Režie:
Giuseppe TornatoreScénář:
Giuseppe TornatoreKamera:
Blasco GiuratoHrají:
Philippe Noiret, Enzo Cannavale, Salvatore Cascio, Leo Gullotta, Isa Danieli, Pupella Maggio, Agnese Nano, Tano Cimarosa, Jacques Perrin, Brigitte Fossey (více)Obsahy(1)
Film má dvě časové roviny. Úspěšný filmový režisér si při zprávě o smrti starého vesnického promítače Alfreda vzpomíná na své dětství. Na pozadí poválečné bídy se rozvíjí vztah mezi malým Totem, neodbytně přitahovaným tmavým sálem kina a promítací kabinou (s hučícími praskajícími stroji, paprsky světla rozptýlenými v prachu, převíječkami a prázdnými cívkami rozvěšenými po zdech), ve které kraluje Alfred, zastupujíci mu autoritu otce, nezvěstného od války. Dospívající Toto se Alfredem nechá přemluvit k odchodu z vesnice, aby rozvinul svůj talent. Když se po letech vrací na pohřeb, stařičké kino je právě bouráno a dojatý Toto si promítá film, sestavený ze scén polibků, které musel Alfred na příkaz místního farářa vystřihovat, aby je teď odkázal svému příteli a žákovi. Svěží, divácky vřele přijatý film nesklouzl do sentimentality, ale s přesně dávkovaným sentimentem nostalgicky evokuje dobu, v které kino bylo pro vesničany jediným kulturně-společenským zážitkem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (375)
Tohle byl malý zázrak režiséra Tornatoreho a hudebního génia - pro mně - Morriconeho. Jen jsem se tak dívala, a žasla, abych v poslední třetině filmu byla katastofálně dojmutá a úplně vyvedená z konceptu těžkou nostalgií. Jak už jsem tu kdysi kdesi pravila,můj dědeček s tátou, jako mladým klukem, jezdíval v padesátých letech s putovním kinem a něco podobného zažívali, tu obrovskou soudržnost, očekávání a humor lidí, kteří na promítání přicházeli jako na obrovskou událost, pohostinnost a vděčnost neznámých diváků, kteří je zvali k sobě na večeři a nocleh a vášnivé debaty o stříbrném plátně, tak tohle se na mně valilo, tím spíš, že na dědečka mám pár prchavých vzpomínek, zemřel když mi byly čtyři roky a zbyly jen fotky a příběhy. Ta chudá, nádherná Sicílie, s lidičkami v malém městečku, kde na náměstíčku stojí Bio Paradise a jeden neuvěřitelný, malý kluk do něj utíká za strýčkem Alfrédem, promítačem, aby po jeho ošklivém úraze, při kterém Alfrédovi zachrání život, převzal jeho štafetu. Ale život jde dál a tenhle malý kluk se svojí ovdovělou matkou, kamarády a ostatními sousedy dál dospěl...Obrovské pohlazení pro duši. ()
Krásný film. Po shlédnutí mi bylo fajn, takový pocit po skončení filmu často nemívám. Jeden z mála filmů, na který budu dlouho vzpomínat a to i díky úžasné hudbě Ennia Morricone. ()
Tornatoreho životní film. Cinema Paradiso je především filmem o lásce: k filmu, k dívce, k místu, kde vyrůstáme. Herecky zde kraluje malý Salvatore Cascio v roli Tota. S Phillipem Noiretem (Alfredo) tvoří jedinečnou dvojici. Vizuálně je to krásné a prostředí Sicílie je pro ten příběh jako šité na míru. Hudba Ennia Morriconeho je pak absolutním vrcholem, který vše spojuje, a zároveň výborným začátkem Morriconeho spolupráce s Tornatorem. Film je neskutečně lidský, otevřený, humorný i něžný. Je to filmová magie. Tolik nádherných scén, ale ta finální... Ty polibky! Snímek jsem viděl v původní italštině s titulky a byl to neskutečný zážitek. Viděl jsem klasickou 155 minutovou verzi, která byla skvělá. Ano, ke konci už to chtělo možná trochu zrychlit, ale nádherný závěr vše spravil. Já Tornatoreho a jeho filmy miluju. Když to porovnám s mou nejoblíbenější Legendou o "1900," tak nevím, kterému z nich dát přednost. Oscar je zasloužený, ale přidal bych klidně i nominace za scénář, hudbu a hlavního herce. U mě to nejlepší hodnocení. ()
Vesničko má středisková po sicilsku. Osobitý kout světa, osobité postavičky, bravurní Philippe Noiret. Krásný film. ()
