Zardoz
Režie:
John BoormanScénář:
John BoormanKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Sean Connery, Charlotte Rampling, Bosco Hogan, John Boorman, Telsche Boorman, John Alderton, Sara Kestelman, Niall Buggy, Katrine BoormanObsahy(1)
Dej filmu sa odohráva v roku 2293. Po hospodárskej kríze koncom dvadsiateho storočia, kedy sa zrútila svetová ekonomika, si hŕstka mocných vybudovala svoj vlastný svet Vortex. Oddelila ho od okolitého sveta nepreniknuteľným silovým poľom, obrnila sa proti súcitu a rozhodla sa za každú cenu prežiť. Táto elitná skupina si vytýčila za cieľ vytvoriť novú, dokonalú rasu, ideálne vyváženú spoločnosť. Správu komunity zverili počítaču a dobrovoľne sa zbavili možnosti ovplyvňovať jeho činnosť. Prísne kontrolovali svoju populáciu, ovládli genetiku a dosiahli nesmrteľnosť. Ale každá dokonalosť niečo stojí. Behom storočí ich spoločnosť zdegeneruje, večný život sa stáva príťažou, zabíja v nich všetky ambície, prichádza stagnácia, apatia, doba bezohľadnosti a nudy. Boormanova (réžia, námet, scenár, produkcia) spoločnosť pripomína totalitný režim aj zvrhlé a kruté pomery medzi vládnucou vrstvou v starovekom Ríme.
Obyvateľstvo mimo hranice Vortexu (hovorí sa im Brutalovia) je zotročené a jeho počet je krvavo regulovaný kastou zabijakov , vraždiacich v mene boha Zardoza, ktorého im pohotovo komunita vymyslela a dodala. Ale vrtochom jedného člena Vortexu sa niektorý zabijaci pozdvihnú nad primitívnu úroveň a jeden z nich, Zed (Sean Connery), prenikne do uzavretej oblasti - a všetko sa zmení. (sliver)
(více)Recenze (135)
Ačkoli si sám nejsem jistý, jak se k němu postavit, dovolím si Zardoz nazvat vizionářským dílem hodným pozornosti. Může se sice stát (je to vlastně pravděpodobné), že se v úvodu zasmějete a přepnete na Výměnu manželek, ale já osobně jsem byl neopakovatelně okouzlen - dějí se tam divné věci a řada scén vypadá jako dražší pornofilm s dominantním, teple oblečeným hřebcem, jenže Boorman dokazuje filmařské kvality a vytváří okázale pohlcující svět, za jehož lacinou slupkou bují stovky zajímavých myšlenek a sebevědomá vize budoucnosti, která po rozpletení nepůsobí zase tak blbě, jak se zpočátku zdá. Byl jsem vážně zvědavý, jak se to vyvrbí, a poslední scéna mě definitivně přesvědčila o tom, že tenhle kult budu opatrně následovat - bez takových originálních úletů od nadaných režisérů by přece byla kinematografie o dost nudnější, stejně jako bez Seana Conneryho, který to i v nejvtipnějším představitelném kostýmu uhrál s velkou grácií. Chápu ale každé hodnocení, takhle zvláštní průsečík mezi brakovou satirou a inspirativně filozofující vizí lidstva si o diverzitu přímo říká. Za mě nějakých 75%, ale těžko říci, zda to ještě nevyzraje (či naopak neshnije).. ()
Zardoz je taková Planeta opic na LSD. Opravdu to stojí z podívání a pohled na Conneryho ve slipech a botách àla Angelika je prostě k nezaplacení. ()
No málokdo stihne během úvodních pěti minut nazvat přímo diváky svého filmu (hlas vypravěče) hlupáky. A ještě přihodit hlášku o zlu jménem penis! A to nemluvě o už trochu po záruční lhůtě prošlém chlupatém Sean Connerym v červených bikinách. Celkem zajímavé, ale nudné. Přesto doporučuji k vidění. Podobné kuriozita jako Highlander 2. ()
Už jen kvůli úvodním pěti minutám pod čtyři hvězdičky jít nemůžu. Prostě ne, to nejde. Po nich už je film tedy poněkud normálnější a utahanější, až je to trochu škoda, že se tam hranice mezi "retardovaná capina" a "EPICKY retardovaná capina" už tolikrát nepřekračuje. Ale zase, píší se sedmdesátá léta, takže holky tam zásadně mavají kozičkami, muži se oblákají do pestrobarevných záclon, a brutál Sean Connery všechny zbrutální svým brutálním chlupatým macho hrudníkem. Za mě dobrý. "The GUN is good. The PENIS is evil" 8/10 ()
