Na začátku stála myšlenka uspořádat estrádu českých zpěváků na Kanárských ostrovech. Nakonec z toho byl celovečerní film, který vznikl v rekordně krátkém čase, nadupaný těmi nejzářivějšími hvězdami a také jeden z prvních českých snímků doslova zahlcených reklamou a product placementem. „Film vznikal jinak, než je obvykle zvykem," řekl Trajkov v roce 1993. „Díky časovému tlaku jsme museli obsazovat hlavní role už při psaní. Když jsem přišel za Karlem Rodenem a Ivanou Chýlkovou, měl jsem jednu stránku, na které byl popsaný děj, a druhou, na které byla stručná charakteristika postav. Naštěstí na ně zapůsobilo naše nadšení a přistoupili na hru. Přijali role a ani nevěděli, co vlastně budou dělat."
Osou filmu bylo spletité vyprávění o početné mafiánské rodině Dona Padreho, která zorganizuje loupež receptu na výrobu becherovky a snaží se ho dostat na Kanárské ostrovy, což se ovšem stále více komplikuje, mj. i kvůli aktivitám slovenské mafie a zdvojeným agentům nasazeným do týlu nepřítele.
Kanárská spojka se evidentně nechala inspirovat snímky tria ZAZ (Zucker - Abrahams - Zucker), které počátkem 90. let slavilo obrovské úspěchy s parodiemi typu Bláznivých střel (Naked Gun 2 ?: The Smell of Fear, r. David Zucker, 1991) či Žhavých výstřelů (Hot Shots!, r. Jim Abrahams, 1991). I tvůrci Kanárské spojky si bezuzdně utahují doslova ze všeho a ze všech, dokonce i ze sebe, ovšem v silné časové tísni se jim nepodařilo uhlídat dramaturgickou čistotu příběhu i jeho délku. Ze všeho nejvíc tak Kanárská spojka připomíná gangsterskou parodii Buldoci a třešně (1981) režiséra Juraje Herze. Ta se rovněž pyšnila hvězdným obsazením a exotickými lokacemi, ale také ona jako by se nechala opít sama sebou a neuhlídala roztříštěnost parodovaných cílů i nestejnou vlnovou délku užívaného humoru.
Původem makedonský režisér po kritikou rázně odmítnutém debutu dramaticky otočil kormidlem tvorby, zcela se vzdal komerčního žánrového filmu a začal natáčet umělecké, často experimentálně laděné snímky.(Letní filmová škola)
Opsha
Kanárská spojka rozhodně není nejhorší český film, ale má několik obrovských chyb. Za prvé: Scénář je pekelně překombinovaný a kdyby se většina "zápletek" vyhodila (Manekýny,slovenská mafie, Michal Penk), filmu by to jen prospělo. Za druhé: Režisér Trajkov rozumí komedii asi jako já kvantové fyzice a většinu gagů přetahuje a zabíjí. Navíc herce tlačí do "komického" přehrávání , když více by bylo méně. Za třetí: Product placement je neohrabaný stejně jako režie. Zkusil jsem si film představit bez něj (stačilo by nahradit recept na becherovku čímkoli jiným cenným) a fungovalo by to třikrát lépe. Jenže pořád je tu spousta dobrých nápadu a docela originálních gagů (vozíček, sebevražedkyně). Kupodivu i Penk, kterého jsem měl za kýčaře, složil pro film vcelku slušnou písničku. Kanárská spojka je sice nepříliš vydařená ale v naší kotlině poměrně originální komedie a narozdíl od Soukopových veleděl jsem si u ní nepřišel nikdy trapně. 30% ale vzhledem k ostatním hodnocením zaokrouhleno nahoru(13.9.2007)
Schlierkamp