Parádní snímek! Dlouhé čekání nebylo zbytečné, obavy ze zklamání po tak vysokých hodnoceních se nepotvrdily a já si tenhle film dokonale užil! Popsat, co se mi tak líbilo je takřka nereálné...Herecké výkony a především pak Noiretův? Stoprocentně! Scénář? Určitě! Hudba? Bezpochyby! Působivost? Neoddiskutovatelně, a tak by se dalo pokračovat dlouho. Zkrátka těžko vyzdvihovat jen určité věci, tenhle film je prostě celkově vynikající!!! ()
Dokonale dielo so vsetkym na co si len dokazete spomenut....plne stastia, radosti, smutku, lasky, sklamania, slz, ocarenia, usmevu a hlavne filmoveho citu. Movie, ktory sa dostal u mna strasne vysoko, ze az banujem a smutne sa zamyslam, preco som ho videl az teraz, tak strasne neskoro. ()
Sentimentální sračka nehledě na objektivní formální a nevímjakou kvalitu je pro mě pořád jenom sračka. Chlapík, co se snaží tvářit jako Mastroiani, ani okaté dítě to opravdu nespraví. ()
Bio Ráj mě přivedl do ráje zajímavých myšlenek a vzpomínek to bylo krásný. Film měl být o trochu víc svižnější a moje hodnocení by bylo 5 hvězd. Viděl jsem tu nejkratší verzi asi nesestříhaná verze filmu ublíží. ()
Prvá tretina snímky ktorá sa odohráva počas detstva hlavnej postavy, je za čistých 5*. Ten chlapec za výkon ,čo tu predviedol, by si zaslúžil vrece sošiek za najlepší herecký výkon. Hral to s takou ľahkosťou a bolo tak prirodzené, že som sa nestíhal diviť. Neskutočne sa mi páčil nápad vyobrazenia kina ako dôležitý ale zároveň bežný akt spoločenského života, v takom mestečku by som rád žil, a tie skvelé filmy, ktoré si tvorca vybral, na zobrazenie 40´s a 50´s rokov, no paráda. Mrzí ma, že časť jeho mladosti a jeseň jeho života, čo boli ďalšie 2/3 filmu, ma už tak nezaujali. Skĺzlo to do takej melancholickej drámy plnej nostalgie, čo by mi možno ani tak nevadilo ale v dôležitých záchytných bodoch sa preskakoval z jedného dejstva do druhého, kde som sa strácal, iritovalo ma to a emócie zo mňa vyprchali, preto iba 3*. Ale ináč ide fakt o úchvatný film plní skvelej filmárčiny k úcte k filmom. ()
Talianský temperament mi nie je úplne blízky, možno i preto sa mi nepodarilo úplne precítiť tento magický príbeh, skôr to bude ale tým, že som pozeral skrátenú, 124 min. international verziu, ktorá by nepochybne nejaké tie minúty navyše zniesla. Po zhliadnutí Director's cutu veľmi rád prehodnotím. :) 4,5* ()
Viděla jsem director's cut, který je dlouhý skoro tři hodiny. V době, kdy nastal boom poct kinematografii jako takové, jsem se podívala na jeden starší kousek, který filmovému umění vzdává hold rovněž. Italský příspěvek k problematice je takřka bezchybný. Má vše, co u filmu hledám. Silný příběh, jakousi lidskost, emoce. První část, kdy vidíme malého Salvatora, je snad ještě lepší než část druhá. Neskutečná pohoda, atmosféra, vynikající představitel titulní role, k tomu humor a nadhled, ale kdesi v dálce i ukázka bídy poválečné Itálie. Pak u mě příběh trochu ztratil, ale opravdu jen malinko. Na scéně se objevuje téma osudové lásky, ale i osudového přátelství. Alfredo je postava, kterou budete hlavnímu hrdinovi skoro závidět. Už tyto roviny jsou nesmírně silné. Jenže Nuovo Cinema Paradiso není jen o příběhu jednoho režiséra, je to především pocta celé kinematografii, povinnost pro všechny milovníky filmu, protože ta nostalgie, kterou zažijete, je neskutečná. Budete si toužebně přát na vlastní kůži zažít počátky kinematografie, tleskat a bučet spolu s diváky v sále... Zkrátka a dobře. Jsem neskonale vděčná imdb žebříčku, protože jen díky němu jsem mohla narazit na další klenot, na něhož snad nikdy nezapomenu a k němuž se v budoucnu mileráda vrátím. ()
