Na začátku stála myšlenka uspořádat estrádu českých zpěváků na Kanárských ostrovech. Nakonec z toho byl celovečerní film, který vznikl v rekordně krátkém čase, nadupaný těmi nejzářivějšími hvězdami a také jeden z prvních českých snímků doslova zahlcených reklamou a product placementem. „Film vznikal jinak, než je obvykle zvykem," řekl Trajkov v roce 1993. „Díky časovému tlaku jsme museli obsazovat hlavní role už při psaní. Když jsem přišel za Karlem Rodenem a Ivanou Chýlkovou, měl jsem jednu stránku, na které byl popsaný děj, a druhou, na které byla stručná charakteristika postav. Naštěstí na ně zapůsobilo naše nadšení a přistoupili na hru. Přijali role a ani nevěděli, co vlastně budou dělat."
Osou filmu bylo spletité vyprávění o početné mafiánské rodině Dona Padreho, která zorganizuje loupež receptu na výrobu becherovky a snaží se ho dostat na Kanárské ostrovy, což se ovšem stále více komplikuje, mj. i kvůli aktivitám slovenské mafie a zdvojeným agentům nasazeným do týlu nepřítele.
Kanárská spojka se evidentně nechala inspirovat snímky tria ZAZ (Zucker - Abrahams - Zucker), které počátkem 90. let slavilo obrovské úspěchy s parodiemi typu Bláznivých střel (Naked Gun 2 ?: The Smell of Fear, r. David Zucker, 1991) či Žhavých výstřelů (Hot Shots!, r. Jim Abrahams, 1991). I tvůrci Kanárské spojky si bezuzdně utahují doslova ze všeho a ze všech, dokonce i ze sebe, ovšem v silné časové tísni se jim nepodařilo uhlídat dramaturgickou čistotu příběhu i jeho délku. Ze všeho nejvíc tak Kanárská spojka připomíná gangsterskou parodii Buldoci a třešně (1981) režiséra Juraje Herze. Ta se rovněž pyšnila hvězdným obsazením a exotickými lokacemi, ale také ona jako by se nechala opít sama sebou a neuhlídala roztříštěnost parodovaných cílů i nestejnou vlnovou délku užívaného humoru.
Původem makedonský režisér po kritikou rázně odmítnutém debutu dramaticky otočil kormidlem tvorby, zcela se vzdal komerčního žánrového filmu a začal natáčet umělecké, často experimentálně laděné snímky.(Letní filmová škola)
Oskar
Zatímco lokální hvězda pop-music Michal Penk točí na Kanárských ostrovech videoklip, jeho manažer Don Giovanni (Karel Roden) se připlete do plánu na loupež století. Kmotr zdejší mafie Don Padre (Miloš Kopecký) chce získat přísně tajný recept na becherovku a ten je po nepřehledně složitém transportu z Karlových Varů k nenalezení. Každý, kdo si chce kmotra z nějakého důvodu naklonit, po receptuře pátrá... Dobová propagace vsadila na slogan "Proč chodit na jiné filmy, když v tomhle je všechno?" Zní to sice podobně nabubřele jako naivní zlatokopecké pokusy o instantní kasaštyk typu Nahota na prodej nebo Trhala fialky dynamitem, ale to je klam. Jmenované filmy byly pochybné od samotného začátku, kdežto na Kanárské spojce jsou znát prvotní dobré úmysly i značné množství tvůrčí invence, kterým okolnosti nedopřály dotáhnout věc do konce. Film se sice točil v exotických lokacích, ale v polních podmínkách a s viditelně nedostatečným produkčním zázemím. Přesto má vtipný scénář, neurážlivý humor i solidní herecké výkony. Pokud někdo v komentáři teatrálně běduje nad vulgaritou nebo přehráváním, buďte si jistí, že film neviděl. Protože právě tyto dvě obvyklé ingredience českých