Pupendo
Pupendo
Pupendo
Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrají:
Bolek Polívka, Eva Holubová, Jaroslav Dušek, Vilma Cibulková, Jiří Pecha, Lukáš Baborský, Nikola Pešková, Matěj Nechvátal, Jan Drozda, Pavel Liška (více)Obsahy(2)
V novém filmovém vyprávění autorského týmu Pelíšků a Musíme si pomáhat se opět přeneseme v čase, tentokrát těsně před orwellovský rok 1984. Do časů, kdy historie v Čechách odplývala pomalu jako kalná voda řeky Vltavy, která obtéká periferní pražský Libeňský ostrov. Do doby, kdy ovzduší lehce zavánělo zatuchlinou, podobně jako slepá ramena a zátočiny téhle středoevropské řeky. Ocitáme se v době, kdy generaci pražského jara 1968, pamatující záchvěv násilně přetržené svobody, protéká život mezi prsty jako líně plynoucí říční tok, který zanáší dávné iluze naplaveninami a bahnem... Hlavní postavou filmu Pupendo je akademický sochař Bedřich Mára, který žije se svojí rodinou, manželkou - keramičkou Alenou a dvěma syny - Matějem a Bobšem v malém činžovním bytě na pražském nábřeží. Před lety musel z politických důvodů opustit místo vedoucího ateliéru na pražské Akademii. Z týchž důvodů není veden ani v oficiálním Svazu výtvarných umělců. Má znemožněno vystavovat a je odsunut na periferii zájmu a lukrativních zakázek. K osamělému rozjímání u rybářského prutu... Antipodem Bedřichovy netypické rodiny je rodina ředitele základní školy Míly Břečky. Soudruh Míla a jeho ambiciózní žena Magda, spolužačka Bedřicha Máry z Výtvarné Akademie, již drahnou dobu plavou s hlavním proudem, středem řečiště. Pro svá počínání nacházejí ospravedlnění v tradičním postoji té doby: "Někdo musí plavat s "nimi", aby situaci změkčoval, někdo se musí obětovat!", případně: "Proč bych měl zrovna já stát a šlapat vodu, když jiní plavou kraulem?" Vedle generace rodičů, odsouzené ke každodennímu pachtění za kusem žvance, je zde i generace jejich dorůstajících dětí. Tahle generace teenagerů si o snahách a postojích rodičů myslí své. Nevěří ve změnu k lepšímu. Od snah rodičů nic moc neočekává. Poflakuje se bezcílně předměstím, chodí za školu a čas ubíjí sněním o společném úniku za hranice všedních dnů. (Magic Box)
(více)Recenze (631)
Mára je sochař, který však nemůže svobodně tvořit. Je to logické, jsou osmdesátá léta. Navíc to vypadá, že byl zachycen v jedné z mnoha vln komunistických zátahů na umělce a trochu to schytal. Ale kdo tenkrát ne, že? Nicméně všechno zlé je k něčemu dobré a pro Máru se persekuce stala účinnou výmluvou pro to, aby nechodil do práce a trávil veškerý svůj čas v leže na kanapi, v sedě v hospodě nebo zašitý ve svém malém ateliéru na břehu Vltavy. Tím přivádí svou rodinu do tristní finanční situace. Vandrácky oblečení sedí o hladu v zatuchlém sklepním bytě. I takový člověk má však přátele. Ti dobře znají Márovu finanční situaci a navzdory vědomí jeho odporu k práci, vymyslí pro něj způsob, jak vydělat peníze a současně zůstat "charakterním" umělcem. Mára se však místo vděčnosti, která by se zdála být na místě, nechá přemlouvat a nakonec až blahosklonně svolí. A tak dále, a tak dále, skončí to špatně. Víte, takový charakter je prostě na zblití, i když ve filmu je to kladný ubohý hrdina. Asi proto film nemám rád. Jinak je profesionálně natočený a angažované hvězdy odvádějí výbornou práci. V některých scénách se ale neubráním pocitu absence scénáře. Prostě to vypadá jako skeč z Ruské rulety. Ale to nevadí, ke koukání mi stačí, když není na scéně Mára. Jeho přístup mi vlastně připomněl ještě jednu věc. Jednou jsem viděl v televizi rozhovor s panem režisérem Krejčíkem, který to při nějaké té čistce také schytal. V kostce říkal, že všichni režiséři, kteří točili v sedmdesátých a osmdesátých, jsou komouši a dštil na ně oheň a síru. Že on, ubožátko, nemohl dělat svoje věci a přesto se nesnížil k točení (těch naprosto sqělých) schválených filmů (které máme všichni rádi), ale místo toho na protest trpěl ve sklepě. Co říci závěrem? Jsem rád, že za socialismu existovali i umělci, kteří nemuseli bojovat za každou cenu a poskytli nám sqělé filmy, ve kterých se sice lidé oslovují "soudruhu", ale my na ně stejně rádi koukáme pořád dokola... ()
Velice povedený film, který mi dosud unikal. Největší sílu filmu vidím ve výborným herectví ústřední čtveřice a v vtipném scénaři a dialozích parodující dobu socialismu a různé typy tehdejších charakterů. 81% ()
Nadějný sochař Mára žije se svojí rodinou v ústraní od komunistického režimu a vyhlíží lepší zítřky. Na druhé straně rodina druhá rodina, jeho přítele Míly, ředitele školy, který veřejně podporuje komunistický režim, ale zády si myslí své. Pan Hřebejk vztahy a příběhy těchto rodin rozvinul do krásné komedie, která si osobně myslím, že je v českém prostředí velmi nedoceněna. Největším nábojem je bezpochyby pan Polívka a Dušek. Jejich rozhovor na školní chodbě u mozaiky je doslova nesmrtelný. V pozadí nezůstávají ani jejich chotě, Vilma Cibulková a Eva Holubová. Scénář perfektní, humor lidový i intelektuální, hudba doprovázející film nádherná. Není nic, co bych tomuto komediálnímu dramatu vyčetl. Za mě jasných 5*. ()
Související novinky
Zemřel herec Jiří Pecha
Svět opustil další známý český herec. Ve věku 74 let zemřel Jiří Pecha, nejlepší kamarád a častý herecký partner Bolka Polívky. Asi nejvíc jej proslavila role anděla ve filmu Dědictví aneb… (více)