Viděno dvakrát po sobě v brzké době v director´s cut a nezapomenutelný zážitek. Už je to nějaký den co jsem to viděl, ale pořád nemohu zapomenout na přátelství starého promítače Alfreda s malým Totem. Je jasné, že první polovina je bezchybná a okouzlující. Druhá kratší, melancholická, která nám rozkrývá co se stalo mezi Salvatorem a Elenou už taková není, ale celkově je to podívaná, kterou jsem si zamiloval. Nemohu opět nezmínit skvělého Ennia Morriconeho. Jen si vzpomenu na Bio Ráj a hned slyším tu nádhernou hudbu. 10/10 ()
Přímo z toho prýští nostalgie, zejména v tom závěru. Hudba je fantastická, příběh velmi dobře vystavěný, herecké výkony parádní. Cinema Paradiso by měl být "povinností" pro každého filmového fanouška. Jasných pět hvězd za vynikající a emotivní filmový zážitek (doporučuji nejdelší verzi DC). Nedalo mi to a podíval jsem se i na zkrácenou verzi. Rozhodně doporučuji DC, třeba i proto, že skutečnost, kterou se v DC divák dozví, dává počínání Alfreda ještě úplně jiný rozměr. O ten zůstane divák se zkrácenou verzí ochuzen, což je škoda. ()
Miluju filmy, takže můžu těžko nemilovat Bio Ráj. A tohle je nadšení filmem s přidanou hodnotou. Líná atmosféra sicilského městečka v kombinaci s potrhlými Italy (nevyhnutelně mi vytanul Amarcord), mladické hledání sebe sama a touha jít za svými sny, Noiretova životní moudra ("Neptej se mě, co to znamená, já to nevymyslel!"), co víc si můžu přát? Dokázat někomu, bez koho si svůj život neumíte představit, říct: "Jdi a už se nevracej, tady žijí jen duchové," to je opravdová láska. Navrhuju uvést na přebalu: Na duši zahřeje spolehlivěji než grog! ()
ocenenia : Oscar 1990 - Najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ BAFTA 1990 - Najlepší cudzojazyčný film ◘◘◘◘ MFF Cannes 1989 - Špeciálna veľká cena poroty ()
Vynikajúci a výborný dojímavý film. Výborne vybrané postavy a herci, ktorý hrajú Salvatoreho. Detské časy Salvatoreho sú krásne a veľmi vtipné. Čas lásky je zas inšpirujúci a na zamyslenie. Je dosť veľký rozdiel v tom akú verziu filmu si pozriete z dôvodu, že každá v človeku zanechá iný pocit. Verzia SE: 124 min je skôr vzťahovou verziou medzi Salvatorem a Alfredom. Teda konkrétne Alfredo bol na pozícii mentora a náhradného otca. Táto verzia nakoniec asi zrejme zanechá lepší pocit v človeku a mne sa viac páčila. Verzia 155 min je úplne iná ako už spomínaná verzia 124 minútová z dôvodu, že ide hlavne o vzťah hlavného hrdinu k jeho láske. Dozviete sa aj všetko čo sa dialo na pozadí príbehu a to niekoho môže dokonca aj sklamať a bude velebiť (ako aj ja) viac tú skrátenú verziu. Treba pochopiť, že tento svet funguje tak, že ak chcete niečo dostať tak musíte niečo iné obetovať, alebo sa tomu menej venujete. Každý má obmedzený čas. Obe verzie sú pekné a zaslúžia si maximálne hodnotenie, ale jedna si ho zaslúži viac. Plus aby som nezabudol úžasná a krásna hudba... už len s tej hudby je do plaču. ()
Excelentní Philippe Noiret a sympatický výkon Salvatora Cascia, navíc k tomu přidejme laskavý humor a nádhernou hudbu Ennia Morriconeho. Tornatore prostě umí... Zkrátka jedním slovem: NOSTALGIE... ()
Nevím, ale vždycky budu milovat filmy, které mají přes 2,5 hodiny a jejich tempo vyprávění je velice pomalé. Tak jim i odpustim pár nedostatků a pár míst koketujících s nudou. Přesto bych si dovolil to doporučit všem, kteří mají rádi citlivý příběh o vztahu mladého kluka s mentorem. ()
Aneb síla přátelství a láska ke kinematografii neuhasíná v žádném věku. ()
Po všech uvedených komentářích se nemá cenu opakovat. Philippe Noiret je určitě skvělý, můj obdiv sklízí skvěle mu sekundující Salvatore Cascio, jako malý Toto. Filmu dali ale vše i ostaní tvůrci a podtrženo kouzelnou a dojemnou hudbou Morriconeho patří film na špičku filmových zážitků, které můžete prožít. Pro milovníky filmu je samozřejmě dané téma a celý děj, jen a jen další třešničkou na dortu. Viděl jsem delší verzi a uteklo mi to jako voda. Dívejte se a kochejte se. Doporučuji.... ()
Reklama