K zemi hleď!

V posledních dvou letech si říkám, že dělat satiru musí být dost těžký, když ji realita často i předbíhá. Don't look up se ale velmi vkusně podařilo vysmát se dnešní době, ať už si to aplikujeme na cokoliv ze seznamu toho, co se teď děje. Všem, co si přečetli obsazení, je asi jasný, že herecky to bude při nejmenším v pořádku. DiCapriovu "sucharskou" roli jsem vyloženě potřebovala a ženy kolem něho mi ve většině sedly ještě o něco víc, než obvykle. Pro mě je to jeden z těch filmů, co vám vyloženě zlepší chuť a vy mu s radostí po sérii čtyřek napálíte pětku, protože tam konečně není žádné ALE. (20.03.2022)

Skvostná satira, která tne do živého? Ale kdeže. Spíše hodně vychtěná záležitost, která selhává snad ve všech disciplínách. Kope kolem sebe bez rozmyslu a občas zaskóruje spíš tak nějak mimoděk. Že je lidstvo v jádru banda nenažraných kreténů, které je poháněno chtíčem mamonu a touhou být na tom lépe než soused, není nic nového. Ale vyřvává to do světa s úsměvnou naivitou mladých puberťáků, kteří chtějí spasit svět s transparentem v jedné a dlažební kostkou ve druhé ruce. Možná tyhle ohrané myšlenkové „přesahy“ někomu stačí, ale když už jedu tu nejlínější dramaturgii, tak sakra beru zavděk možnost být opravdu chytrý a především vtipný. Tahle sbírka karikatur bez jediné plnokrevné postavy jenom cestuje po Americe, deklamuje koncentráty mediálních výronů, miliardářských komplexů a politické klauniády, kde je fajn hledat všechny reálné předobrazy, ale na vlastních nohách nestojí absolutně nikdo. Je to jak vtipy, co mi občas vyprávějí čtvrťáčci ve škole: má to zmatený začátek, v průběhu se všechno asi 4x zopakuje a pointou už mu musíte pomoct, jinak to v životě neskončí. Jen tohle postrádá snahu a roztomilost. Blahosklonný úsměv nikde. Prostředníček vzhůru. (21.02.2022)

„Čo sa to s nami preboha stalo?“ Pôvodne som chcel napísať, že scenár je... jednoduchý? Nie, to nie je to správne slovo, ktoré hľadám. Ale uspokojme sa s ním, pretože tomuto svetu stačí, aby boli veci „len“ adekvátne. O tom ostatne tento film je. O tom, že sme mali všetko, ale nič sme si nevážili a napriek tomu, že sme mali všetko, sme chceli ešte viac, čo je ale matematický (a iný) nezmysel, lebo ak máte všetko, nemôžete mať viac. Môžete mať len menej. O to tvrdší potom zvykne bývať pád. Aby som sa ale vrátil na začiatok: scenár by sme mohli obviniť z „jednoduchosti“. Ale on v skutočnosti nie je jednoduchý („jednoduchý“?). Vychádza z reality, z nášho sveta. Ľudstvo si nezaslúži prežiť. Vlastne sa mi to ani nechce hodnotiť ako „len“ film. Dokonca to (podľa mňa) nie je ani „obyčajná“ satira. Je to komplikovanejšie. Je to o nás. Je to zrkadlo. Je to (asi) niečo viac, než „iba“ film. Sonda? Reflexia? Sebareflexia? (29.01.2022)

Napapaný DiCaprio si kráčí pro dalšího Oscara. Nevyrovnaný, ale místy nečekaně realistický snímek se silným poselstvím, který ukazuje kam až jsme se dostali a jak daleko už to zašlo. Můžeme se tomu zasmát, ale McKay nás chtěl ve skutečnosti vyděšit. Moderní horor obalený cynickým humorem a nadhledem. S názornými příklady špatných rozhodnutí, která sledujeme dnes a denně. Natočený i pro hloupé lidi. (25.12.2021)