• Sarkastic
    ****

    Silné drama, které myslím velmi dobře vystihuje atmosféru poválečného ČSR. Asi bych ho také přirovnal k Vláčilovu Adelheidu, ale ten mi přišel o něco jasnější (přítomnost Salome a její úděl zde jsem vůbec nepochopil), ikdyž ne tolik mrazivý a naturalistický jako právě Zánik samoty Berhof. Škoda jen, že se nenašla žádná postava, které bych nějak víc fandil, nebo s ní alespoň soucítil (všichni mi přišli dost divní a ujetí, včetně poručíka a té mladé holky). Konec byl zvláštní a bohužel mi docela pokazil celkový pocit ze snímku (Körnerovu předlohu jsem teda nečetl, ale jako diváka nepoznamenaného knihou mě to náhlé oživnutí jedné z postav, řekl bych už dávno mrtvé, docela naštvalo), takže celkově bych to viděl na slabší 4*.(25.5.2010)

  • nascendi
    ***

    Dlho som sa rozhodoval, či tomuto zvláštnemu filmu dať tri, či štyri hviezdičky. Mal atmosféru, ponurosť, surovosť i viac než slušné herecké výkony niektorých predstaviteľov. Pravdepodobne i literárna predloha (nečítal som) bola zaujímavá. Najviac k rozhodnutiu prideliť tri hviezdičky prispela chaotickosť a žánrová neujasnenosť filmu. Chtiac nechtiac som ho musel porovnávať s Vláčilovými Stínami horkého léta, a tam o dosť prehráva.(14.1.2015)

  • SOLOM.
    ****

    Ani já jsem ještě donedávna o tomto filmu neměl ani tušení a to mám poválečné dramata docela hodně rád. Takže když se mi to dostalo pod ruky, neodolal jsem. Nemůžu zakrýt mírné rozčarování nad tím, že jsem pořád marně vyhlížel ono tajemné až děsivé napětí, které mělo dle některých komentářů film doprovázet. Jako samozřejmě náplň příběhu určitě tíživá je, stejně jako kvalitně vybraný výběr prostředí a některé herecké výkony rovněž potěšili. Ale že by to byla nezapomenutelná pecka, kterou budu každému známému doporučovat na potkání. Tak to pardon. Lepší nadprůměrné drama to ano, ale nějaká československá kultovka to ne…70%(17.12.2013)

  • Omnibus
    *****

    Ta krvavá scéna, kdy samopaly werwolfů nedostanou šanci proti poctivé sedlácké ruční práci s vidlemi, mi utkvěla hluboko v paměti . A kluci z Hitlerjugend, ještě nedávno s bradou od mlíka a teď s rukama od krve. A strhující Jana Brejchová v roli řádové sestry, vnitřně silné a přitom tak bezmocné před blížícím se koncem. Miluje ty kluky, jako by byla jejich máma. Tak moc, že nakonec už dál nechce přihlížet tomu, jak přicházejí o naději na smysl jejich boje, a taky o poslední zbytky lidskosti a tím i o duši... Vpravdě ztracen je muž, umírající bez ženy, která by pro něj plakala... Tento film rozhodně není k puštění jen tak, pro oddychově strávený sobotní večer. Co jsem prožíval já, tam na Berhofu, nepřetržitě po celý film? Tíseň... Hroznou tíseň.(12.1.2013)

  • Perotinus
    ***

    Ukazuje se, že nejenom spánek rozumu plodí příšery, že, pane Goya?, ale také dupot dějin plodí příšery. V jiné historické konfiguraci by tito aktéři mohli žít normálnější životy, ale v extrémní době je sebraly extrémní a ničivé proudy. - Postava nacistické jeptišky sestry Salome (Jana Brejchová) pro mě byla dříve za hranicí uvěřitelnosti, vnímal jsem ji jako daň komunistickému ostouzení katolické církve; pochybnosti přetrvávají i nadále. Samozřejmě že katolická církev je plná polovičatých nebo přímo ničemných duší, o tom žádná. Samozřejmě, že v té době bylo běžné, aby se členkou řehole stal někdo z jiných důvodů než z vnitřního přesvědčení. (O Salome je v Körnerově knize řečeno, že byla dcerou vojevůdce, který se nikdy nesmířil s tím, že nemá syna; raději se mu včas uklidila z očí, do kláštera.) Ale podobná míra pronacistického fanatismu v řadách katolické církve by byla nevídaná a příliš nevěřím, že doložitelná na nějakém dobovém příkladu. Jistě existovali i přes Hitlerův negativní postoj ke katolické církvi různí taktikové, pragmatikové a kolaboranti jako třeba rakouští biskupové Theodor Innitzer a Alois Hudal, existovaly různé církevní agenturní sítě na převod bývalých válečných zločinců do Latinské Ameriky. Ale uvědomme si, že werwolfové působící po válce už byli jen okrajovou, od reality zcela odtrženou hrstkou vojáků a vojáčků, kteří žili vlivem zkušeností z východní fronty v poněkud patologické dimenzi. Na podzim 1945 bylo prakticky každému bývalému náckovi jasné, že je prostě konec, konec a konec a že odpor se zbraní v ruce je přinejmenším zhola neúčelný. Mohla by s podobnými tlupami katolická řeholnice s to najít společnou řeč a pomáhat jim v jejich zločinném řádění? V danou chvíli by samozřejmě bylo možné dát životu v klášteře vale, zmizet v poválečném chaosu, opatřit si jinou identitu i jinou budoucnost, cokoli. Ale co si někdo podobný mohl slibovat od přidání se k teroristické tlupě werwolfů? - Uvěřitelná je naproti tomu postava poručíka zahraná Milanem Kňažkem, politického vězně nacismu nedávno propuštěného, zdálo by se nejprve, že zcela zbaveného iluzí, ale zmítaného zároveň vnitřními běsy a zahaleného poněkud mystickým oparem. Ten mu včas brání vyhodnotit situaci i možné důsledky...(25.1.2015)

  • - Film chtěl původně točit František Vláčil, postavu důstojníka (Milan Kňažko) měl hrát Petr Čepek. (raininface)

  • - Tvůrci kvůli námitkám polských cenzorů vystřihli záběr ze scény, kde Milan Kňažko na konci filmu obrací Salomino mrtvé tělo - není zde záběr na její ruku. V té měla svírat kříž, který vytáhla z kapsy. (Ištván87)

  • - Natáčení probíhalo v Novém Kníně nebo také v Rychlebských horách. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace