Věčný příběh

Nemozem si pomoct ale mna sa tato americka verzia popolusky strasne paci.Neviem cim to je,ci postavami ktore su skvele,alebo je to tou atmosferou ktora ma vtiahla do deja kde kazdy pozna koniec ale je zvedavy ako sa k nemu hrdinka dopracuje. Nic nove nam tato snimka neponuka co by uz nebolo inde videne ale ma to vtip,slusne tempo a ja ju jednoducho mozem. (17.01.2009)

Popelka v USA pojetí.USA pohádky zkrátka neumí.Všechno jsou jen nepovedené parodie.My Češi jsme na pohádky mistři.Nebo jsme alespoň byli.Na Barrymore se v té době dalo ještě koukat ale postupem času ji semlela holyvúdská filmová mašinerie.Jen těžko hraje nějaké emoce když má pokřivený spodní ret.To stejné jako když měl Collin Farrell spadlé jedno pravé obočí níž než to druhé.Po chirurgickém zákroku už jeho tvář působí opravdověji. (28.04.2016)

A opět ta Popelka. Tento popelkovský příběh považuji za jeden z nejzdařilejších. Holka není jen blbá Popelka, která čeká, až ji někdo vysvobodí, ale je to inteligentní a sebevědomá hrdinka. Navíc ztvárněná skvělou DB. Princ je prostě princ. Trošku přitroublý, ale nějaké náznaky vlastního myšlení se tam objevují. Líbí se mi zdařilé exteriéry, které přidávají příběhu na realističnosti. Můžu se dívat znova a znova. (05.07.2014)

Ze začátku jsem si říkal, copak to zas ti amíci zmastili? Popravdě, americké pohádky mne moc neberou - s výjimkou několika málo Disneyovek... ale s postupem času mne to zaujalo a vtáhlo do děje... Netradičně pojatá Popelka s Leonardem da Vinci mne nakonec dostala a moc se mi líbila. Je to jen 90%, ale za LdV dávám plných 5* (09.08.2015)

Jedna z mých nejoblíbenějších (a možná ta úplně nejoblíbenější) variací na známý pohádkový příběh o Popelce. Nenapadá mě, co bych vytkla, a to v žádném ohledu. Od historizujícího pojetí s krásnými kostými a velkolepou výpravou, přes oproštění se od fantaskních motivů a jejich vyvážení vědou (Leonardo da Vinci je patrně "nejkouzelnější" kmotřička víla, jakou jsem kdy viděla - jeho zapojení se v pohádkovém žánru ráda tvůrcům odpustím), po obsazení (tady se povedla zejména Anjelica Houston, která dokonale balancuje mezi klasicky zlou macechou, paní domu, kterou nikdo nikdo neučil tomu, že se služebnictvem se dá jednat i jinak než z pozice tyrana a mladou vdovou, která ještě nestihla odložit svatební šaty a už osaměla v pro ni neznámém prostředí s cizími lidmi a nevlastní dcerou, ke které se dokázala vztáhnout jedině jako ke konkurenci v srdci jejího právě zemřelého manžela), ale výborní jsou popravdě všichni, včetně Drew Barrymore v titulní roli - postavě jinak křehké a pracovité Popelky propůjčuje střízlivost, inteligenci a ideály, které jiná pojetí často naznačují, ale tady mi přijdou podávány nenuceně. Humoru je přesně tak akorát, aby nerušil, ale zvládl obrušovat dramatičtější hrany příběhu. V podstatě by se film dal přirovnat k našim Třem oříškům - v obou filmech jsou protagonistiky proaktivní a nezávislé a své urozené protějšky učí, jak být nejen lepšími vladaři, ale i osobnostmi. A vyčítat Popelce romantiku, sentiment a klišé... je přinejmenším úsměvné. (26.12.2020)