Little Otik
Otesāneku Mōsō no Kodomo
Režie:
Jan ŠvankmajerScénář:
Jan ŠvankmajerKamera:
Juraj GalvánekHrají:
Veronika Žilková, Jan Hartl, Jaroslava Kretschmerová, Pavel Nový, Kristína Adamcová, Dagmar Stříbrná, Zdeněk Kozák st., Gustav Vondráček, Arnošt Goldflam (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kdo je, nebo co symbolizuje postava Otesánka? To je základní otázka po smyslu tohoto filmu. Je Otesánek personifikací přírody, která nemá humanistické zábrany, která je naší láskou, přítelem ale i vrahem? Nebo je Otesánek naše temné nevědomí, které nás ovládá, ale i ničí, a s kterým dokážou komunikovat pouze děti a blázni? Možná obojí dohromady. Režisér Jan Švankmajer o svém filmu říká: Jak víme, lidové pohádky jsou převyprávěné staré mýty. Jaký mýtus je ukryt v pohádce o Otesánkovi? Bezdětní manželé se vzepřou svému osudu a dítě si na přírodě vyvzdorují. Doslova jí vyrvou její tajemství zrození. Za tuto vzpouru proti přírodě pak hořce pykají, ale nejen oni, ale i jejich okolí. Jak vidíme, dostali jsme se do bezprostřední blízkosti jednomu ze základních mýtů této civilizace: mýtu o Adamovi a Evě nebo chcete-li analogickému mýtu o Faustovi. Myslím, že teď po přečtení lidského genomu tyto mýty nabývají na zvláštní aktuálnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (177)
Otesánek si zaslouží ocenit především za výtvarnou a animační podobu. Tam se tvůrci ukázali. I když samotná hlavní postava byla vidět tak dvakrát. Zpočátku to působilo tak, že se Veronika Žilková zbláznila. Pak i Jan Hartl a nakonec jsem moc nechápal, jak to mají promyšlené dál. Také je zvláštní, že ve chvíli, kdy dali Otesánka do sklepa se o něj již matka nezajímala, přestože do té chvíle na něm visela, a krmit ho chodila jen holčička. Také konec byl zvláštní. Otec s motorovkou si s ním neporadil, i když tam asi zvítězili otcovské pudy a babča se sekyrkou ano? Otesánek samotný byl zasazený jako postava sice žeroucí lidi dle pohádky, ovšem uklizený v bytě nebo ve sklepě a tudíž to celé nemělo správnou působnost. Zvláště když se dlouhou dobu nic nedělo. ()
Musel jsem se smát, když jsem pod názvem Otesánek nalezl žánrové zařazení KOMEDIE / DRAMA, přitom tam mělo být zcela jasně POHÁDKA / HORROR. Otesánek je naturalistickým horrorem o síle lidské vůle a stvoření monstra, o mateřském citu a syrové realitě. Žilková hrála výborně! A dítě v melounu, to je běs! ()
Švankmajer je možná dobrý řemeslník, ale určitě špatný režisér (=dobrý sluha, ale zlý pán). Film mně přišel samoúčelně natočený pro vyžití trikaře, jinak sám prázdný, nechutný a špatně obsazený. ()
Krásné výtvarně animační zpracování Otesánka v moderním hororovějším duchu. Bohužel herecké výkony nejsou moc přesvědčivé a celkově na mne film působí neuceleně. Jde o zajímavý počin, který by si však zasloužil trochu lepší zpracování. Hodnocení: 55 % ()
myslím, že Otesánek má slabý hodnocení ne proto, že by se Švankmajerovi nepoved, ale proto, že se k němu dostali i diváci mistrovu dílu neholdující. na druhou stranu, dobře tomu tak - pro úvod do Švankmajera je tenhle film lepší než třeba taková Kostnice ((-; ()
Dřevěnej panáček je pro mě dalším velmi těžce stravitelným kouskem od těžce přeceňovanýho plácala. ()
Klasický surrealistický J. Švankmajer : 5 * a 82 % . ()
Prvé, čo mi napadlo -- postkomunistický Eraserhead. Švankmajer zrušil úchylne tenkú hranicu medzi rozprávkou a hororom cez surrealistické nástroje vizuálne aj filozofické. Inak povedané, je veľmi výpovedné, že syn zožerie svojich rodičov a ďalej rozsieva deštrukciu niečím tak elementárnym a životodarným ako jedenie. A výborný zmysel pre humor, ktorý pre zmenu zotrie hranicu medzi komikou a tragikou. Ešte inak povedané, všetci by sme zožrali svojich rodičov a vy, čo sa nesmejete, si to nechcete priznať. ()
