérům, kde se točí v HD rozlišení. Anglický venkov je prostě nádherný. 85% ()
Mně prostě romány Thomase Hardyho nesedí a jejich filmové adaptace už vůbec ne. A o této adaptaci to platí rovněž. Literatura a potažmo tedy i její adaptace plná nesmyslů a tak nereálných náhod, že člověk neví, jestli se má smát nebo se stydět. Hardyho laciná a stupidní gradace děje je vskutku otřesná. Tohle není žádná klasická literatura, ale fatalistická červená knihovna jak dělo. Já jsem tady zase nenašla nic ani pro moje oči, ani pro moje srdce, zato jsem valila oči, jak primitivně a bez nápadu Hardy vede a rozvíjí své příběhy. Nikdy více, díky. ()
Krásny film, ktorý ma ubezpečil o tom, že pravé šťastie a láska je niekedy celkom blízko nás a my to pre svoju zaslepenosť nevidíme. A tiež o tom, že v živote sa ľahkomyselnosť a povrchnosť nevypláca - dobre, že si to hlavná hrdinka uvedomila aspoň v závere filmu. Obdivuhodný Gabriel všetko vydržal a napriek všetkému ju vždy ľúbil - a tu mi napadlo to biblické: "Láska je trpezlivá, láska je dobrotivá, nezávidí......nie je dotieravá, nie je sebecká, nerozčuľuje sa, ... ale raduje sa z pravdy... Všetko znáša, všetko vydrží...(1 Kor 13, 1-6)." ()
Žádná průzračná romance, ale pomalu plynoucí melodramatičnost, jež má cit pro míru a nesklouzává do plačtivého sentimentu obdobných hollywoodských snímků. Pro mne je film jednoznačně lahůdkou. Prostě zážitek, který jen tak z hlavy nevyprchá. A proč? Odpověď je nasnadě. Protože Thomas Hardy patří k těm několika málo spisovatelům anglické literatury, ke kterému mám veliký obdiv a velice si vážím jeho románů. Protože Hardyho romány brilantně zobrazují dobu. Jen si pořád říkám, kam na ty lidské tragedie jen chodil:-)? Ostatně nesmírně působivý děj navíc podstatně dokresluje i způsob zobrazení venkovského prostředí jižní Anglie. ()
A zazvonil zvonec, pohádky byl konec…K filmu jsem se dostal vlastně omylem, v hledáčku jsem měl totiž stejnojmennou verzi z roku 1967, ale lítost rozhodně není na místě. Nemůžu sice srovnávat, avšak toto zpracování se mi opravdu hodně líbilo. Film mě chytl prakticky okamžitě díky nanejvýš sympatické postavě Gabriela, kterému jsem fandil nepřetržitě po celou dobu. Podobně i Bathsheba, jejíž představitelka byla vybrána znamenitě; bez urážky, žádná velká kráska, ostatně muže přitahovala také díky své nezávislosti a inteligenci, ale škaredá nebyla a zároveň nešlo o modelku, které by divák neuvěřil určitou dívčí naivitu, kterou se v mnoha případech (úspěšně) prezentovala. Postavy Boldswooda (i přes jeho chvilkové pominutí smyslů), Troye (s poněkud nepochopitelnou posmrtnou posedlostí ženou, ke které se stejně po většinu filmu choval jako ke kusu hadru) i zbytku vesničanů byly napsány dobře a prostředí vyzařovalo tou správnou venkovskou atmosférou se vším všudy. Velkým překvapením pro mě byl také fakt, že u těch 3 hodin a 20 minut (což je skutečná délka tohoto filmu) jsem se nestačil ani jednou začít nudit, až tak byla tahle zápletka se ženou mezi 3 muži nosná a kvalitně zpracovaná. Jistě, pořád to je dobová romantika jak trám s několika žánrovými neduhy, ale solidní 4* si rozhodně zaslouží (je možné, že hodnocení změním po budoucí projekci Schlesingerovy verze). ()
Reklama