D'Artagnanova dcera

Nazev ani zacatek nedava moc velkou nadeji na zabavny film, ale jakmile se na scene objevi D'Artagnan, zacina se film ubirat uplne jinou cestou. Jednak se pomalu zacne ukazovat, ze se veci maji hodne jinak, nez by se na zacatku zdalo (jednooky je zapleten vzdy ve spiknuti) a hlavne se film zacina menit az v blaznivou komedii. Velmi ocenuji, ze prakticky vsechny hlavni postavy maji znacny komedialni puvab, od vsech musketyru a senilniho Plancheta, pres pubertalniho krale a kardinala Mazarina (ktery chudak netusi, co se kolem nej deje), a kupodivu az po zlotrileho vevodu Crassaca. A samozrejme Sophie Marceau ma ponekud jiny puvab. Sledovat stare musketyry (navic, kdyz hlavni postavu hraje vyborny Noiret) je rozhodne prijemnejsi, nez nejaky prequel "musketyri na universite", jaky by z toho udelali dnes americani. 75% (15.08.2008)

Keď tam na začiatku mníšky uviedli, že černoch je síce človek, ale má čiernu dušu, šlo ma roztrhnúť od zlosti a už som to chcel nahlasovať na Amnesty International, Ľudia proti rasizmu a kľudne aj na Linku detskej istoty. Toto liberálni lokaji nemali dovoliť ani odvysielať! Veď to pokračovalo ďalej, tam normálne vojvoda povedal, že jak to bude vyzerať, keď bude černoch chodiť po uliciach Francúzska! Ale na druhej strane, keby sa dnes pozrel z okna v centre Paríža, asi by sa opýtal sám seba, som v Ghane? Pobavila ma aj nekorektná charakteristika moslimov: "Kto sú to Mohamedáni? To sú tí, čo majú sedem žien, z ktorých sú vidieť len oči." To všetko ma bavilo, pretože dnes to už vo filmoch uvidíme len málokedy. Kopať sa smie len do bieleho kresťanského muža. Napriek tomu je toto jeden z najslabších filmov z dielne troch mušketierov, aké som mal možnosť vidieť. Dejovo veľmi prosté a nezaujímavé. A Sophie Marceau, to už áno, človek sa kochá pohľadom, ale aj tu až dvakrát zbytočne ukazovala kozy. Nie, že by nebolo čo ukázať, lenže mi to formou vôbec nepasovalo k žánru. 🤷‍♂️ (01.09.2021)

Sophii Marceau mám rád stejně jako Philippa Noireta, pravda, každého z úplně jiných důvodů, ale když se oba sejdou v jednom filmu, už to je pro mne zárukou slušné podívané. Při sledování tohoto snímku je dobré zapomenout na Alexandra Dumase st. a jeho knihy a brát to celé prostě jako oddechovou dobrodružnou záležitost, která dobře pobaví. (02.08.2007)

Marceau je skvělá a krásná, Noiret je dokonalý jako vždy, ovšem příběh i scénář je nejlacinější z laciných, a ani bard francouzské kinematografie jej nezachrání. Byť jsou v příběhu občas dobré dialogy, poznámky k historii i dobrá hudba, film v druhé půlce ztrácí tempo a začne vás nudit... A komediálních situací je ve filmu velmi málo. Z úcty k Francii slabé tři hvězdy :-( (29.08.2014)

Film, který začíná drsně a vážně, ale nakonec se z něj vyklube docela slušná komedie. Obsahuje řadu poměrně vtipných scén, pár opravdu humorných, ale také například parodii (nechtěnou) šermířských soubojů. Ty jsou opravdu strašné. Herecké obsazení je známé, ale mě tentokrát nejvíce dostal ten Mazarin. Byl opravdu boží a vždycky když byl na plátně, smál jsem se. Jo a pro chlípníky, Sophie Marceau, jak je tomu dobrým zvykem, opět ukáže kozy. Dvakrát. (22.05.2015)