• Cervenak
    **

    Pozoruhodné dekorácie, kostýmy, masky, rekvizity a davové scény. A to je všetko. Inak zostávajú len tony pátosu (v podstate všetko, čo vo filme zaznie, je hurá-národniarstvo), nezaujímavé, jedna od druhej nerozlíšiteľné postavy (o žiadnej sa nedozvieme nič osobného, čo by ich aspoň trošku poľudštilo), absolútna absencia emócií a smiešne šermiarske scény.(22.8.2008)

  • elizabeth_ba

    Po zralé úvaze (slušelo by se říci, že kvůli režisérovi Borskému, ale také kvůli v obsahu zmíněnému zkrácení) jsem se rozhodla film nehodnotit, ale pouze ponechat komentář toho, co se mi na něm nelíbilo. Krásně nám to začalo chorálem Kdož sú Boží bojovníci a citací z Palackého, ale už v úvodním proslovu bylo tolik blbostí, že jsem je opravdu jen horko těžko vydýchávala (bratrství chudých a vykořisťovaných, touha po svodbodě, český lid, revoluce proti pánům a věrolomný Zikmund, "šelma ryšavá"!) A film ve stejném duchu i pokračuje - utiskování těch, kteří pracují, české hrady a města jako symbol zrady, Lipany jako nejhroznější bitva našich dějin, hláška "Čechové toliko od Čechů poraženi být mohou" :-(( - no nečetla jsem Jiráska nikdy dost pozorně, ale myslím si, že z jeho pera tyhle "skvosty" nepocházejí... Myšlenky slovanské soudržnosti -"Bojovali Čechové a Poláci jako jeden muž proti společnému nepříteli..." baví se o jednom takovém a ejhle, on se tam zničehož nic objeví jako bájná vojska z kronik a nabízí pomoc polského krále Vladislava...Film už naznačuje, kam se bude ubírat česká kinematografie v padesátých letech, i když je Jan Roháč natočen ještě před únorem 48, jde o první český barevný film a po technické stránce solidní, pro mě je pouhou agitkou zasazenou do doby po husitských válkách (nebo bouřích), a ač vím, že se v době uvedení do kin psal rok 1947, čili bylo krátce po II.sv. válce a nálada ve společnosti byla (mírně řečeno) velmi protiněmecká, tak čeho je moc, toho je příliš. Sešli se zde takoví herci jako Korbelář, Vojta nebo Boháč. Oni možná nemohli jinak, ale pro mě je to něco až tak zkreslujícího, že bych se to nebála označit jako předúnorového majora Zemana v pozdním středověku...(12.11.2011)

  • Fabienne
    ***

    První barevný celovečerní hraný snímek u nás si o barvu říkal jak svým žánrovým zařazením, tak tématem. Barva je z pohledu dnešního diváka použita zcela běžným způsobem, je nutno si ale uvědomit, že barevný materiál se časem postupně mění a bledne. Podle dobových kritik byla barva hodnocena jako nejlepší složka celého snímku. Na mě bohužel „zbyl“ už jen vybledlý obraz, takže toto tvrzení nemohu potvrdit ani vyvrátit. Příběh je podán pateticky, nacionalisticky a navíc chaoticky. Jediné, co nezklamalo byly některé (!) herecké výkony a Tuzarova kamera. I když bitevní scény by mohly být přehlednější... 2 a ½ *(8.2.2007)

  • Vodnářka
    *

    Ne...tak tohle fakt nejde. Ani moje maturitní deprese mě nedonutila se na tohle pořádně sledovat. Takhle mizerně jsem se cítila snad naposledy při Janu Žižkovi, Husovi, nebo co to přesně bylo? Snad Proti všem... Každopádně...než tohle vidět znovu, radši si dám nějakého Bélu Tarra. (I když nad Satanským tangem bych asi váhala...)(29.3.2011)

  • troufalka
    ***

    Je několik možností, jak zpracovat historické téma a přiblížit konkrétné historickou postavu. Zatímco dnes se nejčastěji volí forma hraného dokumentu nebo se scénář opírá o historická fakta natolik, až vznikne cosi jako přehraný článek z wikipedie, dříve se sázelo na legendu a dojem. Diváci toužili spatřit hrdinu, chtěli podívanou a tu jim Vladimír Borský dopřál. Vzniklo dílo poplatné době, které je dnes zajímavé jako střípek zapadající do mozaiky naší kinematografie. Není zde patrný přesah jako u historických filmů Otakara Vávry, všeho je tak trochu hodně - vlastenectví, patosu i hudby. Nedá se ani srovnat s uměleckou feskou jako u filmů Františka Vláčila.(13.11.2015)

  • - Tento snímok bol natočený na farebný film Agfacolor. (Raccoon.city)

  • - Film sa nestal vývozným artiklom, lebo zahraniční diváci sa v dejinných peripetiách neorientujú. To sa ukázalo aj na festivale československého filmu v Londýne, kde bol uvádzaný pod názvom Bojovníci viery(Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)

  • - Pražské premiéry se 28. března 1947 zúčastnili nejvyšší státní představitelé v čele s prezidentem Edvardem Benešem. (xcav8)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace