Jabberwocky
Režie:
Jan ŠvankmajerScénář:
Jan ŠvankmajerKamera:
Boris BaromykinHudba:
Zdeněk LiškaVOD (1)
Obsahy(1)
Infantilní svět hraček a dětských her je v tomto dalším krátkometrážním animovaném počinu oživován "zevnitř", bez přítomnosti lidí. Film je imaginativní hrou, která znázorňuje emocionální podstatu dětství. (charlosina)
Recenze (37)
+3* Když už mám Švankmajera mezi mými oblíbenými režiséry, tak to abych byl sjel jeho filmografii. Žvahlav je animačně hodně povedený a i bez pochopení abstraktní poetiky básně Lewisa Carrolla se dá na to dívat. Ve spojení s ní má surrealismus smysl ;-) Dávám silnější 3 žvězdly ... [ PŘÍBĚH: 0 /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 3 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Eruptivně imaginativní surrealizmus... ()
Čisté surrealistické blbnutí. Musím se přiznat, že tahle nevázaná Švankmajerova poloha mě nebaví a nezajímá zdaleka tolik jako Zahrada nebo Konec Stalinismu. ()
Mistr Švankmajer oživil cokoliv: bahno, kameny, nábytek, listí, kostry, jazyky... zanimoval taky živé objekty, zvířata... a člověka. Podivné? Švankmajerovské. Autor obejkty neoživuje "mechanicky", ale odhaluje jejich "tajný" život, jejich obsah. Snímek Žvahlav aneb Šatičky Slaměného Huberta označuje sám tvůrce za "hru návratu do dětství" - je to jakási osobní vzpomínka na svět dětství, kdy je právě hra hrou, tzn. podřízená sama sobě. Hračky zde přebírají roli stylizovaných loutek, marionet či masek (jako tomu bylo u jeho dřívějších filmů). Osobité ztvárnění světa her a dětské svobody, v němž je krutost jeho přirozenou součástí. K zhlédnutí a k vlastnímu posouzení zde: http://www.youtube.com/watch?v=ndBgrp2F-Kk&feature=related ()
Velmi silné čtyři hvězdičky. Ale na těch pět to tenktorkát prostě není a ne a ne. Nůž ničící všechno kolem sebe včetně sebe mluví za vše. ()
Fantazii se meze nekladou. Jan Švankmajer je toho zdárným příkladem, jeho úchylné, fantaskní až surrealistické vize jsou k popukání. Nejvíce mě pobavily panenky kanibalky. ()
Snaha o spracovanie viacerých surreálnych motívov výusťuje do mnohovrstvového diela, v ktorom zaniká snaha o viacnásobné snovo a zostáva len pomerne nudné spracovanie. Eruptívna imaginácia išla v tomto prípade mierne mimo mňa. ()
Sled scének, které jsou zrovna tak okouzlující jako znepokojující... Ale nějak se mi zdá, že filmu tentokrát kromě vynikající Liškovy hudby chybí pořádná - nejlépe příběhová - nit, na niž by Jan Švankmajer ty surrealistické korálky navlékl. ()
Film na kterém je nejzajímavější jeho název... Zbytečná přítomnost namlouvané pasáže, která nemá nic společného s tím, co se děje na obrazovce. Na většinu výjevů se sice kouká svižně a bez nudy, ale jen díky jejich rychlému střídání, opravdu zábavné a imaginativní jsou tam výjevy snad dva a místo ostatních by mohl být přítomen záběr na hrající si koťata obarvená na duhovo a výsledek by byl v podstatě stejný. ()
Hrůza. ()
no, spomedzi tvorby pána švankmajera, ktorého obdivujem, je originálny, tvorivý, nesmierne imaginatívny, som tento kúsok vnímal ako slabší. ()
K shlednuti na Dafilms.cz ()
Žvahlav má na Švankmajera trochu slabší rozjezd, ale druhá polovina už je klasicky vynikající (zejména tančící nůž je naprosto geniální :). ()
Tentokrát jsem se nějak nedokázal zažít do toho, co se Švankmajer snažil sdělit, takže u tohoto krátkometrážního snímku jsem schopný ocenit spíše jeho technické hodnoty než jeho výpovědní kvalitu, která tam bezpochyby je, nicméně mě nějak minula. Zkrátka jeden z těch filmů, na které se pěkně kouká, avšak příběhově zaujme jen určitou skupinu diváků, do které bohužel nepatřím. ()
Mnohé jednotlivé pasáže byly fajn, panenky v troubě, to bludiště mě rozsekávalo, závěr s tančícím nožíkem. Klasicky výborná Liškova hudba a koordinace odvíjeného vizuálu s ní. Ale zda to všechno dohromady dává nějaký smysl se mi fakt dumat nechce. ()
Liškova hudba nádherná – děj z „říše hraček“ rovněž velmi zajímavý, prostě další super Švankmajer. Panenky, vojáčci, nůž, kresby, černý kocour a bude i „bludišťák“ – co víc si můžeme přát. Já jsem byl s tímto krátkometrážním kouskem docela spokojený. Já nad jeho tvorbou raději moc nepřemýšlím a užívám si vizuální stránku, takže i v tomto případě volím nadprůměrné ohodnocení… ()
Surrealizmus v najlepšej podobe - plný podobenstiev, odkazov, hravosti v sprievode Carollovej básne. ()
Žádné převratné myšlenkové veletoče se zde nekonají(což není jakkoliv na škodu)-jde prostě o surrealistickoimaginativní jízdu a animační hardcore level 5000..................................... Osobní poznámka = Jsem poctěn, že mé čtyřtisící hodnocení vyšlo právě na tento umělecký počin. ()
Byl li Don Šajn přípravou na Lekci Faust, pak Žvahlav je "přípravou" na Alenku...důležitá je zde opět souhra animace a hudby, která výrazně zvyšuje výsledný efekt...černý kocour mě taky straší... ()
Švankmajerovu vizuálnu stránku zbožňujem ale u mňa funguje na 100% iba vtedy ak je popri jeho znepokojúcicg výjavoch aj pevný dej, hoci je zbalený do vlhkého surrealistického oparu, ako napríklad v ALICE (1988) Jabberwocky je síce fajn, scénka v ktorej z bábiky vyliezajú je bombová ale nemal som z toho pocit, že by mi to vyrazilo dych. Hoci myšlienka znázorniť poetickou formou detstvo a myšlienky ním spojené, je perfektný nápad. Kebyže si to pred pozretím nezistím asi by som na to pravdepodobne nedošiel. ()