Je to v podstatě převyprávění Otesánka v moderní době a v tomto ohledu je podle mě moc dobře zpracované. Děj je trochu bizarní, i tak mi ale jeho průběh přišel hladký a pozoruhodný. Praktické efekty vypadaly velmi dobře a stop-motion Otesánek ve mě vyvolával upřímnou hrůzu. Herecké výkony byly dobré, některé mi ale přišly trochu přehrané. Tohle je taky první Švankmajerův film, o kterém musím říct, že se mi nelíbila jeho prezentace. Film celkově vypadá dobře, ale bylo tam pár zvláštních pohybů s kamerou a nehezky sestříhaných scén. Hudba byla fajn, ale nebyla ničím výrazná. 7/10 ()
To by jeden neřekl, co všechno je Otesánek schopen sežrat a rozpárat. První film, kdy Jan Švankmajer nenudil a dalo se na to koukat, aniž bych musel kroutit hlavou. ()
Pan Švankmajer tentokrát diváky opravdu nešetřil. Na druhou stranu, sama pohádka o Otesánkovi je tak drastická, že si tohle zpracování zasloužila. Ano, jde o zpracování značně šílené. Dětmi posedlá, avšak neplodná dáma, snažící se vychovat rozkošného dřevěného chlapečka Otíka, který je poněkud hladovější než ostatní děti, pomalu připravuje o rozum racionálního manžela. Příliš zvídavá slečna od sousedů ke krvelačnému miminku přilne a rozhodne se mu sehnat pár obětí. Ještě štěstí, že je po ruce stařenka s motyčkou. A aby toho nebylo málo, neobyčejný filmový zážitek dokreslují mé ´oblíbené´ záběry na lidská ústa, nejlépe při jídle. Naprosto divné, nezapomenutelně šílené. A právě pro tu šílenost snad máme pana Švankmajera rádi, nebo se mýlím? Mimochodem, když se chlípnému staříkovi začaly poprvé rozepínat knoflíčky u kalhot, automaticky jsem vyjekla a uskočila. To už něco znamená, něco takového jiný režisér opravdu nedokáže.... ()
Strašnej film, fakt se mi z něj dělalo horko. ()
Po první minutě jsem si pomyslel "fuj, to bude ale sračka" a zbytek předčil má očekávání tisíckrát. Viděl jsem to s ruským simultánním dabingem a ten byl na tom všem to jediné zajímavé, a to je fakt smutné. Češi by měli mít zakázané točit filmy, protože co dílo, to tak neskutečný trapný opruz, že horší už to být ani nemůže (samozřejmě mluvím o posledních cca 5 až 10 letech).... ()
Surrealistický film. V tom prípade hovorím áno, ale pre bežného diváka je to viac ako iba divná vec. Mne to tiež nejako nešmakovalo. ()
Originálna moderná adaptácia rozprávky o Otesánkovi. Túžba po dieťati privedie Veroniku Žílkovú ako matku na pokraj šialenstva, takže akceptuje koreň ako bábätko a všetko tomu podriadi. Halucinácie alebo realita. Vyvíjala sa to ako slušná psychologická dráma, ale situáciu odľahčuje predčasne vyspelá susedovie Alžbetka, ktorá situáciu odľahčuje svojimi odbornými komentármi. Ako Otík rastie situácia sa stáva či ďalej tým viac absurdnou. Divotvornú atmosféru dotvára ešte pedofilný deduško a stará pani správcová. Postupne začne miznúť ľudia, lebo Otík má veľký apetít. Presne podľa rozprávky až kým jeho osud nespečatí pani správcová. Herci sú vynikajúci. Hlavne Pavel Nový v úlohe typicky českej hlavy rodiny. Animácie oživujúce nie sú z Pixaru, ale skôr na úrovni Adéla ještě nevěčeřela, do absurdity príbehu však výborne zapadajú. ()
Drastická pohádka a v hlavní roli takový hladový dřevěný ohávio... Je to originální a pro ty, co se jim Otesánek líbil, to mohou být dvířka za dalšími pány Švankmajery. V kině viděno 2x. ()
Příšerný blábol. Jeden z důvodů, proč nekoukám na české filmy. ()
Balancování na hraně mezi maximálním uměním a maximálním punkem. Zdá se, že cesta umění je daleko jasnější, leč punk má zde konečné slovo a zamíchá se závěrečným hodnocením. Jinak řečeno, zabalil to před koncem, odešel ...a nikdo se kvůli tomu nevěšel. ()
Takový velmi jemný Švankmajer a velmi netradičně zpracovaný Otesánek. Z obsazení musím vypíchnout Jaroslavu Kretschmerovou, u které mě podobné role vážně baví. ()
Komediální horor s děsivou postavou Otesánka. Byl jsem nadšen výtvarnem. ()