filmových hurápodniků ze začátku devadesátých let Kanárská spojka vynechala. Gagy jsou lepší a horší, ale téměř vždycky podané civilně. Navíc nejsou takzvaně "lidové", alespoň ne ve smyslu přízemní pivní legrace soudobé konkurence. Jestli mi něco skutečně vadilo, byly to spíš některé technické nedostatky (obraz je neustále buď přehnaně temný nebo naopak přesvícený, vyloženě strašlivá je hudba Michala Penka), ale nemohl bych říct, že jsem se nudil nebo nedejbože propadal hanbou, jak je to trapné. Vůbec ne. Film patří mezi nedotažené kousky jako Buldoci a třešně nebo Každá koruna dobrá a mezi odpad ho neřadím. 40%(19.9.2010)
Johgas
Tak děj je praštěný, ale je tam i dost dobrých scének vystřižených jak z České sody. Hlavně slovenská mafie bodovala. Mně to pobavilo. Prostě parodie nad parodii ;-) V podstatě se mi líbily herecké výkony - Karel Roden je skvělý, ale ostatní za ním nezaostávají - prostě se u toho vyřádili, a já jim to žrala :-) Chtěla bych vidět někoho, kdo by dnes do filmu dostal např. Jana Saudka :-) 3 a 3/4(17.8.2014)
gudaulin
odpad!To nejzajímavější - vlastně co to melu - jedině zajímavé - je, kde na takovou slátaninu Trajkov sehnal peníze, protože každý producent, který podobnou věc podpoří, jasně prokáže svoji nesvéprávnost...A pak je vlastně zajímavé, kde zůstala soudnost herců, podílejících se na " projektu", jelikož herecké obsazení je nadprůměrné. Ztráta času v jakékoli rovině. Celkové hodnocení 0 %.(7.5.2007)
igi B.
odpad!Kanálská dojka... . . . Čuročivý odpad. D.m.s.n. snad největší hnus v polistopadovém úpadku filmové kultury v šašsku. Proč tak příkře? Podívejte se na tu sračku. Vlastně NE! Na to je zvrhlost se dívat. Doufám, že na této zhovadilosti hoši prodělali všechny ty prachy, za které zaprodali "sponzorům" poslední špetku cti a filmařského řemesla. I když vlastně možná ne. Prodat se už dá dnes všechno. Hnus! Howgh.(13.9.2005)
Schlierkamp
Česká komedie rozvíjející téma ukradení receptury na výrobu Becherovky a následné problémy podivné rodiny (španělských?) mafiánů s jejím převzetím. Kontrast mezi neuvěřitelně stupidním scénářem a velmi slušným obsazením je jasný důkaz nedostatečné promyšlenosti díla nezkušených autorů, jež však zřejmě disponovali silným finančním zabezpečením. Mezi největší herecké hvězdy, jež se v tomto naštěstí zapomenutém díle objevily, patřil K. Roden (jakožto manažer tehdejší hudební hvězdy M. Penka), I. Chýlková, vamp L. Zedníčková, boss M. Huba, toužící po karlovarském moku, nevtipně trapný M. Táborský a tejemný muž v pozadí M. Kopecký. Kromě těchto známých herců se ve snímku I. Trajkova, rodáka ze Skopje, ukázali i osobnosti z jiným oborů, konkrétně zmíněný M. Penk, jenž se podílel na hudební složce a J. Saudek, kteří však ke zkvalitnění díla nemohli přispět, stejně tak jako nepochopitelně zbytečné trio slovenských velikánů J. Satinského, M. Lasici a M. Labudy. Co se týče humoru, povedených scén či dialogů shledávám příliš málo a většinou se pohybují na velmi nízké úrovni. Kanárská spojka bezesporu patří do skupiny těžce nepovedených snímku počátku 90. let. V porovnání s filmy cca 4-5 let staršími, jež vznikaly za mnohem těžších podmínek, je rozdíl ve všech filmografických aspektech žalostný.(2.9.2015)