Podobný případ jako u Plánu 9, či Robot Monster - dát odpad! nebo plný počet? Nakonec jsem vybral variantu b), protože jsem se už moc dlouho a s chutí tak nenasmál. Tomuto snímku snahu o filozofický přesah skutečně nebaštím - dialogy působí jako něco, co scénárista vysmrkal po týdenním LSD tripu, závěrečný masakr (ještě špatně nadabovaný) byl nejzábavnějším "vyvražďováním" ve filmové historii, koláž znázorňující koloběh života naprosto neskutečná a k tomu všemu Sean Connery pobíhající kolem v červených plenkách. Neskutečné! ()
Bohužel tím nejzajímavějším na celém filmu je polonahý Connery, tedy vlastně popravdě je to to jediné zajímavé. ()
Wow, tak to jsem nečekal! Zajímavý film. Občas mi připomínal svojí tématikou Planetu opic. Odehrává se ostatně v podobných kulisách a díky okolnímu prostředí vypadá jako obraz alternativní minulosti. Zardoz obsahuje nepřeberné množství úvah o lidském nitru, pudech a intinktech, je v něm spousta zajímavých a originálních nápadů a pár opravdu vydařených vizuálních scén. Ale musím se přiznat, že jako celek na mě zapůsobila více Planeta opic. Zardoz je možná místy méně snadno uchopitelný a obsahuje všeho na dva filmy. Mohl by to být prima seriál. ()
Poutavé? Ne. Filozofické? Zřejmě. Ujeté? Ano. Otravné? Rozhodně! Až uvidíte Conneryho v dámských svatebních šatech, nebudete pochybovat, že tady není něco v pořádku. Sračka, která jde úplně mimo mě. 20 % snad jen za ten párminutový úvod, jenž je pošahaný zábavným způsobem, což se o zbytku říct vážně nedá... ()
Nechýbalo málo a mohli sme tu mať ďalšiu filozofickú a zároveň epickú klasiku žánru SF. Lenže to by sa museli všetci tvorcovia držať viac pri zemi a trochu nad kostýmami, replikami a nakoniec aj nad natočeným materiálom triezvo priebežne pri produkcii premýšľať. Zardoz tak má síce ambície, ale tie sa topia v nezrozumiteľnosti scenára, zdĺhavosti a trochu aj chaotickej náväznosti scén. Navyše sa nejakú tú dobu nedá film brať vážne už len vďaka ikonickému obrázku Seana Conneryho v červenom "oblečku". Boormanovi treba nechať snahu o akési posolstvo naruby, kde sa ukazuje nesmrteľný život v mieri ako len ďalší stupeň utrpenia ľuskej rasy, na ktoré sme chtiac-nechtiac odsúdení. ()
Razantní úvod a závěr a mezitím poněkud zdlouhavá, nepřehledná, ujetá psychedelická post-apokalyptická vize nabitá vynikajícími nápady, filozofickými úvahami a bizarností. Mnohem raději bych si ji však přečetl ve formě románu, který by mi umožnil nejen zastavit se u některých myšlenek a motivů, ale především by eliminoval smrtící zdlouhavost, podivnou topornost a tragicky zastaralý vizuál. Jak může člověk vnímat poselství filmu, když mu před očima běhá v laciných kulisách copatý a poněkud bezradný Sean Connery, oděný pouze do červených kozaček a červených plavek přidržovaných červenými kšandami. ()
Největší bizár jak ve filmografii Johan Boormana, tak hlavně Seana Conneryho. ()
Epic WTF. ()
Začátek je mazec. Obrovska lítající hlava jak z Monty Pythonů, Connery v červených kožených slipech a s knírem, k tomu logo filmu evokující metalové desky. Potom elitářská společnost ve vortexu 4 v oblečení á la "jak jsme si v roce 72 představovali budoucnost". Potom se tam čím dál víc žvaní a milých WTF momentů ubývá... Snad jen oblíbené "penis je zlo" a pak střílení divochů, co nosí všichni sako. Pár myšlenek a zajímavých paralel - i k současné vortexové Evropě - tam určitě je, nicméně jako celek to není ani dost zábavné, ani dost šokující, ani dost filozofické. Btw, docela mi sedí to, že prý Connerymu nikdo moc nevysvětlil, v čem to vlastně hraje. ()