Česká komedie rozvíjející téma ukradení receptury na výrobu Becherovky a následné problémy podivné rodiny (španělských?) mafiánů s jejím převzetím. Kontrast mezi neuvěřitelně stupidním scénářem a velmi slušným obsazením je jasný důkaz nedostatečné promyšlenosti díla nezkušených autorů, jež však zřejmě disponovali silným finančním zabezpečením. Mezi největší herecké hvězdy, jež se v tomto naštěstí zapomenutém díle objevily, patřil K. Roden (jakožto manažer tehdejší hudební hvězdy M. Penka), I. Chýlková, vamp L. Zedníčková, boss M. Huba, toužící po karlovarském moku, nevtipně trapný M. Táborský a tejemný muž v pozadí M. Kopecký. Kromě těchto známých herců se ve snímku I. Trajkova, rodáka ze Skopje, ukázali i osobnosti z jiným oborů, konkrétně zmíněný M. Penk, jenž se podílel na hudební složce a J. Saudek, kteří však ke zkvalitnění díla nemohli přispět, stejně tak jako nepochopitelně zbytečné trio slovenských velikánů J. Satinského, M. Lasici a M. Labudy. Co se týče humoru, povedených scén či dialogů shledávám příliš málo a většinou se pohybují na velmi nízké úrovni. Kanárská spojka bezesporu patří do skupiny těžce nepovedených snímku počátku 90. let. V porovnání s filmy cca 4-5 let staršími, jež vznikaly za mnohem těžších podmínek, je rozdíl ve všech filmografických aspektech žalostný.(2.9.2015)
MickeyStuma
Ve své době jsem byl ze snímku hodně zklamán a to hlavně vlivem americkými parodiemi, které se hrnuli do českých kin. Děj byl v různých epizodách nedotažený a mnohé parodované scénky mnohdy nesplňovali svůj účel. S konkurencí to prostě neobstálo. Ale řekl bych, že po tolika letech snímek uzrál a lze vidět i klady. Nejvíce tu vyčnívá Karel Roden, který tu svůj herecký komediální talent předvedl velmi precizně. V žádném jiném filmu ho takto řádit vidět nelze. Ale nejde samozřejmě jen o něj. Dnes již legenda Miloš Kopecký v roli 'Kmotra' vypadá prostě úžasně. Ano, párkrát jsem se tu už i zasmál. Parodie je složitá hlavně v tom, že ne každému ony scénky padnou. Tady je však příznačné, že se tu nijak netlačilo na pilu a tak tu nic nepadá do ztřeštěnosti. Zajímavostí je, že již na začátku můžeme ve scéně, kdy Michal Penk sedí ve své kabince po svém výstupu na koncertě poslouchající televizi a kdy za ním přijde Karel Roden coby jeho manažér, slyšet recenzi právě na sebe sama. Tedy na film 'Kanárská spojka' a lichotivé to opravdu není. Že by už předem tvůrci věděli, jak to celé dopadne? Já dnes na celý snímek pohlížím okem shovívavým. Do dnešní doby je to stále jediná parodie v americkém stylu a i přes mnohou nepovedenost má své určité kouzlo. Počátkem 90. let vznikli daleko horší české snímky.(26.11.2014)
Prubner
Bavil jsem se při premiéře a bavím se pořád. Trajkov si zkusil parodii na americký způsob ve stylu Bláznivých střel (které miluju) a docela se mu to povedlo. Jasně, vtipů a gagů mohlo být víc a mohlo to být celé o půl hodiny kratší, ale co už. Product placement byl opravdu naddimenzovaný, ale mně to v tomto případě kupodivu nevadilo. Kritici to svého času příšerně sepsuli právě kvůli PP, a jak vidno, řada diváků se jimi nechala ovlivnit, ale to by byla chyba. Škoda, že se Trajkov poté věnoval už jen (pseudo)uměleckým experimentům.(8.6.2018)
MrKrahujec
odpad!Tenhle film je samozřejmě možné (ba přímo nutné) bez dalšího odepsat, ale já jsem přesto byl jedním z těch (velmi) málo, kteří vydrželi v kině až do úplného konce, protože jsem pořád chtěl přijít na to, proč je ten film tak nesnesitelně špatný. Vždyť v něm hraje téměř celá tehdejší herecká elita a scenáristicky je vlastně celý sestaven z nepřerušeného toku gagů a fórů - ale ani jeden z nich nefunguje. Je to zajímavé i proto, že některé by nemusely být apriori úplně špatné, ale ta záplava těch debilních je dokonale neutralizuje a samozřejmě ten v podstatě stoprocentně reklamní způsob podání tomu také nedodává. Vlastně by šlo říci, že toto není celovečerní komedie, jak jsme na ně zvyklí, ale docela obyčejná televizní reklama, natažená na 118 minut. No a od televizní reklamy by opravdu jen blázen očekával kvalitní zábavu...(17.11.2018)