Přiznávám, že ten film nemám rád, ačkoliv obsahuje množství nezapomenutelných scén a hromadu, skutečně hromadu WTF hlášek a situací, které ani nelze označit za surrealistické, jak jsou - prostě velmi divné a ujeté. Nemám rád Boormanovu nihilistickou tvorbu a nemám rád jeho odpor k lidem. On skutečně nemá rád lidi. Navíc musí trpět nějakou sexuální úchylkou, možná skrývanou a nepřiznanou homosexualitou, nevím. Jinak film nahodí pár zajímavých témat, jakože nesmrtelnost ("vyvolené" části) lidstva by vedla k touze po smrti, skrývané emoce k touze po emocích (jenže v tomhle byla daleko lepší a stravitelnější Sexmise), že redukce přehnaného množství lidí na planetě se má dít omezováním porodnosti toho plebsu kolem a střílením se navzájem - ale opět jen plebsu, nikoliv těch "nahoře". Ale pak jsou tam myšlenky typu celé je to divadlo, boží krutý a zlomyslná hra s lidmi, lidé vlastně nic nedokázali pořádného vytvořit, radost neexistuje apod., což je mi hodně proti srsti. Ale pokud chcete vidět hodně holek nahoře bez, pak tady se oko docela často potěší. Větší klad ale v tomto filmu nevidím. ()
Nehodnotím, protože opravdu nemám ponětí jak. Ale nedá mi to se nepozastavit, tahle zvláštní vize si výsměch určitě nezaslouží. Myšlenkově film brouzdá po všech koutech, od citací k starověkým říším se tam posléze drmolí cosi z Karla Marxe a dokopeme se až k naivním antifašistickým (či naopak?) zkazkám o nadřazenosti, vybere si každý. Umím si představit neobyčejně zajímavou předlohu plnou hodnotných připomínek, jenže tahle verze vše zkoušejícího režiséra Boormana (nepatřím k fandům Excaliburu) není příliš ke koukání. Respektive, zásluhou snové a syrové atmosféry působí snímek odtažitě a chladně, zdaleka však ne tak étericky jako zmiňovaný Excalibur. Hodně zabíjí i vyloženě humusoidní kostýmy (jsou k smíchu), jejichž hlavní nositel Sean Connery hraje zvláštní a nejasnou postavu, s níž si zřejmě sám nevěděl rady. Rady si neví nikdo, několik vtipných zastavení zůstáne nevyužitých, protože se po chvilce zase nahodí kamenná vážnost. A detaily, jako třeba nesmírně elegantní vysvětlení pojmu Zardoz, mě nevytrhnou. Nevím, co s tím. Blábol nebo chytrá vize...? ()
Drogový autorský úlet Johna Boormana jistě stojí za vidění už kvůli Bondovi s copem v červených slipech a v kozačkách. Úvod slibuje psychedelickou jízdu ve vysokých obrátkách, ale později se film dostane až na úroveň hypnotického blábolu. Zajímavý nápad v zajímavé formě, jehož realizace ovšem alespoň pro mě zůstala v půli cesty. ------ SAMPLE Z FILMU - INTERPRET : My life with the thrill kill kult ALBUM : A crime for all seasons SKLADBA : Lucifer´s flowers "Is god in the showbusiness too?" (konec úvodního projevu Arthura Frayna) ()
Poměrně (hezky a pozitivně) ujetá filosoficko huličsko-psychedelická vize své doby. Nevím proč, ale svým způsobem mi to stylem, duchem i atmosférou připomíná druhou Planetu opic a tak trochu i druhého Supermana. Snad je to tím, že všechny tyhle filmy vznikly v relativně stejné době a je v nich již zíněný otisk doby. Tohle je buď tak hluboké, až vás to pohltí a plně tomu rozumíte nebo tak mělké, že se po tom jen škodolibě sklouznete a hodíte za hlavu. U mě, naštěstí pro mě i film, platí první možnost. Je to fakt milý úlet. Plnej kotel nedávám pro trošku slabší závěr. ()
75% ()
Snímok plný bláznivých, ale zaujímavých nápadov. Rovnako bláznivé, ale zaujímavé sa mi zdá obsadenie Seana Conneryho do takejto úlohy a v takomto filme. Najväčší problém je ale v prílišnej nude a ťažkopádnosti, ktoré mnohých divákov odradia. Teda hlavne tých, ktorý v sci-fi kinematografii obľubujú akčnejšie námety. ()
Nedělal jsem si velké naděje. Nedělal jsem si po pravdě žádné naděje. Už když jsem uviděl Seana na plakátu, veškeré naděje putovaly do hajzlíku. Nadějím putujícím odpadní rourou dávala fortel už čtvrtá (!!!) minuta filmu s, teď už alespoň v mé hlavě památným "Zbraň je dobrá. Penis je zlo." - včas jsem si uvědomil, že držím hrnek s kafem, chtěl jsem se plesknout do čela. A to nemluvím o létající řečké (?) bustě. Proboha živýho, co tohle zase bylo? Už ne! už nikdy víc! Maminko, maminko, já už budu hodnej, fááákt! ~~~ Dost, nedokoukal jsem to. Skousnu všelicos, tohle ovšem NE. ()